39 CO 347/2019-290 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem první žalované uložil zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I). Výrokem II zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky [částka], ve výši 1,45 % ročně od [datum] do zaplacení, a z částky [částka] ve výši 0,45 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem III uložil první žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka]. Výrokem IV. žalobu proti druhé žalované zamítl a výrokem V. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení mezi druhou žalovanou a žalobcem. 2. Při svém rozhodování vycházel z toho, že žalobce se proti žalovaným domáhá zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a dále částky [částka], představující úrok z prodlení za období od [datum] do [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce pravomocně svěřen do výchovy své babičky [jméno] [příjmení], [datum narození], jako jiné osobě než rodiči, z nichž byla známa toliko matka [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla matka žalobce pravomocně zbavena rodičovské zodpovědnosti, a žalobce tím pozbyl zákonného zástupce. Matka žalobce posléze zemřela. Teprve v roce 2011 vyšlo najevo, že žalobce nemá zákonného zástupce, ačkoliv jej podle zákona mít musí. V rozporu se zákonem soud nezahájil z úřední povinnosti řízení o ustanovení poručníka. Z následného šetření Krajského úřadu Ústeckého kraje na úseku sociálně - právní ochrany dětí bylo zjištěno, že po zbavení matky žalobce rodičovské zodpovědnosti nebyl žalobce a ani jeho babička, do jejíž péče byl svěřen, příslušným orgánem až do srpna [rok], kdy absence zákonného zástupce vyšla najevo, kontaktován. Žalobce a jeho babička tak byli v rozporu se zákonem po celou dobu zanecháni bez jakékoliv podpory. K ustanovení poručníka - babičky žalobce [jméno] [příjmení] - došlo až k návrhu babičky žalobce rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dnem [datum]. Žalobce se nyní domáhá, aby soud uložil jedné ze žalovaných povinnost nahradit mu škodu v podobě nevyplacených příspěvků na úhradu potřeb dítěte podle § 39 písm. a/ a 37 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, od září [rok] do prosince [rok] Tyto dávky mají představovat nyní náhradu škody, která byla žalobci způsobena tím, že mu příslušné dávky vyplaceny nebyly, ač na ně měl nárok. 3. Žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody u obou žalovaných s negativním výsledkem, byť první žalovaná připustila, že ze strany soudu došlo k nesprávnému úřednímu postupu a tuto skutečnost konstatovala. Druhá žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. 4. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. [spisová značka], vzal soud prvního stupně za prokázané, že dne [datum] podal Okresní úřad [obec] návrh na předběžné svěření tehdy nezletilého žalobce do výchovy babičce, neboť jeho matka není schopna se o něj postarat, soud jej dne [datum] předběžným opatřením předal do péče babičky a zahájil řízení podle § 81 odst. 1, 2 o. s. ř. o svěření do výchovy jiné osoby než rodiči. Dne [datum] nezletilého [jméno] [příjmení] svěřil do výchovy babičky [jméno] [příjmení] a rozhodl o povinnosti nezletilého vychovávat a oprávnění jej zastupovat v běžných záležitostech a vymáhat výživné, které matce stanovil. Okresní úřad [obec] dne [datum] navrhl zbavení rodičovské odpovědnosti matky. Okresní soud v Ústí nad Labem dne [datum] návrhu vyhověl. Dne [datum] podala [jméno] [příjmení] návrh na ustanovení poručníka. Okresní soud v Ústí nad Labem dne [datum] ji ustanovil poručníkem nezletilého [jméno] [příjmení] a určil, že poručník je oprávněn i povinen nezletilého [jméno] zastupovat, spravovat jeho záležitosti místo rodičů a je povinen o výkonu své funkce předkládat soudu zprávy. [jméno] [příjmení] podle protokolu o slibu poručníka složila slib dne [datum] do protokolu. Listinou o ustanovení poručníka byla [jméno] [příjmení] ustanovena poručnicí nezletilého [jméno] k zastupování a spravování jeho záležitostí namísto rodičů. Všechna uvedená rozhodnutí jsou pravomocná. 5. Z přehledu vyplacených dávek státní sociální podpory oprávněné osobě, vypracované Úřadem práce ČR, vzal soud prvního stupně za prokázané, že za období od června [rok] do prosince [rok] nebyly [jméno] [příjmení] vyplaceny žádné dávky sociální podpory. Dne [datum] oznámil Úřad práce ČR, Krajská pobočka v [obec], přiznání dávky státní sociální podpory - příspěvku na úhradu potřeb dítěte (žádost o příspěvek byla podána dne [datum]) nezletilého [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. 6. Právně soud prvního stupně postupoval dle § 45 odst. 1, § 78, § 79 odst. 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, platného a účinného v době vydání výše uvedených rozhodnutí, ve spojení s § 37 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Uzavřel, že zbavil-li soud matku žalobce rodičovské zodpovědnosti, měl poté ustanovit žalobci poručníka, jak mu ukládá zákon, a to i bez návrhu. V daném případě svěřil žalobce do výchovy fyzické osoby (babičky), která zajišťovala jeho výchovu, avšak neměla oprávnění pro žalobce žádat příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve smyslu § 37 zák. č. 117/1995 Sb. K odpovědnosti státu za škodu se v prvé řadě zabýval současným splněním existence nesprávného úředního postupu dle § 13 zák. č. 82/1998 Sb. nebo vydání nezákonného rozhodnutí (dle § 7 výše citovaného zákona), vzniku škody a příčinné souvislosti mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem (nezákonným rozhodnutím). Dovodil, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť soud poté, kdy rozhodl o zbavení rodičovské zodpovědnosti matky žalobce, žalobci neustanovil poručníka, ač tak měl učinit, a ten tak pro žalobce nemohl žádat příspěvek na úhradu potřeb nezletilého dítěte. V důsledku toho vznikla žalobci škoda, která je v přímé příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Tím, že poručník ustanoven nebyl, toto právo bylo žalobci odepřeno. Za situace, kdy výše příspěvku nebyla v řízení sporná (pro roky [rok] až [rok] činila [částka] měsíčně, od července [rok] do prosince [rok] částku [částka], od ledna 2005 do prosince 2005 částku [částka], od ledna [rok] do prosince [rok] částku [částka], od ledna [rok] do prosince [rok] částku [částka] a od ledna [rok] do prosince [rok] částku [částka]), celkem za toto období žalobci vznikla škoda ve výši [částka]. Protože vznik škody primárně zavinil soud, dovodil odpovědnost Ministerstva spravedlnosti. K pochybení však došlo i ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť orgán sociálně-právní ochrany dětí věděl o zbavení rodičovské zodpovědnosti matky žalobce, a přesto nepodal návrh na ustanovení poručníka soudem, neboť jeho zmocnění zastupovat žalobce je pouze dočasné do doby, než bude rozhodnuto soudem o ustanovení poručníka. 7. Námitku promlčení nároku neshledal důvodnou stejně jako další návrh žalobce na částku [částka] s příslušenstvím, představující úrok z prodlení z výše uvedené přiznané částky za období [datum] do [datum]. S poukazem na § 517 odst. 2 zákona č. 40/1969 Sb., občanského zákoníku účinného v době, kdy mělo k prodlení dojít, uvedl, že za situace, kdy ani jedna žalovaná organizační složka státu neměla v rozhodné žalované době žádný závazek uhradit žalobci částku [částka], nemůže být takový požadavek žalobce po právu. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je návrhovým příspěvkem, nevypláceným automaticky. Žalované proto nejsou v prodlení s plněním peněžitého závazku s výhradou období od [datum]. 8. První žalované proto uložil úhradu částky s úrokem z prodlení od uplynutí šestiměsíční lhůty, potřebné pro uplatnění a projednání předběžně nároku žalobce, od [datum] do [datum], kdy došlo k projednání, a žalovaná je v prodlení až od [datum]. Úroky z prodlení v tu dobu činily 7,05 %, proto tuto výši soud určil od doby [datum] tak, jak požadoval žalobce ve svém návrhu (§ 14 zákona č. 82/1998 Sb. ve spojení s § 1970 o. z.) O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a první žalovanou rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve vztahu mezi druhou žalovanou a žalobcem žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo pouze na posouzení soudu, která z organizačních složek státu bude v tomto případě odpovědná za vzniklou škodu. 9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání žalobce a první žalovaná. 10. Žalobce, jehož odvolání směřovalo pouze proti výrokům IV a V, navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a uložil povinnost k náhradě škody i druhé žalované (s omezením zamezujícím dvojímu plnění). Druhé žalované vytýkal nečinnost rozpornou se zákonem, v důsledku níž nemohl pobírat příslušné dávky. Magistrát města Ústí nad Labem ve vztahu k žalobci nekonal a nezajistil mu mož