39 CO 368/2021-151 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] spolu se 4,9% úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, představující dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Dlužná částka představovala jednak poskytnutou jistinu [částka], která byla úročena sjednaným úrokem ve výši 4,9% ročně a dále smluvní pokutu [částka], která byla mezi účastníky sjednána pro případ porušení povinností ze smlouvy o zápůjčce ve výši 5% z celkové dlužné částky. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta dne [datum] zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 4,9% ročně nejpozději do 10 měsíců od data zápůjčky, a to jednorázovou úhradou poskytnutou žalovaným v průběhu 10 měsíců nebo odečtením takové celkové částky zápůjčky včetně úroků z výplaty zisku žalobkyně, které je žalovaný podílníkem, v den výplaty zisku po zdanění. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky nebo jednotlivé splátky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni od prvního dne po uplynutí 4 měsíců prodlení vedle úroku ze zápůjčky i úroky z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky denně. Pro případ porušení smluvních povinností z uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5% z celkové dlužné částky. 4. Soud I. stupně dále zjistil, že mezi týmiž účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o zprostředkování, kdy se jednalo o zastoupení nevýhradní, a předmětem smlouvy bylo plnění ze strany žalovaného, jakožto zástupce, který se zavázal zprostředkovat služby pro žalobkyni, jakožto zastoupeného, a to v oblasti marketingových, obchodních a provozních analýz a s tím spojených konzultací a školení, za sjednanou odměnu ve výši [anonymizována dvě slova] [spisová značka] den. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. 5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § [číslo], § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále i jen „o. z.“), že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu se sjednaným úrokem, což ve sjednané lhůtě 10 měsíců od poskytnutí zápůjčky, neučinil. Uzavřel, že žalobkyně má nárok na zaplacení jistiny [částka], se sjednaným úrokem ve výši 4,9% ročně z této částky a rovněž tak na sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka] (tj. 5% z dlužné částky), neboť žalovaný dlužnou částku žalobkyni v termínu splatnosti nezaplatil a porušil tak povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy. Naopak soud I. stupně se neztotožnil se vzájemným návrhem žalovaného, který podle § 98 o. s. ř. uplatnil k započtení svou pohledávku z titulu uzavřené smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], ve výši [částka], resp. do výše žalované částky. Odkázal v této souvislosti na § 1987 odst. 2 o. z., podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Uzavřel, že danou pohledávku hodnotil jako nejistou a neurčitou, neboť pochybnosti o její existenci vyvolává nejen spornost právní kvalifikace, ale i problematičnost a časová náročnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku. Také nekompenzabilita této pohledávky v rámci řízení vyvstává z odlišného právního vztahu, než pohledávka uplatněná žalobou. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů spočívající z nákladů právního zastoupení podle § 11 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za 5 úkonů právní služby á [částka], 5x režijní paušál á [částka], daň z přidané hodnoty [částka] (21%) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, zaplacený soudní poplatek [částka], cestovné a náhradu za ztrátu času včetně daně z přidané hodnoty ve výši [částka] Lhůtu k plnění soud I. stupně stanovil dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Žalovaný napadl rozsudek soudu I. stupně odvoláním, ve kterém uvedl, že soud I. stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalovaným a k jím označeným důkazům, když nezkoumal jednání jednatele žalobkyně, pana [jméno] [příjmení], který je zároveň většinovým společníkem žalobkyně, jehož cílem bylo zamezit přístup žalovaného k peněžním prostředkům, z nichž by mohl uhradit svůj závazek z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Jednatel žalobkyně svým jednáním porušil povinnost uloženou mu v § 181 odst. 2 zák. č. 90/2021 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, a to svolat valnou hromadu společnosti (žalobkyně) do [datum], na které měla být schválena závěrka společnosti a rozhodnuto o způsobu naložení s hospodářským výsledkem, a to i přesto, že účetní závěrka žalobkyně byla připravena již [datum]. Zároveň tak žalobkyně porušila právo žalovaného dle § 187 odst. 1 zák. o obchodních korporacích, který požádal jako kvalifikovaný společník o svolání valné hromady k projednání jím navržených záležitostí, k čemuž nedošlo. Jednatel žalobkyně následně na valné hromadě dne [datum] prosadil nerozdělení zisku za období roku [rok] mezi společníky, ač k tomu nebyly žádné relevantní důvody a tím nemohl žalovaný disponovat peněžními prostředky z výplaty podílu na zisku, resp. umořit svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný dále namítal, že se soud I. stupně nezabýval existencí vzájemné pohledávky žalovaného, uplatněné vůči žalobci z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], na základě které vykonal žalovaný pro žalobkyni v období od [datum] do [datum] služby, specifikované v této smlouvě, za sjednanou odměnu ve výši 1 [anonymizováno] [spisová značka], za což následně dne [datum] vystavil fakturu na částku [částka], kterou žalobkyně nezaplatila. Vykonané služby byly žalovaným řádně zaneseny do internetové reportingové aplikace [příjmení] [jméno] [příjmení], která se u žalobkyně používá k zaznamenání provedené práce. Nad to odměnu za služby realizované a definované na základě uvedené smlouvy o zprostředkování poskytnuté žalovaným žalobkyni do [datum] žalobkyně řádně uhradila. Žalovaný závěrem navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobkyně se k odvolání žalovaného vyjádřila stran věci samé tak, že žalovaný tvrzené skutečnosti nijak nesporoval, naopak potvrdil, že dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky, které žalobkyni nevrátil. Žalovaný tedy závazek uznal a lze tak konstatovat, že se jedná o zcela triviální spor. K vznesené kompenzační námitce žalobkyně uvedla, že tato je účelově vyfabulovaná, neboť jediná smlouva o zprostředkování, která byla dne [datum] mezi účastníky řízení uzavřena, byla ukončena podle smluvních ujednání k [datum], a lze tak těžko akceptovat fakturaci od žalovaného po tomto datu. Rovněž žalobkyni není známo, na základě jakých skutečností žalovaný dospěl k tvrzením ohledně sjednání ceny, zadávání činností žalovanému, splatnosti faktur a dalších skutečností a zejména, že by žalovaný pro žalobkyni provedl činnosti v rozsahu, které vyfakturoval fakturou ze dne [datum]. Uvedená faktura také neobsahuje údaj o tom, že je žalovaný plátce daně z přidané hodnoty, ač tomu tak ke dni vystavení faktury bylo a žalovaný se tak evidentně snaží uplatnit svůj vyfabulovaný nárok, bez toho, aby státu uhradil příslušnou daň. Žalovaným uplatněná pohledávka je tedy pohledávkou spornou tj. nejistou a není tak způsobilá k započtení. Jestliže tedy žalobkyně žalovaným kompenzační námitku zpochybnila relevantními důvody a prokázaní skutkových tvrzení si vyžádá časově náročné dokazování, jedná se o pohledávku nejistou a v daném případě je namístě aplikovat § 1987 odst 2 o. z., jak učinil soud I. stupně. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil. 9. Odvolací jednání bylo nařízeno na den [datum]. K tomuto jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Odvolací soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. a spornou věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání, po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou