53 CO 117/2022-92 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci zadostiučinění [anonymizováno] formě omluvy v tam uvedeném znění (výrok I.), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka] (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované uvedené náhrady nemajetkové újmy na podkladě tvrzení, že na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který byl následně v rozporu s ústavou novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. a [číslo] Sb. byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány jeho údaje o majetku, příjmech a závazcích z důvodu jeho postavení veřejného funkcionáře (uvolněného radního obce Chýně) a tímto postupem docházelo k porušování jeho práv na ochranu soukromí, přičemž protiústavnost novely potvrdil Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 38/17 ze dne [datum]. Odškodnění se nedomáhal za přijetí protiústavního předpisu, nýbrž za pochybení žalované, která protiústavní předpis aplikovala, když k porušení jeho práv docházelo od jeho nástupu do funkce až do [datum]. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a argumentovala tím, že Ústavní soud předmětným nálezem zrušil příslušná ustanovení zákona o střetu zájmů uplynutím dne [datum] a ona tak nejednala protiprávně publikací [anonymizováno] veřejných funkcionářů v [anonymizována dvě slova] po dni [datum]. V této souvislosti odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS – st. [číslo], podle kterého orgány veřejné moci jsou povinny aplikovat právní úpravu po dobu odkladu vykonatelnosti nálezu jako ústavně souladnou. Vznik újmy je potom nutno dávat do souvislosti s přijetím protiústavní úpravy a nikoliv s postupem žalované, kdy legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup. Omezení zveřejňování [anonymizováno] od [datum] pak neznamená, že by se dopouštěla nesprávného úředního postupu v předchozí době. 4. Soud prvního stupně po rekapitulaci skutkových zjištění dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce jako veřejný funkcionář byl povinen každoročně předložit průběžné [anonymizováno] podle zákona o střetu zájmů, které bylo plošně zveřejňováno prostřednictvím internetu. Ústavní soud shledal plošné neadresné zveřejňování těchto údajů protiústavním a příslušná ustanovení zákona o střetu zájmů [anonymizováno] svém nálezu ze dne [datum] (správně ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu) ke dni [datum] zrušil. Žalobce se dne [datum] obrátil na žalovanou a předběžně uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy; žalovaná plošné zveřejňování informací omezila dne [datum]. 5. Po právní stránce aplikoval soud prvního stupně na daný případ ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, 2, § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. (odškodňovací zákon), čl. 89 odst. 1 a 95 odst. 2 Ústavy [země], § 70 odst. 1 a § 71 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, citoval ustanovení § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů ve znění novel (zákony č. 14/2017 Sb. a [číslo] Sb.), stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo], nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3076/20 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Žalobou uplatněný nárok posoudil podle odškodňovacího zákona, přičemž svého nároku se žalobce nemůže domáhat ani na základě tvrzené přímé aplikovatelnosti čl. 7 či čl. 10 Listiny základních práv a svobod, když o přímé aplikovatelnosti ústavní úpravy může být uvažováno v situacích, kdy tato přímo zakotvuje právo na náhradu škody či odškodnění, jako je tomu například v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nebo v čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 7. V projednávané věci neshledal soud prvního stupně existenci odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu, neboť žalovaná při zveřejňování [anonymizováno] žalobce jako veřejného funkcionáře postupovala dle platné a účinné právní úpravy. Byť zveřejňováním [anonymizováno] docházelo k zásahu do soukromí žalobce (jakož i dalších veřejných funkcionářů v jeho postavení), což ostatně konstatoval Ústavní soud [anonymizováno] svém derogačním nálezu, nelze v plošném zveřejňování [anonymizováno] shledat nesprávný úřední postup, který nelze dovozovat ani v období od vydání derogačního nálezu do [datum], neboť jeho vykonatelnost byla odložena a podle judikatury Ústavního soudu platí, že po dobu odkladu vykonatelnosti se hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou. 8. Žalovaná jakožto subjekt spravující [anonymizována tři slova] vystupuje v pozici orgánu moci výkonné a v době do [datum] postupovala dle platných a účinných právních předpisů; v tomto období ještě nebylo ani Ústavním soudem deklarováno, že tato [anonymizováno] úprava je protiústavní a po žalované nebylo možno požadovat, aby sama ze své vůle podle této právní úpravy nepostupovala. V tom spočívá rozdíl od postupu orgánů moci soudní, které výslovně [anonymizováno] v čl. 95 odst. 2 dává možnost, respektive povinnost posoudit, zda zákon, jehož má být při řešení věci použito, není v rozporu s ústavním pořádkem, a dospěje-li soud k závěru, že tento rozpor je dán, pak je soudu dána možnost, respektive povinnost předložit věc Ústavnímu soudu. Závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. [číslo jednací] vycházejí právě z tohoto, když konstatují, že Nejvyšší správní soud je orgánem moci soudní, který je povinen k derogačnímu nálezu Ústavního soudu přihlížet i v době, kdy zrušení předmětné právní úpravy ještě není účinné. 9. Pokud jde o období od vyhlášení derogačního nálezu, tj. od [datum] do [datum], kdy žalovaná fakticky přestala se zveřejňováním [anonymizováno] podle zákona o střetu zájmů, ani v tomto postupu žalovaná nepochybila. Případné rozhodnutí Ústavního soudu, kterým se ruší právní předpis, dochází k tomuto zrušení nikoliv od počátku, nýbrž vždy až ode dne, který Ústavní soud v nálezu určí. Ústavní soud pak v tomto případě uzavřel, že zrušení právního předpisu [anonymizováno] futuro se projevuje právě i tím, že v případě, kdy Ústavní soud využije možnosti posunout okamžik vykonatelnosti svého nálezu až na budoucí dobu, pak se po dobu takovéhoto odkladu vykonatelnosti hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou a orgány veřejné správy jsou povinny takovouto úpravu aplikovat. Na straně žalované tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to ani v souvislosti s tím, že dne [datum] žalovaná fakticky začala poskytovat informace v omezeném rozsahu, neboť k tomuto kroku žalovaná přistoupila z důvodu faktické nevymahatelnosti sankcí za přestupky, které jsou spojeny s nepodáním [anonymizováno] z důvodu obavy o ochranu soukromí. 10. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. 11. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Podle něj rozhodnutí soudu prvního stupně fakticky„ vypíná“ ústavně zaručená práva, jichž se dovolává, a zavádějícím způsobem interpretuje různá rozhodnutí Ústavního soudu či Nejvyššího správního soudu. Práva, která mu zakládá ústavněprávní pořádek [země], nepokládá za zdánlivá, ale skutečná, a pokud sám stát tato práva poruší, bude i stát pohnán k zodpovědnosti v případech, kdy se postup [anonymizováno] dotkne individuálních práv [anonymizováno] nepodřízených osob. Vyzdvihl nosné části plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] (bod 117) s tím, že právo na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení garantuje právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. K intenzitě zásahu odkázal na bod 114 a bod 141 nálezu a zdůraznil, že způsob zpřístupňování údajů není [anonymizováno] dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný a tudíž porušuje právo na soukromí (bod 158 nálezu). Poukázal i na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], podle kterého závěr Ústavního soudu o protiústavností úpravy zpřístupňování [anonymizováno] v centrálním [anonymizována dvě slova] brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat [anonymizováno] podle zákona o střetu zájmů. Musí se zároveň ptát, pokud žalovaná byla schopna učinit opatření k umožnění k přístupu k podaným oznámením jen na základě individuální žádosti k datu [datum], proč tak již neučinila bez zbytečného prodlení po vydání nálezu Ústavního soudu. V žalobě se dovolával také ochrany svých osobnostních práv podle občanského zákoníku. Táže se dále, že pokud [anonymizováno] přijme zákon o přípustnosti praktik mučení [anonymizováno] vazebních věznicích, který sice bude následně shledán protiústavním, ale do doby vydání nálezu bude vykonáván na vazebně stíhaných, zda stát z daného postupu vyj