53 CO 306/2022-100 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný vybral [datum] z účtu žalobkyně částku [částka]. Učinil tak v zastoupení žalobkyně na základě udělené plné moci ze dne [datum]. Jednání žalovaného je však neplatným a nezákonným právním jednáním, neboť je učinil za osobu, která nebyla způsobilá k právním jednáním, a plná moc tak již nemohla být platná a účinná. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně mu uvedenou částku darovala dne [datum]. 3. Soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 4.), přičemž se vypořádal i s tím, proč některé důkazy neprovedl. Odvolací soud proto na tomto místě pouze ve stručnosti shrnuje stěžejní skutková zjištění. 4. Žalovaný na základě plné moci uskutečnil převod peněžních prostředků ve výši [částka] z účtu žalobkyně na účet svůj, a to poté, co žalobkyně prohlásila, že mu tuto částku věnuje a aby si ji žalovaný z jejího účtu převedl. K převodu došlo až s časovým odstupem v době, kdy již byla žalobkyně stižena [anonymizována dvě slova], která vylučovala její právní jednání. 5. Soud prvního stupně po citaci § 436 odst. 1, § 441, § 448 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu]“) vyšel ze skutečností, že žalobkyně a žalovaný ujednali mezi sebou smluvní zastoupení ve smyslu § 441 a násl. o. z., o čemž byla vystavena písemná plná moc ze dne [datum]. Jedná se o generální plnou moc, tj. plnou moc ke všem právním jednáním, která nebyla časově omezena. Následně dne [datum] žalobkyně učinila písemné prohlášení, jímž žalovanému darovala částku [částka]. Toto jednání žalobkyně prvostupňový soud právně posoudil jako darování podle § 2055 o. z. Žalobkyně přitom ve svém darovacím prohlášení výslovně uvedla, že darování je činěno za obětavou péči, jíž žalovaný žalobkyni poskytuje, a dále bylo výslovně uvedeno, aby si žalovaný tuto částku převedl kdykoliv z účtu žalobkyně u [obec] spořitelny na svůj účet. K tomu žalovaný následně skutečně, jak je mezi účastníky nesporné, přistoupil dne [datum]. V době převodu peněžních prostředků již byla žalobkyně [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] [část obce] a podle znaleckého vyšetření provedeného [datum] již v této době trpěla [anonymizováno] chorobou, která zcela vylučovala její právní jednání a která se u ní rozvíjela delší dobu. V této souvislosti však uzavřel, že sama [anonymizováno] choroba (ani vědomí žalovaného o této chorobě) nemohla mít vliv na platnost a účinnost udělené generální plné moci ze dne [datum], neboť ve smyslu § 448 o. z., a contrario, není omezení svéprávnosti zmocnitele důvodem pro zánik zmocnění. I v případě, že by svéprávnost žalobkyně byla omezena před převodem peněžních prostředků, by bylo nutné konstatovat, že zmocnění trvalo i nadále, a to až do doby, než by bylo odvoláno ustanoveným opatrovníkem žalobkyně (srov. komentář [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022). V řízení přitom nebylo ani tvrzeno, že by před převodem peněžních prostředků bylo zmocnění žalovaného odvoláno. Zároveň nebylo ani tvrzeno, že by žalobkyně již v době sepsání darovací smlouvy byla k tomuto právnímu jednání právně nezpůsobilá. Tato skutečnost nevyplynula ani z provedeného znaleckého posudku, neboť z něj vyplynulo toliko to, že se [anonymizováno] porucha žalobkyně rozvíjela delší dobu. Nelze z něj však učinit závěr o její (ne) způsobilosti k darování dne [datum], což ostatně ani nebylo žalobkyní tvrzeno. 6. Soud prvního stupně tak uzavřel, že za daných okolností nelze uzavřít, že by žalovaný v době převodu peněžních prostředků jednal v rozporu se zákonem, resp. že by jednal v rozporu se zájmy žalobkyně. Naopak jednal v souladu se svým zmocněním vyjádřeným v plné moci a vůlí žalobkyně vyjádřenou v darování ze dne [datum]. I když pokyn k převodu peněžních prostředků žalovaný učinil v zastoupení žalobkyně ve vlastní záležitosti (za účelem přijetí peněžních prostředků svou osobou), nelze zde konstatovat rozpor se zájmy žalobkyně ve smyslu § 437 odst. 2 o. z., jehož by bylo případně možno se za splnění dalších podmínek dovolat. Poukazovala-li žalobkyně na § 49 o. z. ohledně zastoupení členem domácnosti, jakož i na to, že ke vzniku tohoto zastoupení je třeba souhlasu soudu ve smyslu § 50 o. z., neshledal tuto námitku relevantní, jelikož žalovaný dal k převodu peněžních prostředků pokyn na základě jemu uděleného zmocnění ve smyslu generální plné moci. Právním důvodem jeho oprávnění k zastupování žalobkyně bylo právě jí dříve udělené zmocnění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když je přiznal žalobci (správně žalovanému – pozn. odvolacího soudu), jenž byl v řízení zcela úspěšný. 7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Namítala předně, že soud prvního stupně provedl nedostatečné dokazování pro učinění závěru, že listina ze dne [datum], posuzovaná jako darovací smlouva, je platná. Prvostupňový soud neověřil, zda listina byla skutečně podepsána žalobkyní, ani zda žalobkyně byla k takovému jednání způsobilá vzhledem k svému [anonymizováno]. Prvostupňový soud porušil § 118a o. s. ř., když nepředestřel svůj právní názor na nárok žalobkyně (platné darování), pročež jí upřel další procesní obranu (důkazní návrhy zpochybňují pravost a platnost uvedené listiny). Navrhla proto provedení znaleckého zkoumání podpisu žalobyně na listině, a rovněž znaleckého posouzení její způsobilosti ke dni sepisu prohlášení ze dne [datum] pro případ, že listinu sepsala. Dále obsáhle argumentovala i za použití judikatury (rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]) pro závěr, že listina ze dne [datum] nemá náležitosti darovací smlouvy. Zpochybnila rovněž závěr soudu prvního stupně, že plná moc ze dne [datum], na jejímž základě žalovaný převedl předmětnou částku, je platná s poukazem na § 448 o. z., neboť nedošlo k jejímu odvolání ustanoveným opatrovníkem žalobkyně. Poukázala na to, že v době převodu peněz dne [datum] ještě nebyl žalobkyni žádný opatrovník ustanoven, pročež nemohl plnou moc odvolat. Opětovně poukázala i na § 49 ve spojení s § 50 o. z. Opětovně namítala, že žalobkyně s ohledem na svůj psychický stav nebyla minimálně od [anonymizováno] [rok] schopna právně jednat. Za této situace je jednání za osobu na základě plné moci v době, kdy již nemá prokazatelně způsobilost právně jednat a nést odpovědnost za své jednání v důsledku [anonymizováno] choroby, jednoznačně neplatným a nezákonným jednáním a je v rozporu se zájmy takto postižené osoby. Je zcela logické, že plná moc udělená vystavitelem v minulosti nemůže být neomezeně dlouho platná a její platnost a účinnost je spojena se [anonymizována dvě slova] jejího vystavitele právě aby nemohlo dojít k jejímu zneužítí tak, jak se stalo v tomto případě. Právní jednání žalovaného spočívající ve výběru částky [částka] z účtu žalobkyně, které provedl v zastoupení žalobkyně na základě zmíněné plné moci, je neplatným a nezákoným právním úkonem, neboť žalovaný činil toto jednání za osobu, která již nebyla způsobilá k právním úkonům a plná moc již nemohla být platná a účinná. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání nesouhlasil se zpochybňováním, že žalobkyně darovací listinu ze dne [datum] sama podepsala. Zkoumání grafologem je naprosto zbytečné, neboť podpis lze i laicky porovnat s jejím podpisem na jiné listině, a to ze dne [datum] nebo ze dne [datum]. Nesouhlasí ani s námitkou, že v den podpisu nebyla schopna žalobkyně posoudit následky, neboť ještě o týden později byla se žalovaným v [anonymizováno], kde mimo jiné uzavřela smlouvu o penzijním připojištění. Až do svého napadení synem dne [datum] se žalobkyně chovala a pohybovala normálně. Projevem vůle žalovaného přijmout dar bylo samo o sobě jeho přijetí (neodmítnutí) a převod předmětné částky, i když se zpožděním, které bylo způsobeno vícero závažnými problémy, které popisuje. Vyplývá-li ze znaleckého posudku MUDr. [obec], že [anonymizováno] porucha žalobkyně je tak těžkého stupně, že jí znemožňuje zcela právně jednat, pak si klade otázku, jak mohli dát žalobkyni podepsat dne [datum] smlouvu o pobytu či dokument ze dne [datum] o jejím souhlasu s přesunem do [obec]. Poukázal i na to, že z uvedené částky hradil pobyt žalobkyně a rovněž různé platby v celkové částce [částka], což je třeba zohlednit. Navrhl, aby odvolací soud žalobu zamítl. 9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není ve výsledku důvodné. 10. Odvolací soud v projednávané věci pro stručnost vla