54 CO 293/2022-158 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), druhým výrokem zamítl žalobu, aby žalovaní společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení a uložil žalobkyni zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši [částka] Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). Zároveň rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka] (výrok IV.) a o povinnosti žalovaných ve výši [částka] (výrok V.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalovaným vzniknout tím, že jako menšinoví spoluvlastníci bytové jednotky vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb. v prvním nadzemním podlaží budovy [adresa], situované na pozemku par. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ bytová jednotka“) užívali bytovou jednotku minimálně v období od [datum] do [datum], a to včetně většinového spoluvlastnického podílu žalobkyně v rozsahu id. [číslo]. Žalobkyně vyčíslila výši bezdůvodného obohacení s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], když výše obvyklého měsíčního nájemného činila [částka], tj. [částka] za dva roky, což vzhledem k výši ideální spoluvlastnického podílu žalobkyně činí částku [částka]. Žalobkyně žalované vyzvala k zaplacení této částky dopisem ze dne [datum] a určila lhůtu k plnění 14 dní. 3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, učinili nespornou výši jejich spoluvlastnických podílů, měli zájem se s žalobkyní dohodnout, požadovaná žalobní částka však dle nich neodpovídá faktickému stavu nemovitosti, když ani není možné ji pronajmout. 4. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tak, že po skutkové stránce vzal za prokázané, že žalobkyně je většinovou spoluvlastnicí předmětné bytové jednotky v rozsahu id. [číslo], žalovaní jako manželé jsou menšinovými spoluvlastníky v rozsahu id. [číslo] a výlučně žalovaný menšinovým spoluvlastníkem v rozsahu id. [číslo]. Dalšími spoluvlastníky jsou pan [jméno] [příjmení] v rozsahu id. [číslo] a paní [jméno] [příjmení] v rozsahu id. [číslo]. Žalovaní bytovou jednotku užívají, a to minimálně v rozsahu ideálního spoluvlastnického podílu žalobkyně. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud prvního stupně zjistil tržní hodnotu nájemného v rozhodném období v částce [částka] měsíčně, když tato částka odpovídala stavu bytové jednotky (není zde zavedena elektřina ani plyn, byt nelze okamžitě užívat k bydlení) a nejblíže by pro porovnání mohly sloužit prostory ke skladování. Znalecký posudek předložený žalobkyní nalézací soud nemohl použít, neboť Ing. [příjmení] si bytovou jednotku spletla s jinou a předmětný byt neviděla. Posudek znalce [jméno] [příjmení] předložený žalovanými nemohl být rovněž použit, neboť určil obvyklé nájemné k datu [datum], nikoli za předmětné období. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc hodnotil dle ustanovení § 2991 o. z., a uzavřel, že žalobkyni vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytové jednotky žalovanými v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu, neboť mezi stranami žádná smlouva o užívání uzavřena nebyla. Ohledně výše peněžitého plnění, které mají žalovaní vydat, vyšel soud prvního stupně ze znaleckého posudku, který určil obvyklou cenu nájmu dané nemovitosti se zohledněním jejího technického stavu. Takto byla vyčíslena celková částka [částka] za dva roky pro celou bytovou jednotku, což vzhledem k velkosti spoluvlastnického podílu žalobkyně činí [částka]. V této částce bylo žalobě vyhověno spolu s úrokem z prodlení a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 6. Výrok o nákladech řízení nalézací soud odůvodnil ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a převážně úspěšným žalovaným přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení. Výrok o nákladech státu pak odůvodnil ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na neúspěch každé ze stran uložil povinnost k náhradě. 7. Proti výroku II. rozsudku o věci samé a dále výrokům o nákladech řízení III. a IV. podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Namítala nesprávnost skutkových a právních závěrů soudu prvního stupně. Předně uvedla, že žalovaní bytovou jednotku užívali bez právního důvodu od roku 2008 a vyklidili ji až v návaznosti na rozhodnutí soudu. Faktický stav jednotky způsobili sami a nyní mají těžit ze svého protiprávního jednání, když nájemné bylo stanoveno za užívání skladu a nikoliv bytové jednotky. Žalobkyně má výhrady proti procesnímu postupu soudu prvního stupně zejména potud, pokud nenechal vypracovat revizní znalecký posudek. Znalkyně [příjmení] pouze v posudku chybně uvedla, že byt navštívila, což následně opravila, na jejích závěrech to však nic nemění, když vyšla z popisu stavu bytové jednotky uvedený žalobkyní a ten zohlednila ve výši obvyklého nájemného. Naopak posudek znalce [příjmení] [příjmení] nelze použít pro využití vadných metod. Pokud jde o nákladové výroky, zde žalobkyně nesouhlasí s postupem soudu prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když na souzenou věc typicky dopadá ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený výrok II rozsudku změnil a žalobě i v této části vyhověl, žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a žalované zavázal k náhradě nákladů státu. 8. Žalovaní se k odvolání žalobkyně vyjádřili tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně považují za správné a navrhli jeho potvrzení v napadených výrocích. Nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že zapříčinili zhoršený stav bytové jednotky. V tomto stavu byla zanechána již předchozím nájemníkem. Naopak žalobkyni vyzývali k zahájení rekonstrukce. Znalecký posudek Ing. [příjmení] je nepoužitelný, neboť veškerá její vyjádření a závěry se vztahují k úplně jiné jednotce, se kterou si předmětnou bytovou jednotku znalkyně spletla. Oproti tomu závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] jsou přesvědčivé a znalec je obhájil při slyšení před soudem. Tento znalec ustanovený soudem posoudil možnost pronájmu bytové jednotky fakticky jako sklad shodně se závěry znalce [jméno] [příjmení]. 9. Odvolací soud odvoláním napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně včetně výroků o nákladech řízení přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku o věci samé a výrokům nákladech státu není důvodné. Důvodným naopak shledal odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. 10. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, když mezi účastníky nebylo sporu o velikosti jejich ideálních spoluvlastnických podílů i skutečnosti, že bytovou jednotku užívají žalovaní jako menšinový spoluvlastníci bez dohody s žalobkyní. [příjmení] pak zůstala výše bezdůvodného obohacení za žalované období. Odvolací soud nemá výhrady k hodnocení provedených důkazů soudem prvního stupně, zejména pokud se rozhodl pro zadání nového znaleckého posudku k ocenění obvyklého nájemného předmětné bytové jednotky. Znalecký posudek Ing. [příjmení] nebylo možné použít pro záměnu s jinou bytovou jednotkou, na kterou znalkyně rovněž vypracovávala posudek. Posudek znalce [jméno] [příjmení] nalézací soud nepoužil z důvodů, že znalec určil obvyklé nájemné za jiné období, než jak bylo vymezeno v žalobě. Odvolací soud nesouhlasí s názorem odvolatelky, že zadání soudu mělo být na vypracování revizního znaleckého posudku. Soud prvního stupně správně přistoupil k zadání posudku nového, neboť pro nepoužitelnost obou předchozích posudků nemohla být úkolem znalce jejich revize, ale stanovení ceny obvyklého nájemného předmětné bytové jednotky. 11. Soud prvního stupně správně vyšel ze závěrů znalce [příjmení] [příjmení], který stanovil cenu tržního nájemného, použití porovnávací metody v posudku i při svém výslechu odůvodnil a rovněž odůvodnil, proč vyšel ze způsobu využití bytové jednotky jako skladu, když nebyla splněna podmínka okamžité využitelnosti a funkční proveditelnosti k účelu užívání, tj. bydlení. Okolnost, že by snad žalovaní měli zapříčinit špatný stav bytové jednotky, je pro rozhodnutí v této věci nepodstatná, když jako menšinoví spoluvlastníci nemohli o podstatných záležitostech ohledně bytové jednotky rozhodovat sami (např. znovuzavedené elektřiny či plynu, rekonstrukce). 12. Odvolací soud považuje za správné rovněž právní hodnocení provedené soudem prvního stupně, stanovení výše bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) je pak otázkou matematickou. Žalovaní jako menšinoví spoluvlastníci užívali bez právního důvodu většinový ideální podíl žalobkyně, jsou proto povinni na základě zjištěné výše obvyklého nájemného dle znaleckého posudku poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu, která v tomto konkrétním případě činí soudem prvního stupně správně zjištěných [částka]. Za správné shledal odvolací soud i rozhodnutí o příslušenství dle § 1968 a násl. o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly správně přiznány od uplynutí lhůty k plnění n