54 CO 323/2022-87 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III). Co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II). 2. Dílem tak vyhověl žalobě ze dne [datum] ve znění její změny a v rozsahu po částečném zastavení řízení (srovnej usnesení soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), kterou se žalobce domáhal finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniknuvší mu nepřiměřenou délkou řízení ve věci restitučního nároku podle [ustanovení pr. předpisu], o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku („ zákon o půdě“), vedeného před Krajským pozemkovým [anonymizováno] pro Jihomoravský kraj (dříve [příjmení] [anonymizováno] [územní celek]) pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] nejpozději ode dne [datum], kdy právní předchůdkyně žalobce (JUDr. [jméno] [příjmení]) nárok na vydání pozemků uplatnila, do [datum], tj. po dobu [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů. Žalobce vstoupil do řízení dne [datum] jako jeden ze tří dědiců JUDr. [jméno] [příjmení], za období od [datum] do [datum] proto určil svůj nárok ve výši 1/3 nároku na přiměřené zadostiučinění s ohledem na existenci dalších dvou žadatelů o odškodnění. Nárok byl u žalované uplatněn dne [datum]. 3. Žalovaná učinila nesporným včasné uplatnění nároku žalobcem, jakož i to, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu pro jeho nepřiměřenou délku. S odkazem na pravomocné rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jimiž bylo rozhodnuto o výši přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu jiných účastníků téhož správního řízení (Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]) však namítla, že je dán důvod ke snížení základní částky o 20 % z důvodu celkové složitosti řízení a dále ke snížení pro sdílenou újmu, a to nikoliv toliko o 20 %, jak již bylo soudy rozhodnuto ve shora uvedených věcech, ale o 30 %. V této souvislosti poukázala žalovaná na to, že soudy v ostatních řízeních vycházely z předpokladu, že správní řízení mělo tři účastníky, avšak u žalované vzneslo stejný nárok celkem 14 žadatelů. Žalovaná dále namítla, že dne [datum] zaslala žalobci a dalším spolužadatelům návrh smírného řešení, na který však žalobce nereagoval. Opětovně proto ve svém vyjádření navrhla věc vyřešit smírně a žalobci nabídla na uspokojení jeho nároku částku [částka]. 4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že žalobce dne [datum] vyzval žalovanou k náhradě nemajetkové újmy ve výši [částka] z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce správního řízení ve věci restitučního nároku na vydání zemědělského majetku dle § 9 odst. 1 zákona o půdě vedeného u [anonymizována tři slova] pro Jihomoravský kraj pod [číslo jednací] (správně pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], poznámka odvolacího soudu). Právní zástupce žalobce z téhož důvodu uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění v zastoupení dalších 13 účastníků naříkaného řízení. Žalovaná na výzvu žalobce a ostatních žadatelů reagovala dopisem ze dne [datum], v němž konstatovala nepřiměřenou délku naříkaného řízení, vyslovila omluvu a v přiloženém návrhu dohody o narovnání nabídla žalobci na přiměřeném zadostiučinění částku [částka], což však žalobce neakceptoval. Dále soud prvního stupně uzavřel, že naříkané řízení trvalo od [datum] do [datum], tj. [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů, s tím, že mezi účastníky o tomto není sporu. Žalobce vstoupil do řízení, v němž bylo rozhodováno o vydání celkem 52 pozemků ve čtyřech katastrálních územích, dne [datum] jako jeden z dědiců JUDr. [jméno] [příjmení]. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § [anonymizováno], § 13 odst. 1, § 14 odst. 2 a § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a dále dle § 49 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť předmětem naříkaného řízení, které mnohonásobně překročilo zákonnou lhůtu 60 dnů pro rozhodnutí ve věci (srovnej ust. § 49 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb.), byl majetkový nárok soukromoprávní povahy spadající pod čl. 6 odst. 1 [anonymizována dvě slova] o lidských právech a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a je tedy na místě aplikovat Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]. Vzhledem ke všem okolnostem případu shledal odpovídajícím peněžité zadostiučinění, přičemž jeho výši stanovil s přihlédnutím k mimořádné délce řízení ([anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů) základní částkou [částka] za každý rok řízení (první dva roky ponížené na polovinu), což představuje celkem [částka]. Takto stanovenou základní částku soud prvního stupně modifikoval jejím snížením o 20 % z důvodu složitosti věci jak skutkové, tak procesní, když shledal, že v naříkaném řízení právní předchůdkyně žalobce spolu s dalšími 10 oprávněnými osobami uplatnily na základě několika restitučních titulů nárok na vydání celkem 52 původních pozemků ve čtyřech katastrálních územích, přičemž bylo nutno posoudit možnost vydání nárokovaných pozemků z hlediska jejich zastavěnosti a v této souvislosti vyvstala potřeba vyhotovení vícero geometrických plánů. V neposlední řadě naříkané řízení probíhalo na vícero stupních, když proti rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla podána žaloba podle části V. o. s. ř. a dále bylo nutno vyčkat výsledků dědických řízení ohledně šesti oprávněných osob, kdy z původních jedenácti jich bylo na konci naříkaného řízení 24. Pro počet účastníků naříkaného řízení i s přihlédnutím k tomu, že sám žalobce do něj vstoupil po své právní předchůdkyni se svými dvěma sourozenci [příjmení] [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], modifikoval soud prvního stupně základní částku snížením o dalších 20 % z důvodu sdílené újmy. Další důvody pro navýšení či naopak snížení základní částky (pokud jde o jednání žalobce, postup orgánů veřejné moci během řízení, zejména pro jejich případnou nečinnost, či význam řízení pro žalobce) soud prvního stupně neshledal. 6. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že okolnostem případu odpovídá přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] odpovídající 60 % ze základní částky [částka] (odstavec 33 napadeného rozsudku), a uložil žalované výrokem I napadeného rozsudku tomu odpovídající povinnost k úhradě včetně úroku z prodlení v zákonné výši od [datum], tj. po uplynutí 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované. Ve zbývající části, tj. co do částky [částka] žalobu, včetně úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, výrokem II jako nedůvodnou zamítl. Nákladový výrok III odůvodnil soud prvního stupně úspěchem žalobkyně dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a této přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka] odpovídající 27,58 % z celkové výše účelně vynaložených nákladů řízení [částka]. 7. Proti tomuto rozsudku podali žalobce i žalovaná včasná a přípustná odvolání. 8. Žalobce napadl odvoláním rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu s tím, že ve věci samé bylo rozhodnuto po právní stránce správně, pouze došlo k pochybení ve výpočtu přiměřeného zadostiučinění, které mělo být stanoveno [částka] odpovídající 60 % ze správně určené základní částky [částka]. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, brojil žalobce proti jejich určení podle míry úspěchu ve věci, když modifikovaná částka na přiměřeném zadostiučinění byla závislá na úvaze soudu a proto mu měly být přiznány náklady řízení v plné výši s tím, že odměna za jeden úkon právní služby v daném případě činila [částka] nezávisle na výši žalované částky. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce své odvolání do výroků I a II zcela zpět a setrval pouze na odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení III. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím. 9. Žalovaná odvoláním napadla vyhovující výrok I a nákladový výrok III, přičemž ve věci samé brojila toliko proti právnímu posouzení věci soudem prvního stupně v otázce zohlednění sdílené újmy (snížení o 20 %), kdy za odpovídající všem skutkovým a právním okolnostem případu shledávala snížení základní částky pro sdílenou újmu nejméně o 30 %. Pokud jde o nákladový výrok, namítala ve smyslu § 143 o. s. ř., že soud prv