54 CO 57/2022-435 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení co do částky [částka] zastavil z důvodu částečného zpětvzetí žaloby (výrok I), žalované uložil povinnost do patnácti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II), žalobu ohledně požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl (výrok III) a o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok [příjmení]). 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jež dle žalobních tvrzení sestává ze dvou nároků. Jednak z nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení způsobené mu nezákonným rozhodnutím, a to usnesením Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 2 písm. b) trestního zákona, trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), písm. c), odst. 2 písm. a), písm. c) trestního zákona a pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákona, spáchané v jednočinném souběhu a ve spolupachatelství s dalšími dvěma osobami podle § 9 odst. 2 trestního zákona, které pravomocně skončilo dne [datum] zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Druhým nárokem je pak nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího dle žalobce v nepřiměřené délce zmíněného trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo celkem 4 roky a 9 měsíců ([číslo] dnů). 3. Výše nemajetkové újmy, která měla být žalobci způsobena zahájením (vedením) trestního stíhání žalobce, jež neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, dle žalobních tvrzení odpovídá míře zásahu do žalobcova osobního, rodinného a profesního života a míře masivní medializace uvedené kauzy, jíž byl nucen čelit. Předmětné trestní stíhání pro něj znamenalo značné nervové vypětí a psychickou zátěž, jež byla navíc znásobena nejen neúměrně dlouhou dobou projednávání uvedené věci, ale i výší trestu, který mu hrozil, a v neposlední řadě též skutečností, že v dané souvislosti byl vůči němu formou předžalobní výzvy uplatněn požadavek Úřadu vlády ČR na náhradu způsobené škody [částka] miliónů Kč. [obec] toho, aby se věnoval své rodině, byl nucen svůj čas obětovat obhajobě v uvedené trestní věci. Zprávy o této kauze po řádu týdnů plnily přední stránky celostátních deníků a o uvedeném trestním stíhání bylo referováno i v hlavních televizních zpravodajských relacích. Žalobce se pro své okolí stal stíhaným delikventem, což mělo za následek degradaci jeho vážnosti, důstojnosti a postavení ve společnosti. Neustále se musel ospravedlňovat před ostatními, před manželkou, rodiči, příbuznými, přáteli, známými a spolupracovníky. Propírání žalobcova jména v médiích zásadně negativně ovlivnilo též jeho profesní kariéru a výdělkové možnosti. Z původně respektovaného státního úředníka na pozici ředitele odboru Úřadu vlády se skvělou pracovní pověstí, který uvedené pracovní místo opouštěl s perspektivou budoucího nadstandardního kariérního vývoje, se záhy po zahájení předmětného trestního stíhání, kdy jako ceněný odborník v oblasti soutěžního práva vykonával praxi advokátního koncipienta v renomované advokátní kanceláři, stal zaměstnancem pro řadu zaměstnavatelů neakceptovatelným. I přes následně úspěšné složení advokátních zkoušek nebyl reálně způsobilý uspět ani jako samostatný advokát. [příjmení] vzít zavděk méně honorovanou prací, která kariérně neodpovídala jeho profesní historii. Kromě toho jej značně finančně vyčerpávaly náklady na jeho obhajobu. V důsledku uvedeného přišel nejen o své úspory, ale musel se dokonce i zadlužit. Navíc v té době nemohl adekvátně řešit ani otázku rodinného bydlení či rozšiřování rodiny, neboť byl udržován v nejistotě ohledně výsledku předmětného trestního řízení, tedy zda i přes své přesvědčení, že nic nezákonného nespáchal, nebude nakonec shledán vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání několika let. 4. Výše žalované náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce uvedeného trestního řízení pak odpovídá součinu délky trvání uvedeného trestního řízení a částky [částka] za každý rok trvání tohoto řízení, k níž dospěl s přihlédnutím k závěrům odškodňování uvedené újmy Evropským soudem pro lidská práva, který zpravidla z tohoto titulu přiznává účastníkům dvojnásobnou výši peněžité kompenzace, než vyplývá ze sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, to vše po modifikaci uvedené částky kritérii předvídanými v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Konkrétně pak žalobce jím vypočtenou základní výši nemajetkové újmy v penězích navýšil o 10 % z toho důvodu, že nikterak nepřispěl k průtahům zmíněného trestního řízení, o dalších 10 % z toho důvodu, že posuzované řízení nebylo složité, o 15 % s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o trestní řízení, které má být vyřizováno s největším urychlením, o dalších 15 % z důvodu nestandardního postupu orgánů činných v trestním řízení v rámci přípravného řízení, kdy vlivem naprosto nedůvodného odvolání státního zástupce se délka jeho trestního stíhání prodloužila o dalších 18 měsíců, a konečně o 50 % z toho důvodu, že předmět řízení měl pro něj osobně naprosto klíčový význam, neboť zásadním způsobem ovlivňoval veškerý chod jeho života, hrozilo mu uložení citelného trestu ve formě nepodmíněného trestu odnětí svobody a vlastní projednávání uvedeného případu bylo doprovázeno masivní medializací snad ve všech sdělovacích prostředcích. 5. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že na základě usnesení Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo vůči žalobci zahájeno trestní stíhání pro již výše zmíněné trestné činy pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku spáchané v jednočinném souběhu a ve spolupachatelství s PhDr. [jméno] [příjmení] a Ing. Mgr. [jméno] [příjmení], přičemž uvedené písemné vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání bylo rozvedeno na celkem 76 stranách. Příslušné orgány činné v trestním řízení následně postupovaly při projednávání věci plynule, bez průtahů. Dne [datum] Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo v uvedené věci obžalobu k Městskému soudu v Praze s tím, že kromě žalobce a dvou již zmíněných spolupachatelů bylo obžalováno ještě dalších 7 osob (pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b), odst. 4 písm. b), c) trestního zákoníku). Projednávaná věc byla po skutkové stránce značně složitá, a poté co soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, byl žalobce rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], jenž měl celkem 469 stran, zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že by se stal skutek, pro nějž byl stíhán. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce odvolání, a poté co ve věci proběhla celkem tři veřejná zasedání odvolacího soudu, byl žalobce rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 5 To 24/2016, jehož písemné vyhotovení bylo rozvedeno na celkem 114 stranách, změněn tak, že žalobce byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl shledán trestným činem. Toto zprošťující rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne [datum]. 6. Uvedené trestní stíhání negativně ovlivnilo osobní, rodinnou, profesní, výdělkovou i majetkovou stránku žalobcova života způsobem popsaným v žalobě, přičemž od samého počátku bylo toto trestní řízení předmětem pozornosti veřejnoprávních médií s celostátní působností, v jejichž reportážích byl žalobce opakovaně jmenován, byly uveřejňovány jeho fotografie a obrazově-zvukové záznamy. Uvedená média podrobně informovala veřejnost o průběhu zmíněného procesu, včetně toho, že žalobce byl nakonec pravomocně zproštěn obžaloby. V souvislosti s informováním veřejnosti o zproštění obžaloby veřejnoprávní média mimo jiné neopomněla tlumočit závěr trestního soudu, který žalobce označil za tzv.„ obětního beránka“. 7. Nárok