55 CO 355/2022-162 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s trestním řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Tvrdila, že zde je dán odpovědnostní titul státu za nesprávný úřední postup v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení. 3. Žalovaná v řízení uplatnila námitku promlčení s tím, že ve smyslu ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. žalobkyně uplatnila včas předběžně nárok u žalované, následně však opožděně podala žalobu u soudu, po marném uplynutí promlčecí doby. 4. Soud vyhodnotil námitku promlčení jako důvodnou a neshledal žádné důvody, pro které by mohla být shledána tato námitka v rozporu se zásadou o dobrých mravech. Nejsou dány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by žalovaná jakkoliv zneužila svého postavení vůči žalobkyni. S ohledem na tento závěr se již soud z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval dalšími podmínkami vzniku odpovědnosti na straně žalované a o nákladech řízení rozhodl dle zásady úspěchu ve věci. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž poukázala na to, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. [příjmení], který měl vyřizovat trestní věc v odvolacím řízení, čelil následně kárnému řízení a během této doby promlčecí doba neběžela. Soud navíc po procesní stránce pochybil, když žalobkyni nepoučil o jejím procesním právu ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. Žalobkyně tak nemohla na námitku promlčení reagovat a předložit svá tvrzení a důkazní návrhy k této námitce u soudu I. stupně. Navíc uplatněnou námitku žalobkyně hodnotila jako rozpornou s dobrými mravy, když byla nucena vyklidit bytovou jednotku, kterou měla pronajatu (trestní oznámení směřovalo vůči pronajímateli jejího bytu). Stát tak neochránil bydlení žalobkyně proti šikanóznímu jednání pronajímatele. Nesouhlasila ani s důvody, které vedly soud I. stupně k úvaze o promlčení žalobního požadavku a navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen. 6. Žalovaná se písemně k odvolání žalobkyně vyjádřila. Ztotožnila se s právní argumentaci soudu I. stupně, odkázala na své procesní stanovisko z řízení, přičemž poukázala na to, že námitku promlčení přednesla při jednání, kde byl poprvé projednáván nárok žalobkyně meritorním způsobem. Tuto námitku mohou uplatnit všichni účastnici řízení, pokud by na ně byla aplikována jiná pravidla, šlo by o porušení zásady rovnosti stran. Žalovaná navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a neshledal odvolání žalobkyně důvodným. 8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, aniž shledal důvody pro opakování či doplnění dokazování, a to i s ohledem na důvody, které vedly soud k zamítnutí žaloby. 9. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním hodnocením věci v otázce uplatněné námitky promlčení. Soud správně vycházel z toho, že žalobkyně se dověděla o výsledku trestního řízení nejpozději dnem [datum], kdy posuzované řízení pravomocně skončilo. Podala návrh na předběžné projednání nároku u žalované včas [datum] a vzal v úvahu, že ve smyslu § 35 odškodňovacího zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku do skončení předběžného projednání nejdéle po dobu šesti měsíců. Před podáním žádosti uplynula z promlčecí doby bez 1 dne 3 měsíce a od doručení stanoviska žalované, které dle provedeného dokazování bylo doručeno žalobkyni [datum], pokračoval běh zbytku promlčecí doby v délce 3 měsíců a 1 den a poslední den k uplatnění nároku tak připadl na den [datum]. Žalobkyně však žalobu uplatnila až [datum], tedy po marném uplynutí promlčecí doby. 10. Dále odvolatelka uplatnila námitku, že nebyla řádně procesně poučena, poté co žalovaná při jednání dne [datum] u soudu I. stupně uplatnila námitku promlčení. Z obsahu spisu plyne, že soud věc odročil na další termín s tím, že účastníky vyzval dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně námitky promlčení zejména, když ze strany žalované bylo odesláno stanovisko o mimosoudním projednání žádosti žalobkyně. Oba účastníci řízení této možnosti využili. Dokazováním před soudem I. stupně bylo navíc jednoznačně zjištěno, že konečné stanovisko žalované při předběžném projednání nároku z [datum] bylo žalobkyni doručeno [datum]. Jestliže za této situace žalobkyně psala další vyjádření na ministerstvo spravedlnosti a žádala, aby uvedené stanovisko bylo změněno, nemá tento její postup na běh lhůt žádný význam. 11. Stejně tak neobstojí námitka odvolatelky, že ve smyslu § 35 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. neběží promlčecí doba po dobu kárného nebo trestního řízení soudce nebo státního zástupce, neboť toto ustanovení se týká případů, kdy stát, který nahradil škodu z nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, se jí domáhá v regresní řízení vůči soudci nebo státnímu zástupci. O takový případ však v projednávané věci nešlo. Stejně tak není důvodná argumentace rozporností se zásadou o dobrých mravech, když odvolatelka neuplatnila žádné skutečnosti, jež by mohly nasvědčovat tomu, že by žalovaná využila své vrchnostenské postavení a jakkoliv zneužila svých práv ve vztahu k žalobkyni. 12. Přiléhavým závěrem za této situace bylo rozhodnutí soudu I. stupně, které žalobu v celém rozsahu zamítlo s ohledem na důvodně uplatněnou námitku promlčení, když dalšími předpoklady odpovědnosti státu za vzniklou újmu se již logicky soud nezabýval. 13. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a toto věcně správné rozhodnutí obvodního soudu potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení. 14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšná žalovaná měla v odvolacím řízení úspěch a náleží jí náhrada ve výši dle vyhlášky 254/2015 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (písemné vyjádření k odvolání, příprava k jednání a účast u odvolacího jednání) celkem [částka].