55 CO 389/2021-52 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, výrokem II. uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem III. zamítl žalobu o zaplacení [částka] spolu s příslušenstvím, a výrokem IV. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 2. Podle odůvodnění byla mezi účastníky uzavřena smlouva o pronájmu nebytových prostor dne [datum] na dobu neurčitou, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému užívání prostor a umístění sídla na adrese [adresa]. Žalovaná ad 1) se zavázala za poskytnutí sídla na předmětné adrese zaplatit odměnu ve výši [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců trvání smlouvy, splatnost byla sjednána do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uplyne doba za předplacené období. Dále se žalovaná ad 1) zavázala smluvně k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za každý i jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny. Ručitelským prohlášením, které je nedílnou součástí smlouvy se žalovaný ad 2) zavázal uspokojit žalobkyni v případě prodlení žalované ad 1) spočívající v úhradě sjednané odměny i případných smluvních pokut. Emailem ze dne [datum] a ze dne [datum] byla žalovaná ad 1) vyzvána k uhrazení platby za poskytnutí sídla na předmětné adrese, předžalobní upomínkou a výzvou ze dne [datum] byl žalovaný ad 2) vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovanými nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalobkyni cokoliv zaplatili. 3. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 2, § 2018, § 2019 odst. 1 a § 2021 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. 4. Na základě zpětvzetí žalobkyně soud řízení zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 360/2020-21, o úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od 17. 4. do zaplacení (výrok I.). 5. Žalovaná žalobkyni po uplynutí předplaceného období neuhradila odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv na dané adrese stále umístění svého sídla užívá, resp. je evidované v obchodním rejstříku. Z tohoto důvodu soud výrokem II. vyhověl žalobě ohledně částky [částka], tj. [částka] bez DPH. Tuto povinnost uložil žalované ad 1) společně a nerozdílně se žalovaným ad 2), neboť ten vystupuje jako ručitel žalované ad 1) ve smyslu svého ručitelského prohlášení dle § 2018 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., které bylo platně učiněno v písemné formě dle odst. 2 téhož ustanovení. 6. Výrokem III. soud zamítl žalobu co do požadavku úhrady smluvní pokuty ve výši [částka] spolu s příslušenstvím, neboť dle bodu IV. bod 2 smlouvy splatnost smluvní pokuty nastává až poté, kdy žalobce žalovaného ad 1) vyzve k její úhradě, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení takové výzvy. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou ad 1) k úhradě smluvní pokuty, tedy nenastala její splatnost dle smlouvy. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměrného úspěchu účastníků ve věci. 8. Proti rozsudku, výroku III., podala žalobkyně včas odvolání. V něm stručně shrnula svůj žalobní návrh i stručně shrnula odůvodnění napadeného rozsudku. Své odvolání odůvodnila tak, že soud nevzal v úvahu, že oba žalovaní jsou dlouhodobě nekontaktní, dlužné částky tak vznikly zejména v důsledku jejich nečinnosti, včetně porušení zásady„ pacta sunt servanda“. Žalovaná ad 1) byla pro žalobkyni dlouhodobě nekontaktní, uvedený telefonický kontakt se dlouhodobě ozýval jako neexistující, doporučená psaní k úhradě dlužné částky zaslané jednateli – žalovanému ad 2) se opakovaně vracela jako nedoručená. Rovněž poštu doručovanou na sídlo žalované ad 1) tato dlouhodobě nepřebírala. Proto se žalobkyně obrátila s výzvou k úhradě vyčíslené smluvní pokuty přímo na žalovaného ad 2) jako fyzickou osobu. Žalobkyně učinila vše, co lze po ní spravedlivě požadovat a ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu listinami toto prokázala. Žalovaný ad 2) je jednak statutárním orgánem žalované ad 1) a současně i ručitelem. Lze proto mít za to, že k úhradě smluvní pokuty tímto byla vyzvána i žalovaná ad 1) právě prostřednictvím svého statutárního orgánu. Odkázala na judikaturu NS ČR, zejména rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2894/2020, dále sp. zn. 23 Odo 1787/2006, podle kterých lze za kvalifikovanou upomínku (žádost věřitele o plnění) považovat i podání žaloby na zaplacení pohledávky. Žaloba z tohoto úhlu představuje hmotněprávní jednání účastníka řízení učiněné vůči soudu, který je účinné vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatněné žalobou. Nejpozději podáním žaloby žalobkyně splnila svoji formální povinnost vyzvat žalované k dobrovolnému plnění svých závazků. Věřitel není povinen dle § 2021 zák. č. 89/2012 Sb. vyzývat dlužníka k plnění v případě, že tuto písemnou výzvu nemůže uskutečnit (např. dlužníka nelze obeslat), nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní (např. pro svoji platební neschopnost, nebo v případě prohlášení konkursu na dlužníka). Nelze poskytovat právní ochranu nekonání dlužníka, který svou nečinností způsobuje porušení smluvních závazků. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno s tím, že dokazování zásadně není třeba doplňovat. 9. Žalovaní se k odvolání nevyjádřili. 10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu vymezeném odvoláním, včetně řízení předcházejícího jeho vyhlášení (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 11. Odvoláním nebyly napadené výroky I. a II., které tak samostatně nabyly právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), nebyly tak předmětem přezkumu odvolacím soudem. 12. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně spolu s podáním žaloby doložila listinami výzvy oběma žalovaným k zaplacení dlužné částky. Zásadní argument však spočívá v tom, že nepochybně doručením podané žaloby učinila hmotněprávní jednání, kterým žalovanému vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení, resp. neplacení za pronájem adresy ve smyslu uzavřené smlouvy dne [datum]. Žaloba byla doručena žalovaným [datum] a nepochybně nejpozději od tohoto data se stala splatnou povinnost zaplatit smluvní pokutu za porušení smlouvy. Odvolatelce je třeba přisvědčit rovněž i v tom, že její postup, kdy marně vyzývala, jak dlužníka, tak i jeho ručitele, jí nemůže jít k tíži ve smyslu ustanovení § 2021 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. Soud prvního stupně tedy nesprávně posoudil uplatnění práva žalobkyně, když v tomto rozsahu žalobu zamítl. 13. S odkazem na výše uvedené odvolací soud dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadený výrok III., tak že žalobě o [částka] spolu s příslušenstvím od [datum] do zaplacení změnil, když ve zbytku tento výrok jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil. 14. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni před soudem prvního stupně, přísluší tato náhrada v rozsahu 50 % dle procesního úspěchu, a to s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, když náhrada nákladů řízení v plné výši by činila za 3 úkony právní služby po [částka] a 3× paušální náhradu hotových výdajů [částka], zaplacený soudní poplatek [částka] a 21 % DPH z odměny advokáta [částka], z toho 1/2 představuje [částka]. V odvolacím řízení žalobkyni vznikly náklady řízení za 1 úkon právní služby, jednu paušální náhradu hotových výdajů a [částka] 21% DPH z odměny advokáta, tedy [částka], celkem činí náklady řízení [částka] dle vyhl. č. 177/1996 Sb.