62 CO 113/2022-170 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] a žalobce zavázal k povinnosti zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], Exekutorským úřadem Brno – město vedené pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce vystupoval jako povinný. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z exekučního spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka], zjistil skutkový stav ohledně průběhu naříkaného řízení, který podrobně popsal v odůvodnění svého rozhodnutí s tím, že obsah spisu odvolací soud uvádí doslova z napadeného rozsudku. 2. Dne [datum] došla soudu žádost o pověření exekuce ve věci oprávněného [právnická osoba], povinný [jméno] [příjmení], soud usnesením nařídil exekuci dne [datum], s právní mocí dne [datum] pro vymožení částky [částka] s přísl. a pro náklady předcházejícího řízení ve výši [částka] a náklady exekuce, povinný podal odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, spis přeložen odvolacímu soudu [datum], který rozhodl dne [datum], že usnesení o nařízení exekuce se potvrzuje, s právní mocí dne [datum]. Povinný podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dne [datum], soud rozhodl dne [datum], že návrh povinného na určení lhůty k provedení procesních úkonů neobsahuje uvedení, jakého úkonu se domáhá, pokud se povinný domáhá zastavení exekuce, musí být uvedeny důvody, proč má být zastavena. Spis předložen Krajskému soudu v Hradci Králové dne [datum] s návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, s tím že byl povinný dne [datum] vyzván k doplnění své žádosti, žádost nedoplnil, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu Krajského soudu v Hradci Králové odmítl dne [datum], povinný se domáhá prohlášení neúčinnosti doručování dne [datum], soud na toto reaguje dne [datum], že není důvod namítat neúčinnost doručení, neboť bylo prokazatelně doručeno, dále dne [datum] činí další návrh na zastavení exekuce povinný, kdy dne [datum] sděluje exekutor, že byl povinný vyzván k doplnění, opět nereagoval. Byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce dne [datum]. Dne [datum] námitky povinného a opět návrh na zastavení exekuce, exekutor odmítl podání povinného, dne [datum] odvolací soud usnesení soudního exekutora změnil tak, že se podání povinného ze dne [datum] neodmítá. Dne [datum] byl předložen spis k rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, soud dne vyzývá [datum] soudního exekutora k vyjádření k návrhu na zastavení exekuce, o zprávu, jaké další úkony byly ke zjištění majetku povinného provedeny, jaký je předpoklad dosažení výtěžku exekuce přesahující náklady zjištění majetkových poměrů povinného, zda dle jejich názoru je reálná možnost alespoň částečně uspokojit oprávněnou předpokládané náklady exekuce. Exekutor reaguje dne [datum] s tím, že při zjišťování majetku povinného byly požádány o součinnost veškeré banky, penzijní společnosti, stavební spořitelny, katastr nemovitostí, zdravotní pojišťovna, ČSSZ, centrální evidence vozidel a CEO, bylo zjištěno, že povinný je osobou pobírající dávky hmotné nouze, příspěvek na živobytí, tyto dávky však nejsou postižitelné exekucí, žádný jiný majetek dosud nebyl zjištěn, povinný nekontaktoval soudního exekutora ohledně řešení exekučního řízení, dále soudní exekutor neustále provádí šetření ke zjištění majetku povinného a snaží se dohledat postižitelný majetek, dosud nebylo provedeno místní šetření na adresách, kde by se povinný mohl zdržovat, nelze přehlédnout fakt, že povinný se nachází ve věku, kdy je reálný předpoklad pro možné budoucí příjmy ze mzdy nebo z důchodu již srážkově by bylo možné částečně uspokojit vymáhanou pohledávku, stejně tak nelze vyloučit ani možné budoucí nabytí majetku povinným v dědickém řízení či darování, soudní exekutor tak se zastavením exekuce nesouhlasí, oprávněný reaguje na výzvu soudu dne [datum] trvá na tom, že nejsou splněny podmínky pro zastavení exekuce. Soud rozhoduje dne [datum] tak, že exekuce na majetek povinného se zastavuje podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. s tím, že nemá žádný postižitelný majetek, exekuce je neproveditelná z důvodu nemajetnosti povinného. Tento výrok nabyl právní moci dne [datum]. Dále uložil povinnému nahradit soudnímu exekutorovi náklady ve výši [částka] ve výroku II. a ve výroku III. uložil povinnému nahradit oprávněnému náklady řízení ve výši [částka], tyto výroky nabyly právní moci dne [datum]. Do výroku II. a III. podal povinný odvolání dne [datum], soud ho vyzývá, aby doplnil své odvolání dne [datum], dále podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dne [datum] s tím, že dne [datum] bylo rozhodnuto Krajským soudem v Hradci Králové, aby okresní soud do 30 dnů od doručení tohoto usnesení předložil spis odvolacímu soudu k projednání odvolání. Spis předložen odvolacímu soudu dne [datum], který rozhoduje tak, že usnesení potvrzuje v napadených výrocích dne [datum], s právní mocí dne [datum]. Povinný podává dovolání, spis předložen dovolacímu soudu dne [datum], který rozhoduje dne [datum], tak že dovolání se odmítá, s právní mocí dne [datum]. Dále podává ústavní stížnost povinný, kdy bylo rozhodnuto dne [datum], že ústavní stížnost se odmítá. Nakonec soud rozhoduje dne [datum], že řízení o návrhu povinného na vyloučení soudního exekutora se zastavuje, s právní mocí [datum]. Povinný podává odvolání dne [datum], kdy odvolací soud rozhoduje dne [datum] tak, že se usnesení potvrzuje. 3. Zjištěný skutkový stav posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen OdpŠk). Odkázal na § 13 odst. 1 tohoto zákona a zabýval se v prvé řadě tím, zda v uvedeném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. K tomu konstatoval, že exekuční řízení považováno za řízení svého druhu, jehož délku je nutno posuzovat nejen s ohledem na kritéria uvedená v § 31 odst. 3 Odp. Šk. (správně zřejmě míněn § 31a odst. 3 OdpŠk - poznámka odvolacího soudu), ale také s ohledem na chování účastníků řízení, zejména povinného. Délka exekučního řízení byla ovlivněna majetkovou situací a chováním povinného, když sama skutečnost, že řízení po určitou dobu trvá, není předpokladem vzniku nemajetkové újmy. Soud prvního stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 2 Cdon 804/96 a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdon 38/2000 a zdůraznil, že při posuzování délky exekučního řízení z pohledu vzniklé nemajetkové újmy je třeba zkoumat, do jakého okamžiku šlo o účelné vedení řízení směřující k reálnému vymožení práva oprávněného, a kdy již průběh řízení ztrácí význam. Soud prvního stupně zdůraznil specifičnost exekučního řízení, jehož účelem je uspokojení oprávněného v případě, kdy povinný nesplnil svoji povinnost. Zjišťování majetku dlužníka a volba způsobu provedení exekuce je svěřena soudnímu exekutorovi a v případě objektivně zjištěné nemajetnosti povinného přichází v úvahu i zastavení exekuce pro nemajetnost podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. za použití § 55 ex. ř. Podnět k zastavení exekuce nedává povinný ale soudní exekutor. 4. Žalobce v exekučním řízení byl v postavení povinného, věděl o svém dluhu, který se netýkal enormní částky, žalobce původně nezaplatil částku [částka] a délka exekučního řízení byla ovlivněna jeho neochotou k zaplacení dlužné částky. Prvostupňový soud tak dospěl k závěru, že v odškodňovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu na straně státu, když význam předmětu řízení pro žalobce byl velmi nízký, v exekučním řízení nedocházelo k neodůvodněné nečinnosti, soud i i soudní exekutor postupovali bez průtahů a činili všechny potřebné úkony. Postup soudu tak nelze charakterizovat jako nesprávný úřední postup, tedy porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 OdpŠk. 5. V závěru prvostupňový soud konstatoval, že neshledal důvodnou námitku promlčení, když žaloba byla podaná žalobcem v šestiměsíční promlčecí lhůtě podle § 32 odst. 3 OdpŠk. Ze všech těchto důvodů žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalovanému s tím, že jde o paušální náhradu jeho hotových výdajů za 1 úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, k němuž přiložil své vyjádření opatřené datem [datum]. V němž se nesrozumitelně vyjádřil k průběhu exekučního řízení, poukázal na stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 a dále zejména judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4051/2011, jehož závěry rozebral a vyslovil nesouhlas s právním názorem soudu prvního stupně o tom, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Poukázal na chybně vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaného s tím, že tento si ješ