62 CO 205/2022-181 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem, ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 22 C 248/2018 – 151 (dále společně jen jako„ rozsudek“) soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na 1. žalované domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrokem I/). Současně rozhodl o tom, že 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/); dále o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem III/) a o tom, že ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení (výrokem IV/). 2. Takto rozhodl soud o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala původně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Podle jejích žalobních tvrzení byly mezi ní a 1. žalovanou uzavřeny pojistné smlouvy (pro životní pojištění) [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] když uzavření těchto zprostředkovala 2. žalovaná jako pojišťovací agent. Následně došlo bez vědomí a souhlasu žalobkyně k jejich neoprávněnému ukončení, kdy o uvedené požádal podřízený pojišťovací agent 2. žalované pan [jméno] [příjmení]. Na základě této jeho žádosti pak odkupné z těchto pojistných smluv (ve výši [částka]) bylo zasláno na účet tehdejší přítelkyně pana [jméno] [jméno] [příjmení], která mu uvedenou částku předala. K ukončení smluv použil pan [příjmení] občanský průkaz žalobkyně, který byl však již rok evidován v databázi neplatných průkazů, neboť došlo k jeho ztrátě, kdy před tímto změnil doručovací adresu žalobkyně na adresu jedné z poboček 2. žalované. Žalobkyně se o předčasném ukončení smluv dozvěděla podle svých tvrzení až při osobní návštěvě 1. žalované. Žalobkyně v návrhu akcentovala, že v rámci trestního řízení, vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že předčasné ukončení pojistných smluv způsobil pan [příjmení], který padělal ověřovací doložku České pošty a současně použil číslo ztraceného průkazu totožnosti žalobkyně, na jejíž účet se následně obohatil. Odpovědnost žalovaných dovodila žalobkyně především ve vztahu k porušení jejich prevenční povinnosti, kdy u 1. žalované akcentovala porušení povinností dle zákona č. 253/2008 Sb. a u 2. žalované porušení povinností dle zákona č. 38/2004 Sb. Žalovanou částku určila za sestávající z: a) částky [částka] (zůstatek na majetkovém účtu žalobkyně ke dni zrušení smluv a b) částky odkupného ve výši [částka], která byla neoprávněně vyplacena panu [příjmení]. 3. 1. žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, a to z důvodu promlčení a zcela odmítla solidární odpovědnost, když neporušila žádnou svou zákonnou povinnost. Akcentovala zejména, že neexistuje její sekundární povinnost znovu ověřovat předložený průkaz totožnosti žadatele, jakož i kontrola změny doručovací adresy či vznik podezření na základě dvakrát podané žádosti, kdy první z nich byla podána bez veškerých náležitostí, pročež byl podatel vyzván k nápravě. Poukázala na to, že za rozhodný okamžik ve vztahu k promlčení nároku považuje den [datum], kdy jí bylo doručeno čestné prohlášení žalobkyně, že o ukončení smluv nežádala a peníze jí nebyly vyplaceny, kdy nad uvedené již v úředním záznamu o podání vysvětlení pro Policii ČR ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že jí byla způsobena škoda nejméně ve výši [částka] jako částka, kterou vypočetla 1. žalovaná ke dni ukončení smluv. Případně pak den [datum], kdy bylo zahájeno trestní stíhání, v rámci něhož byly vymezeny skutkové okolnosti a výše škody. Promlčecí doba tak uplynula dne [datum], nejpozději dne [datum] 1. žalovaná odmítla i výše uplatněné škody, když tak, jak ji žalobkyně konstruuje, nemohla vzniknout. 4. 2. žalovaná nárok žalobkyně též neuznala a poukázala na to, že primárně má být tento uplatněn a vymáhán proti panu [příjmení], který se svým jednáním dopustil excesu z jednání, jímž jej 2. žalovaná pověřila. Zdůraznila, že o takovém jednání nemohla vědět, ani mu zabránit, a to ani při vynaložení veškerého možného úsilí, jež lze požadovat, kdy byly v rámci jeho činnosti nastaveny kontrolní mechanismy. Nad uvedené sporovala výši částek, kdy při standardním běhu věcí by bylo lze požadovat jen jednu z částek. 5. Žalobkyně vzala následně žalobu částečně zpět, a to s ohledem na rozsudek vydaný v rámci trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 245/2016, v rámci něhož byl pan [příjmení] uznán vinným a žalobkyni byla v adhezním řízení přisouzena částka [částka]. Současně upřesnila i výši požadované částky, když podle jejích tvrzení jí až tehdy byly dány do dispozice dokumenty ozřejmující výši zůstatků na jednotlivých účtech dle pojistných smluv ke dni jejich zrušení. V rekci na dané pak soud I. stupně řízení zastavil co do částky [částka] s příslušenstvím a rozhodl o pokračování ohledně částky [částka] s příslušenstvím. 6. Soud I. stupně vzal po provedeném dokazování za prokázané, že mezi žalobkyní a 1. žalovanou byly sjednány pojistné smlouvy Garant Plus, a to [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] kdy ke sjednání došlo prostřednictvím zprostředkovatele 2. žalované; o jejich ukončení usiloval v červnu a září roku 2014 pan [příjmení]; dne [datum] navštívila žalobkyně pobočku 1. žalované, kde zjistila, že byly podány žádosti o ukončení těchto smluv (nikoli ze strany žalobkyně) a finanční prostředky z nich poslány na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně sporovala svůj podpis na ověřovací doložce a bylo prokázáno, že na žádostech o ukončení smluv je uvedeno jméno získatele 2. žalované, a to pana [jméno]. Žalobkyně se připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši [částka]. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] bylo 1. žalované doručeno čestné prohlášení žalobkyně, v němž je uvedeno, že nikdy nežádala o ukončení pojistných smluv a peníze jí nikdy nebyly vyplaceny. Žalobkyně zároveň požádala o zaslání veškerých dokumentů ke smlouvám se vztahujících, včetně vyúčtování výplaty finančních prostředků. K propojení 1. a 2. žalované vzal soud za prokázané, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena smlouva o obchodním zastoupení. Dne [datum] byly 1. žalované doručeny žádosti o ukončení smluv, obsahující ověřovací doložky. Z přípisů 1. žalované (ze dne [datum]) bylo zjištěno, že odkupní hodnota a odkupní poplatek u jednotlivých smluv byly následující: smlouva [číslo] odkupní hodnota: [částka], odkupní poplatek: [částka], k výplatě: [částka]; smlouva [číslo] odkupní hodnota: [částka], odkupní poplatek: [částka], k výplatě: [částka]; smlouva [číslo] odkupní hodnota: [částka], odkupní poplatek: [částka], k výplatě: [částka]; smlouva [číslo] odkupní hodnota: [částka], odkupní poplatek: [částka], k výplatě: [částka] 1. žalovaná zaslala žalobkyni reakci na její dopis ze dne [datum], ve kterém uvedla, že obnovení smluv není možné. Dne [datum] odeslala žalobkyně 1. žalované předžalobní výzvu, na kterou 1. žalovaná reagovala přípisem ze dne [datum], ve kterém mimo jiné namítla promlčení požadovaného nároku žalobkyně. Odeslání předžalobní výzvy ze dne [datum] 2. žalované nevzal soud I. stupně za prokázané. 7. Dále vzal soud I. stupně za prokázané, že pan [jméno] [příjmení] se dopustil zločinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 5 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v platném znění, a to mimo jiné tím, že bez vědomí žalobkyně vyplnil a odeslal žádosti o ukončení jejích pojistných smluv, v nichž vyplnil jako místo plnění odkupného bankovní účet paní [jméno] [příjmení], na který jí byla vyplacena částka [částka], pročež žalobkyni tak způsobil škodu v této výši a bylo mu uloženo ji uhradit. Uvedená částka byla na panu [příjmení] žalobkyní vymožena. 8. Po právní stránce soud I. stupně subsumoval věc pod ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník ve znění účinném ode dne [datum] (dále jen„ o. z.“), § 3036 o. z., § 106 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích. 9. Dovodil při aplikaci ustanovení § 106 obč. zák., že počátkem běhu subjektivní dvouleté promlčecí lhůty je den [datum], kdy žalobkyně podala vysvětlení na Policii ČR, neboť z uvedeného vyplynulo, že měla dostatek informací skutkových i co se týče výše škody. Subjektivní promlčecí lhůta tak uběhla dnem [datum], přičemž žaloba byla podána dne [datum]. Současně se však soud I. stupně zabýval i tím, zda vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy a uzavřel, poté co citoval obsáhlou relevantní judikaturu, že z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoli projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že 1. žalovaná tuto námitku