62 CO 280/2021-367 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) zákonné úroky z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (výrok I) a povinnost zaplatit žalobkyni b) zákonné úroky z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (výrok II). Žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku [částka] s příslušenstvím od [datum] do zaplacení zamítl (výrok III) a rovněž zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) částku [částka] s příslušenstvím od [datum] do zaplacení. Dále soud I. stupně rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce a) domáhal původně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a žalobkyně b) původně částky [částka] s příslušenstvím, kdy tyto částky představují vyčíslení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která žalobcům vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem, tj. nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě.. 3. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z listinných důkazů, vzal za zjištěné, že žalobci byli účastníky řízení (žalovanými) v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 27 EC 357/2011, kdy toto řízení bylo vůči žalobci a) zahájeno dne [datum] a vůči žalobkyni b) dne [datum], a to doručením elektronického platebního rozkazu. Ve vztahu k žalobci a) tak předmětné řízení trvalo od [datum] do [datum] a vůči žalobkyni b) od [datum] do [datum]. Řízení trvalo 8 let a 5 měsíců. Ve věci bylo nejprve rozhodováno rozsudkem pro zmeškání dne [datum], kdy poté se žalobci až do [datum] (až do rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 11 Co 327/2017-212, kterým bylo rozhodnuto, že se rozsudek pro zmeškání nevydává) domáhali zrušení rozsudku pro zmeškání. V mezidobí ve věci rozhodoval třikrát Obvodní soud pro Prahu 6, čtyřikrát Městský soud v Praze, dvakrát Nejvyšší soud ČR a jednou Ústavní soud ČR. První jednání, kde bylo provedeno dokazování, se konalo dne [datum]. Ve věci byl vypracován znalecký posudek. Poslední jednání bylo nařízeno na [datum] referátem ze dne [datum]. 4. Žalovaná v průběhu řízení požadavek žalobců částečně uspokojila a žalobci vzali podáním ze dne [datum] žalobu zpět ohledně částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to u každého z žalobců. Soud I. stupně svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 16/2021-350, řízení v tomto rozsahu zastavil, usnesení nabylo právní moci dne [datum], neboť účastníci se práva odvolání výslovně vzdali. Dále soud I. stupně usnesením ze dne [datum] zastavil řízení co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky [částka] za prvého žalobce a druhou žalovanou za den [datum]. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci u žalované své nároky předběžně uplatnili dne [datum] a žalovaná jej vyřídila stanoviskem ze dne [datum]. 6. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle § 5, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen OdpŠk). Uzavřel, že je dán odpovědnostní titul v podobě nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6. Za tuto škodu odpovídá žalovaná. V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma, kterou bylo nutno odškodnit v penězích, neboť nebylo namístě se spokojit pouze s konstatováním porušení práva. Presumovaný vznik nemateriální újmy žalovaná nevyvracela. Soud I. stupně jako základní částku odškodnění stanovil [částka] za rok trvání daného řízení, přičemž první dva roky uvedenou částku krátil na polovinu. Tuto částku stanovil s odůvodněním, že délka řízení nebyla nikterak extrémní. Dospěl tak k částce základního zadostiučinění ve výši [částka], kterou následně podroboval jednotlivým kritériím stanoveným v ust. § 31a OdpŠk. Ke složitosti řízení uvedl, že ve věci bylo provedeno rozsáhlé dokazování, výslechy svědků, byl zadán znalecký posudek a byla vyžadována součinnost Městské části [obec a číslo]. Uvedl, že se Obvodní soud pro Prahu 6 zabýval návrhy na opravu žaloby, opakovaně vyzýval účastníky k plnění poplatkových povinností, které nebyly řádně plněny, vyzýval účastníky k plnění procesních povinností tvrzení, k doložení plné moci, zamítal návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, rozhodoval o námitkách proti usnesení, vydával opravné usnesení, rozhodoval o námitkách protokolace vznesené účastníky, o žádostech o opravu a doplnění protokolu o ústním jednání, o námitkách proti zpracovanému znaleckému posudku, vyjadřoval se ke vzneseným stížnostem na předsedu senátu adresovaným vedení soudu a k návrhům na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Procesní složitost pak byla umocněna rozhodováním na třech stupních soudní soustavy a dokonce i u soudu ústavního. Z toho důvodu soud I. stupně základní částku přiměřeného zadostiučinění snižoval o 30 %. 7. Dále soud I. stupně snížil základní částku o dalších 5 % z důvodu sdílené újmy, neboť žalobci v postavení žalovaných vystupovali jako manželé, tudíž veškeré úkony soudu sdíleli a činili společně. 8. Naopak soud I. stupně základní částku přiměřeného zadostiučinění nemodifikoval ohledně kritérií chování účastníků řízení, postupu orgánu veřejné moci ani ohledně významu řízení pro poškozeného. Uvedl, že účastníci se nikterak významně na délce řízení nepodíleli. Naopak na celkové délce řízení se negativně promítl postup soudu I. stupně, případně soudu odvolacího, především ve fázi, kdy byla rušena rozhodnutí o původním vydání rozsudku pro zmeškání, nicméně tato skutečnost je již dostatečně zohledněna již stanovením peněžité formy zadostiučinění, navíc ve zvýšené výši. Ohledně významu řízení pro poškozeného soud I. stupně uvedl, že Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam. 9. Závěrem soud I. stupně uvedl, že žalobcům náleží náhrada finančního zadostiučinění každému z nich v částce [částka], když základní částka finančního zadostiučinění byla ponížena o 35 % a s ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobcům hradila částku v rámci předběžného projednání vyšší ve výši [částka], dospěl soud k závěru o nedůvodnosti přiznání nároku. Jako oprávněné nároky uznal zákonné úroky z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení u obou z žalobců, kdy se žalovaná dostala do prodlení po uplynutí šestiměsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku u žalované. 10. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu a žalobci tak byli plně úspěšní. Uvedl, že žalobcům náleží náhrada nákladů řízení spočívající v zaplacených soudních poplatcích (2x [částka]) a odměně advokáta za podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], částečné zpětvzetí žaloby z [datum], účast u jednání soudu [datum] á [částka] ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1, 7, 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, dále příslušné režijní paušály á [částka] dle ustanovení § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za tytéž úkony právní služby, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, celkem tedy částka [částka]. 11. Proti rozsudku podali odvolání žalobci. 12. Žalobci ve svém odvolání ze dne [datum] napadli výrok č. III, IV a V a uplatnili v něm odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Namítli, že soud I. stupně nedostatečně odůvodnil, proč navýšil základní částku pouze o [částka], tj. na [částka] a nikoliv o částku jinou. Rozhodnutí soudu I. stupně je tak v této části nepřezkoumatelné. Dále soud I. stupně nesprávně právně posoudil otázku toho, zda má být částka navýšena na [částka] za rok řízení. Takto měla být základní částka navýšena předně z důvodu, že řízení trvalo téměř 8,5 roku, a to v podstatné části před soudem I. stupně, který nezákonně vydal rozsudek pro zmeškání. Dalším důvodem pro navýšení základní částky na [částka] je nerespektování rozsudku vydaného v řízení o vyklizení bytu (ze dne 18. 2. 2016, č. j. 58 Co 289/2015-396), ačkoliv byl soud I. stupně na jeho existenci opakovaně upozorňován. Dále uvedli, že dne [datum] byla žaloba projednávaná v průtažném řízení vzata Ing. [příjmení] v plném rozsahu zpět, a to právě pro závěry obsažené v rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 58 Co 289/2015-396 a dalších rozhodnutí č.j. 12 Co 362/2018-40, č.j. 12 Co 149/2020-129. Průtažné řízení je tedy co do merita věci ukončené, nikoliv však z důvodů na straně věc projednávaného soudu. Ohledně modifikace základní částky jednotlivými kritérii žalobci uvedli, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil. Uvedli, že řízení se vedlo ohledně vydání bezdůvodného obohacení a jedná se o věc, již ze své podstaty, jednoduchou. Nadto bylo rozhodování v průtažném řízení zjednodušeno tím, že již dne [datum] byl vydán