68 CO 374/2021-173 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované (1. žalované – poznámka odvolacího soudu) povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu co do požadavku na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované (1. žalované – poznámka odvolacího soudu) na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Opravným usnesením ze dne [datum] soud I. stupně opravil svůj rozsudek ze dne [datum] tak, že do záhlaví doplnil chybějící označení 2. žalované, České republiky - Ministerstva dopravy. 3. Doplňujícím usnesením ze dne [datum] soud I. stupně doplnil svůj rozsudek ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] o výrok IV, jímž žalobci uložil zaplatit 2. žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 4. Soud I. stupně rozhodl o žalobním požadavku na zaplacení majetkové újmy ve výši [částka] a nemajetkové újmy ve výši [částka] založeném na tvrzení žalobce, že dne [datum] byl při parkování svého vozidla před svým bydlištěm v [obec] kontrolován hlídkou Policie České republiky (dále jen„ PČR“) s tím, že u jeho vozidla nesvítí přední a zadní světlo. Když bylo zjištěno, že osvětlení vozidla je v pořádku, hlídka PČR přikročila k osobní kontrole žalobce ohledně požití alkoholických nápojů a návykových látek. Ačkoliv žalobce alkohol či návykovou látku nepožil, o čemž hlídku PČR informoval, byl nucen jet na vyšetření do nemocnice a následně na policejní stanici, kde mu byl zadržen řidičský průkaz. Již zde se jednalo o nesprávný úřední postup. Další nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v tom, že dne [datum] bylo Městským úřadem v Klatovech zahájeno řízení o zadržení jeho řidičského průkazu, žádosti žalobce o jeho vrácení ze dne [datum] nebylo vyhověno, a řidičský průkaz mu byl vrácen až dne [datum] na základě usnesení Městského úřadu v Klatovech z téhož dne poté, kdy nebylo prokázáno podezření z řízení vozidla pod vlivem návykové látky. Správní orgán pochybil, když nerozhodl o vrácení řidičského průkazu bez zbytečného odkladu. Žalobce dále uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] vykonával práci ve [příjmení] republice Německo (dále jen„ SRN“), v důsledku odebrání řidičského průkazu byl nucen pracovní poměr ukončit, neboť výkon práce byl podmíněn dojížděním autem do SRN do vzdálenosti 120 km od místa jeho bydliště. Jeho průměrný měsíční výdělek činil [částka], tedy [částka]. Žalobce tak žádal náhradu mzdy za měsíc duben 2016 a zadostiučinění ve výši [částka], když tvrdil, že následkem nesprávného úředního postupu je nevratné poškození jeho velmi dobrého zaměstnání v SRN, které bude mít dlouhodobý vliv na jeho finanční situaci i osobní život. Zadržením řidičského průkazu byl žalobce uveden do absolutní nejistoty, pocitu beznaděje, stresu a deprese. V důsledku ztráty zaměstnání mu scházely finanční prostředky a byl nucen uzavírat půjčky, které nemohl splácet, a upadl do insolvence. Kdyby nedošlo k zabavení řidičského průkazu, neztratil by nevratně své zaměstnání. Žalobce v průběhu řízení svůj nárok upřesnil tak, že v souvislosti s nesprávným úředním postupem PČR při zadržení řidičského průkazu požadoval náhradu materiální újmy ve výši [částka] a nemateriální újmy ve výši [částka] a v souvislosti s nesprávným úředním postupem správního orgánu, který mu měl nevrátit řidičský průkaz bez zbytečného prodlení, požadoval náhradu materiální újmy ve výši [částka] a nemateriální újmy ve výši [částka]. 5. Žalovaná (1. žalovaná – poznámka odvolacího soudu) navrhla žalobu zamítnout, namítla, že zadržení řidičského průkazu žalobce bylo zcela zákonné, jeho orientační test na návykové látky byl pozitivní. Na postup PČR si žalobce nestěžoval. Žalobci nemohla vzniknout škoda ztrátou mzdy, neboť od [datum] byl zaměstnán. Jeho původní zaměstnání v SRN bylo platově podprůměrné, jeho mzda byla na hranici minimální mzdy. Neexistuje příčinná souvislost mezi postupem PČR ani správního orgánu a jakoukoliv škodou žalobce. Většinu pohledávek v insolvenčním řízení žalobce tvoří půjčky a úvěry sjednané v době od [datum] do [datum], tedy po vrácení řidičského průkazu a jejich součet je vyšší než žalobcem uplatněná majetková škoda. Při rozhodování o tom, zda bude žalobci zadržen řidičský průkaz, PČR vycházela i z hodnocení minulosti žalobce, který byl již několikrát PČR projednáván a PČR sdělil, že je pojištěn proti pokutám. 6. Soud I. stupně objasnil skutkový stav věci a svá zjištění obsáhl do odůvodnění svého rozsudku. Odvolací soud z nich vychází a na jejich rozsah v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje. Soud I. stupně vysvětlil, z kterého důkazu a proč nečerpal žádná zjištění a proč některé navržené důkazy neprovedl, kdy stran neprovedení některých důkazů soud I. stupně odkázal na nepřítomnost žalobce při jednání, kdy se tak sám zbavil možnosti být poučen postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), k doplnění tvrzení stran nemajetkové újmy a jejího prokázání, respektive aby rozvedl svá obecná tvrzení o závažnosti nemajetkové újmy a jejich dopadech do jeho života (zjevně dopadech tvrzených nesprávných úředních postupů v osobnostní sféře žalobce – poznámka odvolacího soudu). 7. S citací označených ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) soud I. stupně shledal naplněnou podmínku přednostního uplatnění nároku žalobce u žalované, když žalobce svůj nárok uplatnil dne [datum] a jeho nárok nebyl ani z části uspokojen. 8. Dále se soud I. stupně zabýval tím, zda jsou naplněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za škodu, tedy nesprávný úřední postup či existence nezákonného rozhodnutí, a zda žalobci vznikla újma v příčinné souvislosti s nimi. Žalobce tvrdil dva nesprávné úřední postupy, jednak postup PČR při odebrání řidičského průkazů dne [datum] a dále postup správního orgánu spočívající v reakci nikoli bez zbytečného prodlení na žalobcovu žádost o vrácení řidičského průkazu. 9. Soud I. stupně dovodil, že postup správního orgánu při vydání zadrženého řidičského průkazu nebyl nesprávný, správní orgán je ve smyslu ust. § 114 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), povinen vrátit řidičský průkaz bezodkladně poté, co rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění nebo zrušení pozastavení řidičského oprávnění nabylo právní moci, po doručení oznámení o zrušení exekučního příkazu nebo o skončení exekuce pozastavením řidičského oprávnění, nebo poté, co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti. Správní orgán získal povědomí o výsledku toxikologického vyšetření žalobce dne [datum] a následujícího dne vydal usnesení, kterým řízení zastavil a řidičský průkaz vrátil žalobci. Jednal tedy bezodkladně, a nedošlo tak k nesprávnému úřednímu postupu. Jak dodal soud I. stupně k nároku žalobce na náhradu ušlé mzdy v souvislosti s tímto tvrzeným nesprávným úředním postupem, nebyla by navíc dána příčinná souvislost mezi nimi, neboť ukončení pracovního poměru žalobce nastalo dohodou, z jeho vlastní vůle. 10. Ohledně postupu PČR při odebrání řidičského průkazu žalobce soud I. stupně dospěl k závěru, že ačkoliv PČR postupovala v intencích ust. § 118a a ust. 118b zákona č. 361/2000 Sb. ve znění účinném k [datum], došlo k nesprávnému úřednímu postupu tím, že byl použit orientační test na přítomnost návykových látek, který ve svém důsledku označil falešně pozitivní výsledek (výsledek orientačního testu byl vyvrácen následným chemicko-toxikologickým rozborem). Poukázal na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV. ÚS 2009/20, podle nichž je v demokratickém právním státě nepřípustné, aby v důsledku toho, že orgán veřejné moci použije při silniční kontrole motorového vozidla orientační test na přítomnost drog v těle řidiče, jehož výsledky jsou falešně pozitivní, nesl jakékoliv negativní materiální následky jednotlivec. Soud I. stupně poukázal na shodné znaky projednávané věci a věci, v níž byl citovaný nález Ústavního soudu vydán, když i tam byl stěžovateli zadržen řidičský průkaz na dobu 1 měsíce. 11. Nárok žalobce na náhradu majetkové újmy – ušlé mzdy soud I. stupně neshledal důvodným s tím, že není dána příčinná souvislost mezi jejím vznikem a nesprávným úředním postupem žalované (1. žalované – poznámka odvolacího soudu). Žalobce neprokázal tvrzení, že ztráta jeho zaměstnání v SRN by byla důsledkem zadržení jeho řidičského průkazu, pracovní poměr ukončil sám dohodou, bezprostředně po ukončení tohoto pracovního po