70 CO 313/2022-415 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu zamítl ohledně částky [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení do zaplacení (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit náklady státu ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení v částce [částka] s tvrzením, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Březová u Zlína (dále také jen pozemky), na nichž žalovaná provozuje skládku odpadu a to na základě integrovaného povolení Krajského úřadu Zlínského kraje [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění změny [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a změny [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Za užívání těchto pozemků však žalovaná žalobkyni neplatí žádné nájemné. Žalobkyně si proto nechala vypracovat zaměření skutečného stavu plochy skládky, která představuje 46 970 m², a rovněž znalecký posudek na obvyklou cenu nájemného, přičemž znalec uvedené nájemné stanovil částkou [částka] ročně (tj. 10 Kč/m2/rok). Žalobkyně proto za užívání předmětných pozemků ze strany žalované za dobu od [datum] do [datum] požadovala žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení. 3. Žalovaná nesporovala skutečnost, že provozuje skládku odpadu, nesouhlasila však s tím, že by pozemky žalobkyně užívala neoprávněně, respektive bezdůvodně. Za žalované období byla v souladu s tehdy platným integrovaným povolením oprávněná využívat k ukládání odpadu pozemky maximálně o rozloze 1 000 m², neužívala tedy žalobkyní uváděnou plochu o rozloze 46 970 m². Požadovanou částku považovala za nadhodnocenou, neodpovídající hodnotě plateb za užívání obdobných pozemků. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení. 4. Soud prvního stupně neshledal vznesený nárok promlčeným, když byl uplatněn žalobou podanou u soudu dne [datum], tedy ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě dle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Po provedeném dokazování pak uzavřel, že žalovaná v žalovaném období od [datum] do [datum] provozovala úředně schválenou skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobkyně, aniž by za užívání pozemků žalobkyni cokoliv platila. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, ani dohoda, týkající se užívání předmětných pozemků. Při určení rozsahu pozemků užívaných žalovanou k provozu skládky soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil jednak výměru uvnitř oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně v rozsahu [částka] a rovněž vyšel z toho, že je třeba započítat i vjezd do areálu skládky v rozsahu 25 m², neboť se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky, jež slouží žalované k provozu skládky. Do výměry užívané plochy pak započítal i žlab o výměře 401 m², nacházející se mimo oplocený areál skládky, když tato část je spojena s činností skládky ve směru ochrany před negativními dopady provozu skládky, a též do této plochy zahrnul pozemek, nacházející se ve svahu pod oploceným areálem skládky v rozsahu 313 m², kde dochází k rozlivu vody, svedené z okolních pozemků, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, což je rovněž spojeno s provozem samotné skládky. Vyšel tedy z fakticky zaměřeného stavu, který odpovídá užívání pozemku žalovanou, a nepovažoval za relevantní, v jaké výměře bylo povolení příslušných úřadů ohledně určení výměry samotného jádra skládky. Při určení výše bezdůvodného obohacení soud prvního stupně vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení], a to [částka] m²/1 rok. Znalec se dle soudu prvního stupně vypořádal i s nájemními smlouvami týkajícími se jiných skládek ve Zlínském kraji, které předložila žalovaná, když vysvětlil, že vlastníci pronajatých pozemků mají zároveň majetkovou účast v právnických osobách, kteří jsou nájemci těchto pozemků. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně uzavřel, že se žalovaná tím, že užívala pozemky ve vlastnictví žalobkyně k provozu skládky v době od [datum] do [datum], na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Výše bezdůvodného obohacení pak odpovídá výši nájemného, které bylo v daném místě a čase obvyklé, přičemž tato částka byla stanovena znalcem v rozsahu [částka] ročně za 1 m². Žalovaná pozemek užívala v rozsahu 43 826 m² po celé období, bezdůvodné obohacení tak na její straně představuje částku [částka], a tuto částku je pak žalovaná žalobci povinna vydat dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ohledně této částky proto soud prvního stupně žalobě vyhověl, co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. Proti vyhovujícímu výroku I. a výrokům o nákladech řízení III. a IV. rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Zásadní nedostatek napadeného rozsudku spatřovala v tom, že soud prvního stupně fakticky převzal závěry řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 29 C 248/2015 včetně závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a závěrů místního šetření. Soud prvního stupně se přitom dle žalované dostatečně nevypořádal s vytýkanými nedostatky dokazování, které proběhlo v řízení sp. zn. 29 C 248/2015 a v důsledku toho bylo porušeno právo žalované na spravedlivý proces, neboť minimálně ve vztahu k jednotlivým znaleckým posudkům a místnímu šetření byla porušena zásada přímosti. Dle názoru žalované měl být ke zjištění výše bezdůvodného obohacení ustanoven jiný znalec než Ing. [příjmení] [příjmení], ten byl navíc soudem prvního stupně vyslechnut, aniž mu byl předem vymezen znalecký úkol. Žalovaná namítala, že znalec [příjmení] [příjmení] by měl být z řízení vyloučen, což odůvodňovala jeho negativním vztahem vůči žalované, o níž se vyjádřil ve smyslu, že neplní své závazky, a měla by za to zaplatit, a také z toho, že v minulosti v rámci výkonu funkce radního obce Velké Pavlovice řešil obdobnou věc, kdy obec pronajímala pozemky, na kterých se nacházela skládka odpadů. Posudek Ing. [příjmení] žalovaná považuje za nepřezkoumatelný, neboť v něm chybí řádná identifikace srovnávacích pozemků i dalších podkladů, z nichž znalec vycházel. S ohledem na to, že předmětem ocenění byly běžně komerčně neobchodovatelné pozemky, je žalovaná přesvědčena, že ke zjištění obvyklé ceny měla být použita tzv. oceňovací vyhláška. Ing. [příjmení] přitom sám uvedl, že nenalezl skutečné srovnatelné pozemky, které by se pronajímaly za účelem provozování skládky, když však žalovaná pro srovnání sama zajistila nájemní smlouvy týkající se pronájmu pozemků pro účely skládky, odmítl znalec tyto podklady využít. Jeho argumentaci opírající se o závislost na nájmu zúčastněných subjektů žalovaná považuje za irelevantní a nesmyslnou. Znalec rovněž nezohlednil, že v době předání pozemků se nejednalo o stavební pozemky, ale o pozemky zemědělské a lesní. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutkový stav ohledně výše úplaty za užívání předmětných pozemků, a žádala, aby byl proveden revizní znalecký posudek. Žalovaná nesouhlasila ani s rozsahem údajně užívaných pozemků, jak jej soud prvního stupně zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Dle žalované při určení výměry pozemků užívaných k provozu skládky nejde mechanicky vycházet z rozsahu oplocení areálu, které nerespektuje skutečně nutný rozsah užívané plochy, nýbrž musí být zohledněny plochy skutečně potřebné pro provoz skládky. Soud prvního stupně měl pochybit v tom, že do rozlohy užívané plochy započítal celý oplocený areál, dále rigol vedený mimo oplocený areál, travnatý porost pod areálem skládky sloužící (údajně) k rozlivu nekontaminované vody a příjezdovou cestu k pozemku. Zjištění o rozloze užívaných pozemků tak neodpovídají skutečnému rozsahu užívání, které je mnohem menší. Soud prvního stupně měl dle žalované pro zjištění reálného stavu užívání provést místní šetření. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výrocích I., III. a IV. zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že pokud žalovaná rozporuje rozsah užívaných pozemků, pak je třeba poukázat na to, že má pro skládku odpadů [obec] vypracován provozní řád, z něhož jasně vyplývá, že užívá pozemky v takovém rozsahu, jak je uvedeno na straně 4 tohoto provozního řádu. Ve svých námitkách opomněla skutečnost, že v daném případě nejde pouze o plochu pro ukládání odpadů, ale pro nakládání s odpady jsou stanoveny technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu. Z právních předpisů vyplývá, že každá skládka odpadu je tvořena souborem nezbytných částí, často staveb, např. těsnící systém, drenážní systém odvádějící průsakové vody, záchytné příkopy pro odvodnění povrchových vod, obslužná komunikace na skládce, jímka průsakových vod, váha