72 CO 350/2021-503 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že vlastníkem spoluvlastnického podílu, ve výši jedné ideální poloviny, na pozemcích - parcelní [číslo] o výměře 477 m2, na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa], a dále parcelní [číslo] o výměře 283 m2, zapsaných v katastrálním území Kunratice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro Hl. m. [část Prahy], byla, ke dni své smrti, tedy ke dni [datum], paní [příjmení] [příjmení], datum narození [datum], naposledy bytem [adresa], [obec a číslo] – [obec] (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice, na náhradě nákladů státu - znalečného, částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok III.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení spoluvlastnického práva paní [příjmení] [příjmení], matky obou účastníků, ke shora uvedeným nemovitostem, a to ke dni její smrti dne [datum]. Tvrdil, že jmenovaná za svého života spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech darovala žalovanému. Namítal neplatnost darovací smlouvy, vzhledem k tomu, že v době jejího uzavření již byla paní [příjmení] [příjmení] ve stavu, kdy nebyla schopna posoudit důsledky svého právního jednání. 3. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta s tím, že předmětná darovací smlouva je platným právním jednáním. 4. Soud prvního stupně svým v pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 72 Co 338/2018-167 žalobě vyhověl. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 72 Co 338/2018-167 byl tento rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Po doplnění dokazování v intencích pokynů odvolacího soudu rozhodl soud prvního stupně nyní přezkoumávaným rozsudkem. 5. Soud prvního stupně vyšel na základě provedeného dokazování zejména ze zjištění, že paní [příjmení] [příjmení] je matkou žalobce a žalovaného. Dne [datum] uzavřeli žalovaný jako obdarovaný a paní [příjmení] [příjmení] jako dárkyně darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod spoluvlastnického podílu, v rozsahu ideální jedné poloviny, na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kunratice, obec Praha. Podpisy na darovací smlouvě ověřil advokát JUDr. [jméno] [příjmení]. Paní [příjmení] [příjmení] byla již v lednu 2014 v těžkém somatickém stavu a byl u ní zjištěn kognitivní deficit, na podkladě středně těžké až těžké demence smíšeného typu. Tento její stav vylučoval schopnost pochopit smysl a význam předmětného právního jednání. Paní [příjmení] [příjmení] se před svou smrtí dne [datum] uvedeným darováním zbavila veškerého svého majetku. Dědické řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 34 D 827/2015, pověřeným soudním komisařem Mgr. [jméno] [příjmení]. Usnesením č. j. 34 D 827/2015-40, které nabylo právní moci dne [datum], byl majetek zůstavitelky v nepatrné hodnotě vydán žalovanému. 6. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle § 581 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě znaleckých závěrů znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jež nebyly zpochybněny ani výpověďmi v řízení vyslechnutých svědků, ani jinými v řízení provedenými důkazy, měl za prokázané, že paní [příjmení] [příjmení] byla od ledna 2014 do své smrti [datum], tedy i v době uzavření předmětné darovací smlouvy, ve stavu, kdy nedovedla posoudit důsledky svého jednání. Na tomto základě pak uzavřel, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] je neplatným právním úkonem. K námitce žalovaného, podle které sám žalobce trpí zdravotními problémy, které mu brání v posouzení důsledků jeho právního jednání spočívajícího ve zmocnění jeho advokáta k vedení tohoto řízení, soud prvního stupně uvedl, že žalobce je osobou, jejíž svéprávnost nebyla nikterak omezena. Nadto dovodil, že zatímco žalobci svědčí naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení vlastnického práva [příjmení] [příjmení] k datu jejího úmrtí, neboť tím hodlá docílit zařazení tohoto majetku do její pozůstalosti, jež bude posléze vypořádána v pozůstalostním, žalovaný„ naléhavý právní zájem na určení, zda žalobce je či není svéprávnou osobou“ postrádá. Z uvedených důvodů žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl s poukazem na plný procesní úspěch žalobce dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o náhradě nákladů řízení vzniklých státu rozhodl podle § 148 o. s. ř. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítal, že v řízení došlo k vadě, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Poukázal na to, že z provedeného dokazování vyplynula skutečnost, že paní [příjmení] [příjmení] měla celkem tři děti, kromě žalobce a žalovaného také dceru paní [příjmení] [příjmení], která je neopomenutelnou dědičkou paní [příjmení] [příjmení]. Upozornil na to, že žalobce v průběhu řízení nenavrhl, aby se paní [příjmení] [příjmení] stala účastníkem tohoto řízení, a tudíž se soudního řízení neúčastní všichni věcně legitimovaní účastníci a je namístě žalobu zamítnout. Na podporu své argumentace odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, reprezentovanou rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 22 Cdo 329/2017, z níž plyne závěr, že až do vypořádání dědictví ohledně věci, jež patří do dědictví po zůstaviteli, se za její vlastníky považují všichni zůstavitelovi dědici. Proto i za situace, že dojde mezi nimi ke sporu, který se týká této věci, platí, že musí být účastníky řízení všichni tito dědicové. Současně žalovaný soudu prvního stupně vytýkal, že při zjišťování zdravotního stavu paní [příjmení] [příjmení] nezaujal odpovídajícím způsobem hodnotící stanovisko k výpovědím v řízení vyslechnutých svědků a přikládal váhu pouze znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Vyjádřil názor, že soud prvního stupně neměl prokazatelné a dostatečné důkazy pro závěr o neplatnosti darovací smlouvy z důvodu, že dárkyně jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Ze všech uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a žalobci uloží povinnost nahradit mu náklady řízení a zaplatit České republice náklady řízení státu. Alternativně navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. 9. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 a § 213a odst. 1 o. s. ř. částečně zopakoval a doplnil dokazování a podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 10. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, nadto si prostřednictvím částečně zopakovaného a doplněného dokazování opatřil skutková zjištění o skutečnostech významných pro řešení otázky věcné legitimace účastníků tohoto řízení. Odvolací soud má tak za prokázané, že řízení o pozůstalosti paní [příjmení] [příjmení] bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 34 D 827/2015-40, které nabylo právní moci dne [datum], zastaveno dle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť zůstavitelka zanechala majetek nepatné hodnoty a současně bylo rozhodnuto o tom, že majetek zůstavitelky nepatné hodnoty se vydává vypraviteli pohřbu panu [jméno] [příjmení] (žalovanému). Výpisem z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že paní [příjmení] [příjmení] byla matkou tří dětí, žalobce, žalovaného a [příjmení] [příjmení], a ke dni své smrti [datum] byla vdovou. 11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu shledal odvolací soud opodstatněnými odvolací námitky žalovaného ohledně nedostatku věcné legitimace účastníků v daném řízení. 12. Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) nebyl tento majetek znám (řízení o dědictví bylo pro nedostatek majetku zastaveno nebo tento majetek nebyl v řízení o dědictví projednán, protože nebyl zjištěn), jsou až do vypořádání dědictví ohledně této věci všichni dědici považováni za vlastníky této věci; z právních úkonů týkajících se této věci jsou oprávněni a povinni vůči jiný