72 CO 436/2021-173 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I napadeného rozsudku a výrok II žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný si u ní objednal zboží, které mu v souladu s jeho objednávkou žalobkyně dodala a kupní cenu zboží podle ceníku vyfakturovala, avšak žalovaný kupní cenu neuhradil. Následně žalovaný svůj závazek uznal co do důvodu a výše, a zavázal se jej uhradit. Do data podání žaloby však žalovaný žalobkyni uhradil pouze část z celkové částky. K úhradě byl opakovaně vyzýván. Jako příslušenství pohledávky požadovala žalobkyně po žalovaném smluvní úrok z prodlení 0,1% denně rámcové kupní smlouvy a dále náklady na uplatnění pohledávky po [částka]. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části. Popřel pravost a správnost listin předložených k důkazu, tj. dohody o uznání závazku a splátkovém kalendáři a rámcové kupní smlouvy ze dne [datum]. Podle žalovaného dohoda o uznání závazku nesplňuje zákonem vyžadované náležitosti uznání dluhu, neboť k důvodu závazku není v listině uvedena specifikace tvrzeného odebraného zboží. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Provedenými důkazy soud I. stupně zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou kupní smlouvu [anonymizováno] číslo [spisová značka] Smlouva byla podepsána všemi účastníky, za žalovaného byl oprávněn jednat stavbyvedoucí [příjmení] [příjmení]. Podpisu smlouvy byla přítomna a ověření totožnosti stvrdila svým podpisem [jméno] [příjmení]. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně jako prodávající dodala žalovanému jako kupujícímu zboží (stavební materiál). Zboží vyfakturovala fakturami specifikovanými v odstavcích 7 až 11 odůvodnění napadeného rozsudku. Dne [datum] žalovaný udělil plnou moc k objednání a odběru materiálu celkem dvanácti fyzickým osobám. Dne [datum] žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobkyni, vypočtený ke dni [datum] v celkové výši [částka], který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb od žalobkyně jako pravý co do důvodu a výše a toto stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal dluh uhradit na účet žalobkyně ve splátkách nejpozději do [datum]. Přílohou dohody o uznání dluhu byla i listina s tabulkou stavu pohledávek ke dni [anonymizována dvě slova]. Část předmětného dluhu žalovaný žalobkyni uhradil, ve zbývající části však porušil sjednaný splátkový kalendář, když jednotlivé splátky nebyly hrazeny řádně a včas. 5. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace ustanovení § 2079 o. z. o kupní smlouvě a § 2053 o.z. upravující uznání dluhu. Protože žalovaný žalovanou částku nezaplatil, uložil mu soud I. stupně povinnost ji žalobkyni zaplatit, a to včetně úroků z prodlení ve výši stanovené rámcovou smlouvou. Zároveň žalovanému s odkazem na § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil i povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním 23 pohledávek. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že se nevypořádal s jeho procesní obranou, když žalovaný popřel pravost a správnost žalobkyní předložených soukromých listin, tj. rámcové smlouvy s dohody o uznání závazku. Pokud jde o zplnomocnění ze dne [datum], namítl, že zde označené osoby nebyly osobami oprávněnými. Za popsané situace bylo podle žalovaného na žalobkyni, aby prokázala pravost a správnost listin. Uznání závazku je podle žalovaného neurčité a faktura není považována za dostačující právní důvod požadovaného plnění. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací sodu napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 7. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Žalovaný podle ní neuvedl žádný důvod, pro který by předmětné listiny neměly být pravé. Jediným konkrétním tvrzením je, že žalobkyní uvedené osoby jako oprávněné k odebírání zboží, oprávněné nebyly. K tomuto tvrzení, které bylo uvedeno až v rámci odvolání, nelze však přihlížet. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Žalovaný se k jednání omluvil, odročení nežádal, proto odvolací soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 9. Podle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost listiny byla uznána. 10. U soukromých listin jako důkazního prostředku je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). 11. Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li listina pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v listině zachyceném, případně učinil prohlášení v listině obsažené. 12. Je-li pravdivost soukromé listiny předložené k důkazu popřena, vyzve soud podle toho, o jakou soukromou listinu jde, toho, kdo pravdivost popírá, aby uvedl, proč pravdivost popírá a nabídl ke svému tvrzení důkazy. Provedené důkazy, včetně důkazu spornou listinou, pak soud zhodnotí v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, přičemž přihlíží k povaze listiny, zejména pak k tomu, jde-li o listinu v neprospěch vystavitele anebo v jeho prospěch (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 13. V projednávané věci soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Jeho zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] Rámcovou kupní smlouvu a že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal Dohodou o u znání závazku a splátkovém kalendáři ze dne [datum], má oporu v provedených důkazech. Obě listiny, stejně tak jako seznam osob oprávněných jednat za kupujícího ze dne [datum], žalovaný osobně podepsal, a to vždy za přítomnosti na těchto listinách podepsaných svědků. Že se na uvedených listinách jedná o podpis žalovaného, lze seznat i pouhým porovnáním jeho podpisu např. na plné moci udělené žalovaným právní zástupkyni dne [datum], založené na čísle listu 17 spisu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný, resp. jeho právní zástupkyně, k jednání soudu nedostavili, nemohl být žalovaný ve smyslu § 118a o. s. ř vyzván, aby uvedl, proč zároveň popírá pravdivost sporných listin a aby nabídl ke svým tvrzením důkazy. Soud nebyl oprávněn sdělovat mu potřebná poučení jinak než právě při jednání a nebyl ani povinen z tohoto důvodu jednání odročovat. 14. Odvolací soud neshledal opodstatněnou ani odvolací námitku žalovaného vztahující se k listině- Dohodě o uznání dluhu. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 15. Podmínkou platného uznání je, aby bylo učiněno bez výhrad, dále pak uznávaný dluh musí být přesně identifikován co do důvodu a výše. Způsob takové identifikace však zákon blíže nedefinuje, nicméně soudní judikatura dovodila, že se tak může stát přímo v uznávacím prohlášení nebo i jiným způsobem, pokud tento umožňuje jednoznačně určit uznávaný závazek. Pokud jde tedy o uznání práva co do důvodu, nemusí být důvod vždy výslovně uveden přímo v listině, ale musí být jednoznačně dovoditelný, např. odkazem na jinou listinu, fakturu, výzvu věřitele k zaplacení (upomínku), v níž je důvod dluhu specifikován nebo dokonce i odkazem na žalobní návrh, je-li z dlužníkova prohlášení zřejmé, o který dluh se jedná. V projednávané věci žalobkyní předložená Dohoda o uznání závazku a splátkovém kalendáři je zcela určitá, žalovaný v ní co do výše uznává svůj dluh vůči žalobkyni v částce [částka] z důvodu odebraného a neuhrazeného zboží. Přílohou zmíněné dohody je„ Stav pohledávek [jméno] [jméno] ke dni [datum]“, v níž jsou uvedeny dlužné částky odpovídající jednotlivým daňovým dokladům. Lze uzavřít, že z výše uvedené Dohody bezpochyby vyplývá, o jaký dluh se jedná a v jaké výši, žalovaný navíc nepopřel, že na uvedený dluh, byť jen částečně plnil. 16. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 17. Výrok o nákladech odvolacího řízení má oporu v § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když i v této fázi řízení úspěšné žalobkyni vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátovi žalobkyně náleží odmě