11 Co 217/2024-664 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně konstatoval, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u , Orgán veřejné moci, sp. zn. 15A 107/2019 došlo k porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (výrok I.), zamítl žalobu na uložení povinnosti odeslat žalobkyni dopis tohoto znění: „, Orgán veřejné moci, se Vám, vážená paní , jméno FO, , jménem České republiky omlouvá za to, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. 15A 107/2019 došlo k porušení Vašeho práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 38 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod“ (výrok II.), zamítl žalobu na uložení povinnosti zaplatit zadostiučinění ve výši 37 375 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z této částky za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 26 421 Kč (výrok IV.).2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně jakožto vlastník rekreační chaty domáhala konstatování porušení práva, omluvy a finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 37 375 Kč, která jí vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. 15A 107/2019 za dobu od 21. 5. 2019 do 22. 3. 2022 (nikoli před Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem).3. Soud prvního stupně rozhodl v pořadí druhým rozsudkem poté, co byl zrušen rozsudek č. j. 27C 17/2023–446 (jímž byla žaloba zamítnuta s tím, že nedošlo k porušení práva) usnesením odvolacího soudu ze dne 24. 1. 2024, č. j. 11Co 375/2023–583 s tím, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a soud prvního stupně se má zabývat formou satisfakce.4. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok dne 20. 7. 2022. Soud prvního stupně podrobně popsal průběh namítaného řízení, na jehož obsah odvolací soud pro stručnost odkazuje, zejména zjistil, že žalobkyně podala žalobu dne 21. 5. 2019, nesouhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání, to bylo nařízeno až na 9. 3. 2022, kdy byl vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne 22. 3. 2022 a kterým bylo rozhodnutí ministerstva zdravotnictví ze dne 8. 4. 2019, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí , Orgán veřejné moci, ze dne 12. 2. 2019, č. j. , spisová značka, , pro vadu řízení zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Soud prvního stupně konstatoval, že eviduje 67 žalob, že Městský soud v Praze v rozsudku č.j. 14A 80/2019-34 dospěl k závěru, že skutečným motivem žadatelů není kontrola veřejné moci prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ale šikanózní postup, kdy soudy evidují desítky řízení žalobkyně a jejího syna , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2022, č.j. 5As 102/2022-23, byla kasační stížnost odmítnuta, usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. I. ÚS 1345/2022, byla ústavní stížnost odmítnuta. Soud prvního stupně shrnul průběh správního řízení, na což odvolací soud pro stručnost odkazuje, zejména vyšel ze zjištění, že žalobkyně se obrátila na , Orgán veřejné moci, (, Orgán veřejné moci, ) dopisem ze dne 23. 1. 2019 o poskytnutí informací s otázkami (1. jaký je projektovaný objem zpracovávaného dřeva a jak se objem vyvíjel v čase, 2. jaký je skutečný objem zpracovávaného dřeva a jak se objem vyvíjel v čase, 3. jaká je projektovaná doba určená pro provádění příčného dělení řeziva a jak se tato doba vyvíjela v čase, 4. jaká je skutečná doba, po kterou bylo prováděno příčné dělení řeziva a jak se doba vyvíjela v čase, 5. poskytnutí veškerých záznamů vypovídajících o objemu zpracovávaného dřeva a veškerých záznamů vypovídajících o době provádění příčného dělení řeziva), žalobkyně si nechala vypracovat akustický posudek, jehož obsah shrnul. , Orgán veřejné moci, poskytla žalobkyni požadované informace dopisem ze dne 7. 7. 2022 (že sleduje hygienické limity stanovené právními předpisy, nikoli objem výroby; skutečný objem nesleduje a nesledovala; otázku projektování objemu zpracovaného dřeva nemůže ověřit, projektová dokumentace byla vrácena po jejím posouzení s vydáním závazného stanoviska a otázku na projektovanou dobu odkázala na akustické posouzení z dubna 2014; skutečnou dobu odkázala na protokol z 12. 6. 2017 na základě něhož byl povolen provoz; firma v současné době nefunguje; uvedené dokumenty byly žalobkyni již v minulosti poskytnuty na základě žádosti o poskytnutí informace).5. Po právní stránce posoudil věc § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále též „OdpŠk“) a uzavřel, že celková délka řízení činila 2 roky a 10 měsíců (od podání žaloby 21. 5. 2019 do 22. 3. 2022 nabytí právní moci rozhodnutí), tuto délku je třeba považovat za nepřiměřeně dlouhou, čímž došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, v jehož důsledku vznikla žalobkyni nemajetková újma. Řízení vykazovalo běžnou složitost po stránce skutkové, procesní, hmotněprávní. Na jediném jednání byl vyhlášen rozsudek, řízení nebylo zatíženo velkým počtem obsáhlých podání. V postupu krajského soudu shledal období nečinnosti 2 roky a 8 měsíců od 24. 6. 2019 do 21. 2. 2022, kdy teprve bylo nařízeno jednání. Neshledal podíl žalobkyně na délce řízení. Význam hodnotil jako nepatrný. Přihlédl zejména k tomu, že žalobkyně nevedla civilní spor, postačovalo jí tak zpochybnit podklady předložené provozovatelem pilařského závodu, pokud měla za to, že vycházejí z neúplných, nesprávných či snad dokonce nepravdivých informací. Uváděla, že si chtěla objednat vlastní akustickou studii, zároveň uvedla, že dokumenty , Orgán veřejné moci, jí byly již poskytnuty na základě žádosti, dovodil tedy, že poskytnuté informace v souhrnu nebyly pro žalobkyni novotami, ostatně akustickou studii si nechala vypracovat dříve než obdržela informace. Dne 15. 5. 2019 úřad nepovolil změnu v užívání stavby, až dne 27. 9. 2019 bylo k odvolání žalobkyně rozhodnutí zrušeno a nově rozhodnuto, v tomto období byla potřeba informací nižší. Nové rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby bylo vydáno 26. 1. 2021, následně bylo zrušeno pro zrušení podkladového závazného stanovisko , Orgán veřejné moci, . Naléhavou a nutnou potřebu konkrétních informací pro následnou realizaci neshledal. Vedení správních soudních řízení nejsou pro žalobkyni výjimečným, nejistota je umenšována vedením desítek obdobných sporů, obdobné informace požadovala u , Orgán veřejné moci, jakož i u žalované, a požadované informace neměly zcela mimořádný význam v kontextu s dalšími kroky činěnými žalobkyní. Dovodil, že již samotné konstatování porušení práva je postačujícím zadostiučiněním. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 2357/2010 zamítl žalobu ohledně požadavku na přiznání finanční satisfakce, které se nelze úspěšně domáhat, je-li konstatováno porušení práva. Nedůvodnou shledal žalobu co do požadavku na omluvu, které se lze domáhat vedle konstatování porušení práva i relutární satisfakce, avšak v souzené věci bylo znění omluvy fakticky totožné, jako nárok na konstatování porušení práva, jehož se žalobkyni dostalo; přitom soudu nepřísluší omluvu modifikovat, neboť je vázán žalobním návrhem (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 2919/2006, 30Cdo 2058/2010 či 25Cdo 1638/2020). Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř.6. Proti výroku II. a III. rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a navrhla odvolacímu soudu, aby rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví. Nesouhlasí s argumentací, že řízení je ovládáno zásadami oficiality, legality a materiální pravdy, když i účastníkům správního řízení přísluší právo navrhovat důkazy (§ 36 odst. 1 s. ř.), když vyžádané informace měly žalobkyni umožnit analyzovat možná porušení zákona či technických norem při měření a modelování hluku a teprve potom na konkrétní pochybení poukázat. Navrhovala řadu důkazů, avšak správní orgán neprovedl prakticky žádný z nich. Rekolaudační řízení trvalo od 25. 7. 2013 do 9. 6. 2023, bylo vydáno 6 rozhodnutí, jimiž se mělo řízení skončit; 4x byl provoz povolen, 1x nepovolen a 1x bylo řízení zastaveno, neméně početný je soubor 7 závazných stanovisek; pokud by žalobkyně nebyla aktivní, dávno by byla pila pravomocně povolena. Nesouhlasí s odůvodněním, že informace pro ni nebyly novotami, položila totiž 4 dotazy, dne 7. 7. 2022 se dozvěděla, že , Orgán veřejné moci, neví sama nic víc, než je známo žalobkyni, i to byla nová informace; či že , Orgán veřejné moci, nedisponuje dokumentem k zodpovězení otázky, jaký je skutečný objem zpracovávaného dřeva a jak se objem vyvíjel v čase; k otázce jaká je projektovaná doba určená pro provádění příčného dělení řeziva a jak se vyvíjela v čase, se dozvěděla, že podkladem pro , Orgán veřejné moci, byla akustická studie z dubna 2014, tedy mohla dovodit, že správní orgány nevychází ze skutečného stavu; k otázce jaká je skutečná doba určená pro provádění příčného dělení řeziva a vývoj v čase, se dozvěděla, že v rámci měření hluku nebyly nikdy pře