13 Co 216/2024-580 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, spolu s 10% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení , částka, žalované k rukám jejího právního zástupce a , částka, České republice - - Obvodnímu soudu pro , adresa, (výroky II. a III.).2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že žalobce je od roku 2003 výlučným vlastníkem pozemků , číslo, . , číslo, parc. , číslo, zapsaných na LV č. , hodnota, pro kat. území , jméno FO, u , adresa, . Mezi , název, jakožto prodávajícím a žalovanou coby kupující byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jíž se prodávající zavázal převést na kupujícího vlastnické právo k nemovitostem (ve vlastnictví prodávajícího), a to se všemi právy, součástmi a příslušenstvím (tj. včetně ostatních částí majetku na pozemcích prodávajícího), za kupní cenu , částka, ; podle čl. 4.1 za podmínky, že na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bude rozhodnuto, že …veškeré nebo část ostatních částí majetku jsou samostatné věci a jako takové jsou způsobilé být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, se smluvní strany dohodly a vzájemně si odsouhlasily, že okamžikem vydání rozhodnutí …se kupující stane vlastníkem těch vymezených částí ostatních částí majetku, které dle rozhodnutí …nejsou součástí pozemků, na kterých se nacházejí, ale jsou samostatné věci; ostatní části majetku jsou vymezeny v příloze č. , hodnota, smlouvy. Následně byl dne , datum, mezi kupujícím a prodávajícím uzavřen dodatek č. , hodnota, ke kupní smlouvě, podle kterého se čl. 3.2 smlouvy mění takto: „Prodávající tímto převádí a prodává nemovitosti, jak jsou specifikovány v čl. , právnická osoba, této smlouvy, a to se všemi právy a jejich součástmi a příslušenstvím (tj. včetně ostatních částí majetku na pozemcích prodávajícího specifikovaných v příloze 1 této smlouvy, která je nedílnou součástí této smlouvy) za dohodnutou kupní cenu rovnající se částce , částka, . Kupní smlouva ve znění dodatku č. , hodnota, byla schválena Ministerstvem financí schvalovací doložkou ze dne , datum, . Dne , datum, byla mezi , název, a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání, v jejímž čl. 2 bylo konstatováno, že u smluvních stran existují pochybnosti, zda žalovaná je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy v plném rozsahu, jak byla vymezena v původní kupní smlouvě; smluvní strany ve snaze odstranit pochybnosti uvedené v čl. 2.1 této dohody a za účelem vyloučení jakýchkoli budoucích sporů tímto narovnávají vzájemné vztahy týkající se vzletové a přistávací dráhy takto: (čl. 3.2) Ministerstvo obrany převádí na společnost , právnická osoba, vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze jako stavbě nezapisované do katastru nemovitostí se všemi jejími součástmi a příslušenstvím umístěné na (mimo jiné) pozemcích č., číslo, - pojezdová a spojovací dráha, č.parc. , číslo, - - kanalizace a , číslo, - drenáže; dohoda bude zveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv; dohoda nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv. Dohoda byla v registru smluv uveřejněna dne , datum, . Výzvou z , datum, žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za tři roky zpětně.3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně s odkazem na § 2991 odst. 1,2 a § 1903 odst. 1 o. z. neshledal žalobu důvodnou. Konstatoval, že žalobce v průběhu řízení důvody svého nároku opakovaně měnil, když v žalobě za důvod vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované uvedl, že žalovaná jeho pozemky užívá prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , avšak tato společnost je subjektem zcela odlišným od žalované, která tak co do tohoto tvrzeného důvodu není ve věci pasivně legitimována a žaloba proto měla být podána přímo proti , právnická osoba, , když žalobce sám opakovaně předkládá důkazy, že pozemky jsou užívány touto společností. Pokud se žalobce snažil dovozovat, že žalovaná má s , právnická osoba, uzavřenu ohledně těchto pozemků nájemní smlouvu, což žalovaná negovala, pak vzhledem k tomu, že žalovaná není vlastníkem pozemků a není ani osobou jinak oprávněnou nájemní smlouvu uzavřít, jednalo by se o smlouvu absolutně neplatnou. Při ústním jednání konaném , datum, žalobce svá skutková tvrzení změnil a bezdůvodné obohacení požadoval za umístění staveb žalované na předmětných pozemcích. Na tomto ústním jednání bylo řízení podle § 118b o. s. ř. koncentrováno a žalobci byla poskytnuta 10tidenní lhůta k doplnění tvrzení a důkazů a tato koncentrační lhůta uplynula , datum, . Až po uplynutí koncentrační lhůty žalobce při ústním jednání konaném , datum, uvedl, že žalovaná předmětné pozemky užívá sama a v podání z , datum, pak uvedl, že žalovaná postavila či umožnila postavit oplocení okolo předmětných pozemků. Soud prvního stupně tak dovodil, že k tvrzením žalobce, že žalovaná předmětné pozemky užívá sama a že kolem nich postavila oplocení, není z důvodu nastalé koncentrace řízení přihlížet ani k nim provádět dokazování. Relevantním důvodem pro přiznání bezdůvodného obohacení by bylo vlastnictví staveb umístěných na pozemcích žalobce žalovanou, konkrétně vzletové a přistávací dráhy. Z kupní smlouvy ze , datum, a jejího dodatku z , datum, však vlastnictví k vzletové a přistávací dráze neplyne, když naopak z čl. 2.3 dodatku jednoznačně plyne, že předmětem převodu jsou a) nemovitosti specifikované v čl. , právnická osoba, . smlouvy, kde jsou však vypsány toliko pozemky odlišné od pozemků žalobce; b) ostatní části majetku na pozemcích prodávajícího, tedy nikoli na pozemcích třetích osob včetně žalobce. Sama kupní smlouva v tomto směru hovoří velmi vágně a není z ní zřejmé, jaké „ostatní části majetku“ mají být předmětem převodu a na jakých konkrétních pozemcích se mají nacházet, toto není specifikováno ani v příloze č. , hodnota, smlouvy. Lze předpokládat, že toto byl důvod uzavření dodatku ze dne , datum, . Jiné smlouvy podle sdělení Ministerstva obrany mezi ním a žalovanou uzavřeny nebyly. Byť žalovaná učinila během řízení v rámci nabídky smírného vyřešení sporu nesporným, že je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy, z kupní smlouvy ze , datum, ve spojení s jejím dodatkem z , datum, takové vlastnictví neplyne. Soud prvního stupně dovodil, že pochybnosti o takovém převodu vlastnictví nebyly jen jeho strany, ale i ze strany účastníků kupní smlouvy, neboť , datum, byla mezi , název, a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání, v jejímž čl. 2. bylo konstatováno, že u smluvních stran existují pochybnosti, zda žalovaná je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy v plném rozsahu, jak byla vymezena v původní kupní smlouvě. V čl. 3.2 dohody pak bylo sjednáno, že , název, převádí na společnost , právnická osoba, vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze jako stavbě nezapisované do katastru nemovitostí se všemi jejími součástmi a příslušenstvím umístěné na (mimo jiné) pozemcích č.parc. , číslo, - pojezdová a spojovací dráha, .č.parc. , číslo, - - kanalizace a č.parc. , číslo, - drenáže. Dohoda nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, k čemuž došlo , datum, . Soud I. stupně tak uzavřel, že vlastnictví k vzletové a přistávací dráze včetně příslušenství přešlo na žalovanou nikoli na základě kupní smlouvy ze , datum, , ale až na základě dohody z , datum, . Z jazykového výkladu zmíněné dohody je zřejmé, že se nejedná o konkretizaci původní kupní smlouvy, ale o nově konstituovaný převod vlastnického práva, o čemž svědčí i to, že dohoda podle jejího textu nabývá účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. Přitom nelze připustit extenzivní výklad kupní smlouvy ze , datum, a dovozovat z ní konkludentní převod vlastnictví vzletové a přistávací dráhy na žalovanou, když smlouva i podle čl. 5 podléhá schválení Ministerstvem financí a nelze z ní tedy dovozovat změnu vlastnického práva, kterou neobsahuje. Protože se tedy žalovaná stala vlastníkem vzletové a přistávací dráhy s příslušenstvím k , datum, a tedy jejím vlastníkem období let 2017 - 2020, za které je žalobcem bezdůvodné obohacení požadováno, nebyla a na úkor žalobce se nijak neobohatila, soud prvního stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a o nákladech státu (znalečné) rozhodl podle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas blanketní odvolání a v jeho obsáhlém dodatečném odůvodnění uvedl, že rozhodnutí považuje za právně a fakticky nesprávné, překvapivé, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Vyjádřil své přesvědčení, že ač je třeba trvat na tom, aby soud každý důkazní prostředek řádně