17 Co 252/2024-157 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozhodl výše uvedeným rozsudkem tak, že výrokem I. uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 48 314 Kč se specifikovaným příslušenstvím, výrokem II. zamítl žalobu co do částek 16 654 Kč a 1 838 Kč s příslušenstvím a výrokem III. rozhodl že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala po žalovaných zaplacení částky 89 948 Kč s příslušenstvím. Po částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmětem sporu částka 66 806 Kč s tím, že řízení bylo co do částky 23 142 Kč zastaveno usnesením ze dne 26.7.2023 č.j. , spisová značka, . Předmětem sporu jsou nároky z podnájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky 1.8.2020 s tím, že smluvní vztah byl ukončen dne 31.7.2022. Jako podnájemce smlouvu vedle obou žalovaných uzavřel i , jméno FO, . Předmětem podnájmu byl byt č. , číslo, v domě čp. , adresa, . Žalovaní se zavázali platit podnájemné 20 000 Kč měsíčně, dále paušální platby za vodné a stočné a další služby, a to 670 Kč za měsíc a osobu, tj. celkem 2 010 Kč měsíčně za všechny 3 podnájemce. Do této kategorie plateb byly zahrnuty služby jako osvětlení a úklid společných částí domu, výtah, odvoz komunálního odpadu. Dále měli žalovaní jako podnájemci hradit zálohově elektřinu 800 Kč a plyn 1 700 Kč měsíčně. Žalovaná částka sestává z částky 63 078 Kč za spotřebovaný plyn za období od 7.5.2021 do 31.7.2022, 1 890 Kč za spotřebovanou elektřinu v období od 10.5.2022 do 1.8.2022 a 1 838 Kč za opravu a seřízení kotle. Částky za elektřinu a plyn byly vyúčtovány po zohlednění záloh a s připojením vyúčtování od dodavatelů.3. Žalovaní označili jednání žalobkyně za rozporné s dobrými mravy a diskriminační. Namítli, že žalobkyně svoje nároky uplatnila pouze vůči dvěma nájemcům, ačkoliv smlouva byla uzavřena se třemi subjekty. Uvedli, že žalobkyně zneužívá práva, zejména vůči cizincům. Zdůraznili, že žalobkyni nedluží žádné nájemné. Spor vznikl proto, že nebylo provedeno řádně vyúčtování, které jim nebylo doručeno stejně jako předžalobní výzva. Dále uvedli, že žalobkyně by měla uvést, na základě jakého titulu žádá žalovanou částku, zda se jedná o pohledávku z titulu smlouvy, nebo zda ji žádá jako bezdůvodné obohacení. Upozornili na to, že pokud by byl nárok posuzován jako pohledávka ze smlouvy, tak na uzavřenou podnájemní smlouvu by mělo být nahlíženo jako na smlouvu nájemní. Žalobkyně svůj nárok vyúčtovala fakturami, u nichž neprokázala jejich doručení žalovaným. Faktury žalovaným vystavila na základě fakturace od dodavatelů služeb s tím, že předložila neúplná znění faktur těchto dodavatelů, navíc žalobkyně není ani přímým příjemcem faktur. Z faktur není zřejmé, kdy byly od dodavatelů doručeny. Mají za to, že žalobkyně není věcně legitimována k podání žaloby. Nebyl prokázán závazkový vztah mezi žalobkyní a společnostmi, které dodávaly služby. Faktury nelze považovat za titul zakládající právo na plnění. Poukázali na to, že žalobkyně zajišťovala dodávky elektrické energie a plynu, žalovaní byli vyloučeni z rozhodování o těchto dodávkách a byl jim tak stanoven nevýhodný tarif. Dovolávali se právní úpravy vyúčtování služeb zákonem č. 67/2013 Sb. a jeho novelou č. 424/2022 Sb. Namítli nesrovnalosti ve vyúčtováních, která jim nebyla ani řádně doručena. Uvedli, že uhradili na zálohách částku převyšující žalovanou pohledávku s tím, že celkem bylo ve prospěch žalobkyně uhrazeno 597 759 Kč z toho nájemné činilo 460 000 Kč. Dále namítali nevrácení jistoty, tj. částky 20 000 Kč s tím, že tuto částku z opatrnosti namítají k započtení. Kromě toho namítli i promlčení pohledávky. Dále uvedli, že tvrzená pohledávka ve výši 1 838 Kč za opravu a seřízení kotle je dokládána listinou od společnosti odlišné od žalobkyně. Žalobkyně tak není oprávněna tuto pohledávku vymáhat vůči žalovaným. Současně poukázali na nařízení vlády č. 308/2015 Sb. o povinnosti hradit drobné opravy. Upozornili na to, že z předložené faktury není ani zřejmé, že částka 1 838 Kč se týká bytu, který užívali právě oni.4. Provedeným dokazováním soud I. stupně zjistil, že žalobkyně jako uživatelka bytové jednotky č. , číslo, v domě č.p. , adresa, , uzavřela s žalovanými dne 1.8.2020 smlouvu, na základě níž jim poskytla do užívání byt a žalovaní se zavázali za užívání hradit podnájemné 20 000 Kč měsíčně. Podnájem byl sjednán na dobu určitou do 31.7.2021. Jistota byla sjednána ve výši 20 000 Kč a byla určena k zajištění veškerých nedoplatků a pohledávek nájemce za podnájemcem, které vzniknou či mohou vzniknout v souvislosti s podnájmem za dobu jeho trvání, popř. po skončení, a dále k zajištění náhrady případné škody způsobené na majetku pronajímatele, popř. k náhradě plateb za opravy. Vedle podnájemného se žalovaní smlouvou zavázali hradit měsíčně formou paušální platby částku ve výši 670 Kč za osobu (v případě třech podnájemců: 3 x 670 Kč) za dodávku vody, odvádění odpadní vody (tzv. stočné), osvětlení společných částí domu, úklid společných částí domu, používání výtahu, odvoz komunálního odpadu a dále zálohově měsíčně částku ve výši 2 500 Kč měsíčně sestávající z částky 1 700 Kč za dodávku zemního plynu a z částky 800 Kč za dodávku elektrické energie. Vyúčtování záloh na služby mělo být dle smlouvy provedeno nájemcem na základě odečtů měřidel na základě skutečně uhrazených záloh podnájemci. Splatnost plateb byla stanovena na 25. den v kalendářním měsíci předem. Smlouvou byl sjednán úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné jakékoliv peněžité platby. Podnájemci se zavázali hradit podnájemné, paušální částky na služby, zálohy na služby a případné nedoplatky po vyúčtování zálohových služeb dle skutečné spotřeby. Účastníci si dále dohodli, že opravy a náklady na opravy a na běžnou údržbu do výše 2 000 Kč na jednotlivý náklad hradí podnájemce. Žalobkyně předala žalovaným byt dne 1.8.2020. Podnájem byl na základě dohody ukončen dne 31.7.2022.5. Soud I. stupně ve svém odůvodnění podrobně specifikoval jednotlivé faktury, jimiž žalobkyně vyúčtovala nároky z podnájemního vztahu. Dospěl k závěru, že za dobu trvání nájemního vztahu byla uhrazena ve prospěch žalobkyně z podnájemní smlouvy částka ve výši 597 759 Kč, což bylo i mezi stranami nesporné. Žalovaní byli na úhradu celkového dluhu upomenuti naposledy předžalobní upomínkou ze dne 12.5.2023, která jim byla zaslána na adresu , adresa, . Žalovaní netvrdili, že by žalobkyni oznámili novou adresu pro doručování.6. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o úpravě podnájmu s tím, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu, co do svého vzniku, obsahu i trvání Proto je-li předmětem podnájmu prostor sloužící k bydlení, pak kromě ust. § 2215 a násl. o.z. je nutné aplikovat také zvláštní úpravu o nájmu bytu obsaženou v § 2235 a násl. o. z., a to jen přiměřeně s přihlédnutím k specifikům podnájemního vztahu a jen v rozsahu, v němž nebudou práva a povinnosti účastníků podnájemního vztahu upraveny podnájemní smlouvou. Dále soud aplikoval § 2247 a násl. o.z., a právní úpravu zákona č. 67/2013 Sb., vl.nař. 308/2015 Sb.7. Soud zhodnotil faktury vystavené žalobkyní spolu s připojenými fakturami od dodavatelů v materiálním smyslu jako vyúčtování dle shora uvedeného zákona. Je jimi požadována úhrada za elektrickou energii a zemní plyn. Z přiložených listin je zřejmé, kolik je skutečná výše nákladů, údaj o množství dodané služby a z faktury vyplývá i kolik bylo uhrazeno na zálohách. Žalovaní si tak mohli ověřit, jestli tvrzená výše nedoplatku odpovídá skutečné spotřebě a zda byla zohledněna i výše složených záloh. Navíc smluvní ujednání je v tomto směru jednoznačné a neumožnuje jiný výklad, než že budou hrazeny zálohy a následně proběhne vyúčtování služeb na základě skutečných nákladů s tím, že se odečtou již uhrazené zálohy.8. Neuhrazený nedoplatek, který byl dle závěru soudu řádně vyúčtován činí částku výši 1 890 Kč (elektřina za období od 10.5.2022 do 1.8.2022) a částku ve výši 46 242 Kč (zemní plyn za období od 21.12.2021 do 31.7.2022). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní tyto částky za poskytnuté služby spojené s užíváním bytu uhradili. Soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalovaným uhradit společně a nerozdílně částku 48 314 Kč (tj. 46 242 Kč + 1 890 Kč) představující nedoplatek z vyúčtování za zemní plyn a elektrickou energii.9. Žalovaní v řízení namítali, že jim nebyly řádně doručeny faktury. Za doručení vyúčtování a výzvy k zaplacení proto soud považoval až den následující po doručení žaloby žalovaným, což bylo 20.6.2023. S přihlédnutím k tomuto datu nastala splatnost vyúčtování až dne 21.6.2023 a od tohoto data soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve sjednané výši 2 % měsíčně, a to s odkazem na § 1968 o.z.10. Soud žalobu zamítl ohledně částky 16 654 Kč. Jednalo se o částku představující úhradu za odebraný zemní plyn v období od 7.5.2021 do