36 Co 153/2024-745 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku 3 333 333,40 Kč s příslušenstvím, žalobci c) částku 2 333 333,30 Kč s příslušenstvím a žalobci d) částku 2 333 333,30 Kč s příslušenstvím (výrok I) a o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl tak, že žalované a vedlejší účastnici na straně žalované se právo na náhradu nákladů soudního řízení nepřiznává (výrok II).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci b), c), a d) jakožto právní nástupci po (v průběhu řízení zemřelém) žalobci a) , tituly před jménem, , jméno FO, a po něm pozůstalí [tj. žalobkyně b) coby pozůstalá manželka a žalobci c) a d) jakožto pozůstalé děti] domáhali náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 8 000 000 Kč s příslušenstvím. Tato částka je tvořena původním nárokem žalobce a) ve výši 4 000 000 Kč z titulu bolestného (ve výši 30 823 Kč) a ztížení společenského uplatnění (ve výši 3 969 177 Kč), jež přešel na žalobce b), c), d) jakožto právní nástupce (a ti jej nyní uplatňují každý jednou třetinou), a dále osobními nároky žalobců coby sekundárních obětí, jimž v důsledku poškození žalobce a) lékařským zákrokem žalovaného provedeným způsobem non lege artis vznikla újma jako osobám blízkým žalobce a), na náhradu nemajetkové újmy, a to v případě žalobkyně b) ve výši 2 000 000 Kč, žalobkyně c) ve výši 1 000 000 Kč a žalobce d) ve výši 1 000 000 Kč. Předmětem řízení je tak nárok žalobkyně b) ve výši 3 333 333,40 Kč, žalobkyně c) ve výši 2 333 333,30 Kč a žalobce d) ve výši 2 333 333,30 Kč, u všech s uplatněným příslušenstvím.3. Žalobci se domáhali náhrady nemajetkové újmy způsobené jim tím, že při operaci žalobce a) coby poškozeného, kterou podstoupil dne 24. 3. 2015 na pracovišti žalované (dále též „předmětná operace“ nebo „lékařský zákrok“, či „zdravotnický výkon“), při které mělo dojít k embolizaci (ucpání přívodu) pravého jaterního laloku, došlo k embolizaci jak pravého jaterního laloku, tak i laloku levého. Přitom embolizace neměla pro poškozeného představovat žádný rizikový zákrok, v odborné literatuře neměly být popsány ani žádné případy komplikací či úmrtí pacienta při takovém výkonu. Pokud jde o formulář informovaného souhlasu žalované ze dne 24. 3. 2015, kde jsou zmíněna rizika a komplikace při a po výkonu, v tom bylo uvedeno, že embolizace má být bezpečným výkonem s nízkým výskytem komplikací, které jsou spojené s vpichem, zaváděním cévek a podáním kontrastní látky. Provedení embolizace pravého laloku jaterního bylo předpokladem dalšího pokračování léčebného procesu u poškozeného spočívajícího v plánované resekci pravého laloku jaterního, který byl zasažen zhoubným rakovinovým nádorem a se kterým poškozený dlouhodobě bojoval po dvě desetiletí. Nežádoucí embolizací levého jaterního laloku byl tento léčebný postup zmařen a tento stav byl nezvratný. Levý jaterní lalok přitom neměl být zasažen nádorem. Embolizaci nebylo možné odstranit a plánovanou resekci pak nebylo možné provést v důsledku operačního zákroku provedeného žalovanou. Poškozený mohl být v důsledku embolizace ohrožen kolapsem jater. Po zjištění výsledného stavu žalovaná jeho léčbu ukončila s tím, že mu dále nemůže pomoci, a on byl odkázán zpět na pokračování konzervativní onkologické léčby svého onkologa, který operací zmařený léčebný postup naplánoval. Chirurgické řešení onkologického stavu poškozeného tak bylo znemožněno a i při nasazené nadstandardní biologické onkologické léčbě byl medián přežití (uvedeno v době podání žaloby) sedm měsíců a v nejlepším případě dvou let. Zmařením plánované hepatektomie byla tedy zmařena i naděje poškozeného žalobce a) na prodloužení doby života, na niž se upínal nejen on, ale i celá jeho rodina (další žalobci). S těmito všemi útrpnými úvahami a následky na psychiku poškozeného, doslova „strachem o život“, se poškozený musel vyrovnávat za pomoci , podezřelý výraz, léčby a stejně útrpnými , Anonymizováno, stavy trpělo i jeho nejbližší rodinné okolí – žalobkyně b), manželka poškozeného, s níž žil po dobu delší než 40 let v pevném partnerském a manželském svazku, a dvě děti – žalobkyně c) a žalobce d), kteří s ním byli pevně propojeni v profesním a podnikatelském životě, kdy otec byl jejich celoživotním profesním mentorem a průvodcem, společníkem a motorem jejich podnikatelské činnosti. Poškozený do doby podstoupení chirurgického zákroku plnil vedoucí úlohu zabezpečení své rodiny a následky vyvolané výsledkem podstoupeného zákroku jsou fatálními pro celou nejbližší rodinu. Sám operatér přitom konstatoval ve svém vyjádření ze dne 23. 4. 2015, že se dopustil chyby. Operatér měl výslovně konstatovat, že „špatně rozeznal anatomii portálního řečiště, byť u jater anatomicky změněných resekcemi …“. Taktéž měl operatér konstatovat, že „… tento výkon neměl akceptovat…“. Žalobní návrh tak vycházel z § 81 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a v případě žalobce a) šlo o nároky na náhradu nemajetkové újmy dle § 2956 o. z. a § 2958 o. z. Ke vzniku újmy by totiž nedošlo, pokud by léčebná péče žalované byla poškozenému poskytnuta lege artis. Poškozený, původně žalobce a), tedy žádal zaplatit bolestné a ztížení společenského uplatnění a dále žádal odškodnění za vytrpěné , podezřelý výraz, útrapy, ostatní žalobci požadovali náhradu nemajetkové za vytrpěné , podezřelý výraz, útrapy jakožto sekundární oběti uvedeného lékařského zákroku.4. Žalovaná se bránila proti žalobě tím, že předmětný operační výkon byl proveden na náležité odborné úrovni a nebyl tedy zákrokem non lege artis. Žalovaná uvedla, že žalobce a) se podrobil dne 24. 3. 2015 v žalobě popsanému lékařskému zákroku, tj. embolizaci pravostranného portálního řečiště jaterního laloku. Zákrokem se měla vyvolat hypertrofie levého „zdravého“ laloku jaterního tak, aby po resekci pravého laloku zbyl pacientovi dostatečně velký objem jater nutných k udržování životních funkcí. Z odborného pohledu se žalovaná dále k věci – k samotnému lékařskému zákroku – vyjádřila tak, že tento výkon se od jiných standardních výkonů odlišoval tím, že žalobce a) měl mnohočetné metastázi v pravém jaterním laloku, a to si vynutilo provést začátek zákroku – vpich (kterým se zavedl následně katetr) jiným traktem, než je obvyklé; vpich byl u pacienta směřován výše a více dopředu. V tomto případě operatér respektoval individualitu pacienta, pacient byl dopředu informován a poučen. Současně byly díky předchozím resekcím u žalobce a) jeho anatomické poměry jater již změněny. Všechny tyto okolnosti vedly k tomu, že operatér při samotném výkonu embolizace považoval levou větev portálního řečiště za jeho pravou část. Jakkoliv žalobci uváděli, že popsaná embolizace neměla představovat žádný rizikový zákrok a v odborné literatuře ani neměly být popsány žádné případy komplikací či snad dokonce , Anonymizováno, pacienta, při takovém výkonu žalovaná konstatovala, že každý lékařský zákrok představuje určitý stupeň rizika a tato samotná povaha daného výkonu byla velmi riziková nejen s ohledem na mnohočetné metastázi v pravém jaterním laloku pacienta, ale také v jeho nejistém výsledku z pohledu příznivého vývoje jater směrem k dalším operačním zákrokům. Pacient byl poučen o možných komplikacích po samotném zákroku směřujícím k další léčbě, a to konkrétně o tom, že samotná část jater nemusí po embolizaci se dostatečně zvětšit a tím by mohlo dojít i k znemožnění této možnosti léčby rozšířené pravostranné resekci jater. Žalovaná setrvala na tom, že zákrok byl proveden na náležité odborné úrovni lege artis a navrhla zamítnutí žaloby.5. Vedlejší účastnice na straně žalované se účastnila řízení z důvodu právního zájmu na výsledku řízení, který spočíval v tom, že žalovaná byla pojištěna u vedlejší účastnice jako pojišťovny pojistnou smlouvou pro případ své odpovědnosti a v případě neúspěchu žalované ve věci samé by škodu hradila právě vedlejší účastnice. Vedlejší účastnice se argumentačně připojila zcela ke stanovisku jí podporované žalované.6. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku vyšel ze skutkových zjištění popsaných v bodech 17. – 45. odůvodnění napadeného rozsudku zjištěných z důkazů, jež hodnotil způsobem uvedeným v bodech 60. – 65. odůvodnění rozsudku, jež shrnul v relevantním skutkovém závěru, podle něhož předmětný výkon byl proveden způsobem de lege artis.7. Odvolací soud pro stručnost na skutková zjištění v podrobnostech odkazuje a jen stručně shrnuje: Mezi stranami nebylo sporné, že dne 24. 3. 2015 proběhla předmětná operace pacienta v zařízení žalované. Účelem této operace měla být embolizace pravého jaterního laloku, což mělo umožnit další intenzivní operační onkologickou léčbu pacienta. Při operaci však došlo k embolizaci i levého jaterního laloku, což bylo následně potvrzeno i při vyšetření dne 14. 4. 2015. Před předmětným zákrokem byl na pracovišti, Anonymizováno, žalované sepsán dne 19. 3. 2015 protokol o některých aspektech zdravotního stavu pacienta a také byl sepsán záznam týkající se objektivního nálezu pacienta, s konstatováním současných on