54 Co 250/2024-104 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (výrok II), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobkyni , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok III).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou žalobce uplatnil vůči žalované dva dílčí nároky na zaplacení peněžitého plnění. První ve výši , částka, s příslušenstvím představující nárok na náhradu škody, která mu vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným , podezřelý výraz, řízením vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , reprezentované náklady na právní pomoc, které byl nucen v uvedeném řízení vynaložit. Druhý nárok ve výši , částka, je představován požadavkem na zaplacení náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného , podezřelý výraz, , název, , které skončilo zproštěním obžaloby.3. Žalovaná vznesla námitku promlčení stran nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nezákonným rozhodnutím, když posuzované řízení skončilo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , který ještě téhož dne nabyl právní moci. Žalobce totiž svůj nárok uplatnil u žalované dne , datum, , tedy po uplynutí zákonné šestiměsíční promlčecí lhůty. Stran nároku na náhradu škody spočívající v úhradě obhajného žalovaná uvedla, že požadavek žalobce v rámci předběžného projednání zamítla, neboť žalobce nárok na náhradu škody neprokázal, a to ani poté co byl žalovanou vyzván. Následně však sporovala již jen účelnost úkonu seznámení se spisem a prostudování spisu ze dne , datum, , když uvedla, že zbylé náklady obhajoby odpovídají obsahu , podezřelý výraz, spisu.4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Městským soudem v Praze bylo pod sp. zn. , spisová značka, vedeno , podezřelý výraz, , název, žalobce, v rámci něhož bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat - s ohledem na to, že řízení pravomocně skončilo zproštěním obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu – usnesení o zahájení , podezřelý výraz, , název, ze dne , datum, . Zprošťující rozsudek byl vydán dne , datum, , proti tomuto rozsudku podal stání zástupce odvolání, které bylo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zamítnuto. Zmíněný rozsudek Vrchního soudu v Praze nabyl právní moci dne , datum, . Žalobce následně nárok na náhradu škody a na náhradu nemajetkové újmy, které učinil předmětem tohoto řízení, uplatnil u žalované dne , datum, .5. Takto učiněný závěr o skutkové stavu věci soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „OdpŠk“), a žalobkyní uplatněný nárok na náhradu obhajného shledal důvodným, avšak nárok na náhradu nemajetkové újmy nikoli.6. Soud prvního stupně předně konstatoval, že je dán odpovědnostní titul žalované, když proti žalobci bylo vedeno nezákonné , podezřelý výraz, , název, , které skončilo zproštěním obžaloby.7. Pokud jde o nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby výši , částka, , soud prvního stupně uzavřel, že bylo prokázáno, že žalobcem uplatněné náklady právního zastoupení byly jeho obhájcem vyúčtovány a žalobce je uhradil, o čemž svědčí vystavené faktury a výpisy z účtu prokazující úhradu předmětných faktur, přičemž jednotlivé úkony odpovídají obsahu , podezřelý výraz, spisu. Úroky z prodlení z přisouzené částky soud prvního stupně přiznal až od okamžiku, kdy žalobce v rámci ústního jednání dne , datum, předložil soudu listinné důkazy prokazující nárok na náhradu škody, tedy faktury a úhradu za obhajné. Ve zbytku žalobní požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení, tj. za dobu od , datum, (tj. po uplynutí šestiměsíční lhůty určené žalované k projednání předběžně uplatněného nároku) do , datum, , zamítl.8. Nárok na náhradu nemajetkové újmy soud prvního stupně shledal nedůvodným, a to z důvodu žalovanou po právu uplatněné námitky promlčení. , podezřelý výraz, , název, bylo pravomocně skončeno dne , datum, a od tohoto data pak běžela šestiměsíční promlčecí lhůta k uplatnění nároku podle § 32 odst. 3 OdpŠk, která marně uplynula dne , datum, . Pakliže předmětný nárok byl u žalované uplatněn dne , datum, , stalo se tak až po marném uplynutí zmíněné šestiměsíční promlčecí lhůty. Soud prvního stupně shledal důvodným tvrzení žalobce stran rozporu předmětné námitky promlčení s dobrými mravy, a to zejména proto, že obhájce, který žalobce zastupoval v , podezřelý výraz, řízení a osobně se účastnil vyhlášení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , jej zastupuje i v tomto odškodňovacím řízení a mohl žalobce náležitě poučit a zajistit včasné uplatnění nároku u žalované. V této části tedy soud prvního stupně žalobu zamítl.9. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to podle výše míry úspěchu v řízení, kdy žalobce byl úspěšný v rozsahu 66 % a neúspěšný v rozsahu 34 % (vycházeje z tarifní hodnoty , částka, u nemajetkové újmy a výše škody , částka, ) a žalobci z titulu náhrady nákladů řízení ve výsledku přiznal 32 % všech účelně vynaložených nákladů řízení, konkrétně ve výši , částka, .10. Proti zamítavému výroku II rozsudku a akcesorickému nákladovému výroku III podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o promlčení jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy. Zopakoval důvody, pro které se náhrady nemajetkové újmy, domáhá a poukázal na to, že sice dne , datum, došlo k vyhlášení rozsudku Vrchního soudu v Praze, ale písemné vyhotovení rozsudku bylo jeho obhájci doručeno až dne , datum, . Má za to, že je třeba uplatnit korektiv dobrých mravů, neboť teprve z písemného odůvodnění zprošťujícího rozsudku plně pochopil důvody svého nezákonného , podezřelý výraz, , název, a teprve k tom okamžiku disponoval potřebnými informacemi ke kvalifikovanému rozhodnutí stran uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy. Nadto zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta, byť nebyla Ústavním soudem shledána protiústavní, byla v řadě jeho nálezů podrobena kritice. Domnívá se, že jeho nárok na náhradu nemajetkové újmy měl být věcně projednán a soudem měla být náležitě zhodnocena intenzita zásahu nezákonného , podezřelý výraz, řízení do jeho osobního života. Žalobce zároveň nesouhlasí se zamítnutím žaloby stran povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, , kdy má za to, že žalobce svůj nárok na náhradu škody představované uhrazeným obhajným prokázal odkazem na obsah , podezřelý výraz, spisu. Žalobce odvolacímu soudu navrhl, aby napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v tomto rozsahu zcela vyhoví a žalobci přizná právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů.11. Žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za správné, a navrhla jeho potvrzení.12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu, v jakém ho žalobce napadl, a odvolání žalobce shledal zčásti důvodným.13. V posuzované věci bylo možné bez dalšího vycházet ze skutkových zjištění tak, jak byly popsány soudem prvního stupně, neboť průběh soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, a následně Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , zjištěný soudem prvního stupně, nebyl mezi účastníky sporný. Ostatně odvolací námitky žalobce se týkají toliko právních závěrů soudu prvního stupně, konkrétně toho, zda žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil včas a zda za oprávněný lze považovat požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení již od , datum, či nikoli.14. V daném případě není pochyb o existenci odpovědnosti žalované z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť , podezřelý výraz, , název, žalobce zahájené na základě usnesení Policie České republiky, KŘP Hl. m. Prahy, SKPV, odbor hospodářské kriminality, 7. oddělení, ze dne , datum, , č. j. KRPA, tel. číslo, /, číslo, , bylo shledáno nezákonným již tím, že žalobce byl v příslušném , podezřelý výraz, řízení pravomocně zproštěn obžaloby.15. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že nárok na náhradu nemajetkové újmy je promlčen. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk platí, že nárok na náhradu nemajetkové újmy dle tohoto zákona se promlčuje v šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůtě, která se dle výslovn