58 Co 345/2024-157 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne , datum, ve spojení s jeho opravným usnesením ze dne , datum, (dále též jen „napadený rozsudek“) soud I. stupně zastavil řízení do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15% ročně (výrok II.), zamítl žalobu ohledně zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (výrok III.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobce na náhradu nákladů řízení , částka, (výrok IV.).2. Soud I. stupně tak v projednávané věci rozhodl o žalobě (doručené mu dne , datum, ), kterou se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako smluvní pokuty dle smlouvy o dílo ze dne , datum, , číslo, (ve znění jejích dodatků ze dne , datum, a ze dne , datum, ) na zhotovení díla „, název, , adresa, – hranice kraje (dále jen „dílo“) v rámci veřejné zakázky č. , číslo, . Žalovaná stavební část díla řádně splnila a stavbu předala dne , datum, , dostala se však do prodlení s předložením návrhu oddělovacího geometrického plánu (dále jen „GP“). Lhůta 90 dnů pro předložení GP uplynula dne , datum, , žalovaná jej však předložila až dne , datum, , tedy s prodlením o délce 101 dní. Žalobce vystavil žalované fakturu , číslo, ze dne , datum, znějící na částku , částka, představující smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně za 101 dní z částky , částka, (původní cena díla bez DPH), následně vyzval žalovanou k zaplacení této částky, avšak neúspěšně.3. Žalovaná nesporovala uzavření smlouvy o dílo na základě veřejné zakázky, ani jejích dodatků, stejně jako nesporovala ujednání o smluvní pokutě obsažené v obchodních podmínkách, které byly součástí smlouvy o dílo, datum předání stavby nebo datum předání GP. Ke své obraně argumentovala k tomu, že ujednání o smluvní pokutě se vztahovalo jen na stavební část díla, nikoli již na GP. Pro případ závěru soudu o oprávněnosti požadavku na smluvní pokutu sporovala její výši s poukazem na (sníženou) cenu díla dle dodatku č. , hodnota, , a argumentovala k důvodu její moderace, kterou navrhla, zejména poukazem na význam (hodnotu) zajišťované povinnosti vypracovat GP v porovnání s významem provést stavební část díla a paušalizační (kompenzační) funkci smluvní pokuty.4. Ohledně částky , částka, s příslušenstvím vzal žalobce žalobu zpět, pročež soud I. stupně řízení v tomto rozsahu zastavil dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“).5. Soud I. stupně rozhodl na základě skutkových zjištění (jak popsal pod bodem 9. až 22. odůvodnění napadeného rozhodnutí), na něž odvolací soud v tomto směru odkazuje. Dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. S ohledem na obsah smlouvy o dílo v čl. I. a III. ve spojení s obsahem obchodních podmínek shledal nedůvodnou námitku žalované, že smluvní pokuta se nevztahuje na povinnost předat GP; uzavřel, že čl. VIII. odst. 11 obchodních podmínek se vztahuje i na povinnost předat GP, neboť stanoví právo žalobce na smluvní pokutu za každý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla, čímž se dle čl. III odst. 3 smlouvy rozumí dílo po předání všech dokladů dle čl. I smlouvy, tedy i návrhu GP.6. Na návrh žalované se zabýval možností moderace smluvní pokuty ve smyslu § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Neshledal důvodnou námitku žalobce, že v prostředí veřejných zakázek je moderace smluvní pokuty nepřípustná. Uvedl že Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, sice moderaci smluvní pokuty v závazku založeném v rámci zadávacího řízení nepřipustil, nicméně se jednal o specifickou situaci, kdy smluvní pokutu ve svůj neprospěch nabídl sám zhotovitel, což bylo patrně jedním z důvodů, proč ve veřejné soutěži uspěl. V projednávané věci však smluvní pokuta byla již v zadávací dokumentaci, tedy byla stanovena žalobcem, pročež se podle soudu I. stupně uplatní závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , které moderaci smluvní pokuty v prostředí veřejných zakázek připouští s tím, že k okolnosti, že se jedná o veřejnou zakázku, lze potenciálně přihlédnout.7. Dospěl k závěru, že moderace smluvní pokuty v projednávané věci je tedy na místě. V souvislosti s moderací smluvní pokuty odkázal na rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . V prvé řadě se tak zabýval funkcí smluvní pokuty, přičemž dospěl k závěru, že plnila funkci preventivní a sankční a měla za cíl vytvořit na žalovanou tlak, aby smluvním povinnostem dostála řádně a včas, naopak neměla funkci paušalizační, kdy nebylo funkcí smluvní pokuty saturovat případný nárok žalobce na náhradu škody. Jak soud I. stupně vysvětlil, žalobce si přímo v obchodních podmínkách (čl. VIII odst. 15) stanovil, že zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok objednatele na náhradu plné výše případných škod vzniklých porušením smluvních povinností zhotovitelem, objednatel je oprávněn požadovat na zhotoviteli a zhotovitel je povinen poskytnout objednateli náhradu škody, která byla způsobena objednateli porušením povinností daných smlouvou nebo v souvislosti s plněním ze smlouvy, včetně případu, kdy se na takové porušení povinnosti dané smlouvou vztahuje smluvní pokuta; tím byla výslovně vyloučena aplikace § 2050 o. z. Soud I. stupně při moderaci smluvní pokuty přihlédl k významu zajišťované povinnosti s tím, že část předmětu díla spočívající v povinnosti předat GP je méně významná než samotné stavební práce, které byly provedeny včas. Jak dále uvedl, tomu nasvědčuje i obsah zadávací dokumentace, kdy je zřejmé (a logické), že žalobce stanovil kvalifikační požadavky pro uchazeče tak, aby reflektovaly stavební část díla, která byla stěžejní; je sice obvyklé, že užívání stavby je povoleno až kolaudačním rozhodnutím na podkladě GP, v posuzovaném případě však bylo předčasné užívání stavby povoleno rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, s právní mocí ke dni , datum, , tedy cca 1 měsíc po dokončení stavby (dokončena , datum, ); nepředání GP včas tak nemělo v daném případě na užívání stavby silnice žádný vliv, což podtrhuje závěr o nižším významu této části díla oproti části stavební. Předčasné užívání stavby bylo povoleno do , datum, a žalobce netvrdil, že by se do té doby kolaudace stavby z důvodu opožděného předání GP žalovanou nestihla. Význam (hodnotu) GP ve vztahu k celkové ceně díla dokládá i soupis prací objektu, podle něhož cena odpovídající zpracování GP činila , částka, , tedy oproti celkové ceně díla představovala marginální položku. Soud I. stupně tak považoval za zcela nepřiměřené počítat smluvní pokutu za porušení povinnosti v hodnotě , částka, z částky , částka, , pročež vypočetl smluvní pokutu z částky odpovídající hodnotě GP, tedy z částky , částka, , což při sazbě 0,2 % denně činí , částka, denně, tj. za 101 dní prodlení odpovídá částce , částka, . Takto vypočtenou smluvní pokutu však označil a nepřiměřeně nízkou s ohledem na skutečnost, že se jednalo o vztah založený veřejnou zakázkou v rámci zadávacího řízení. Jak uvedl: „Součástí zadávací dokumentace byl návrh smlouvy o dílo a obchodní podmínky, které jsou v částech týkajících se předmětu díla a smluvní pokuty totožné se smlouvou, jaká byla mezi účastníky posléze uzavřena. Návrh smlouvy uveřejněný v rámci zadávací dokumentace tedy obsahuje návrh oddělovacího GP jakožto součást díla, lhůtu pro jeho předložení 90 dnů po předání dokončené stavby a odkaz na obchodní podmínky obsahující ujednání o smluvní pokutě. Žalovaná tedy byla s těmito okolnostmi předem srozuměna a mohla, resp. měla si zvážit, zda je schopna je splnit. To platí zejména za situace, kdy je všeobecně známo, že žalovaná je v oblasti stavebnictví významným „hráčem“ na trhu, který se veřejných zakázek tohoto (i rozsáhlejšího) typu zúčastňuje pravidelně. Neobstojí tak argumentace žalované, že 90denní lhůta pro zpracování návrhu GP je příliš krátká, resp. nereálná. Byť tomu tak může být (uvedli to ostatně i oba svědci), bylo na žalované, aby jako profesionálka v oboru mající s realizacemi obdobných staveb značné zkušenosti posoudila smluvní podmínky a své kapacity pro jejich splnění. Za irelevantní soud považuje, že žalovaná o zpoždění se zpracováním GP žalobce informovala, stejně jako skutečnost, že klíčový pracovník zpracovávající GP byl v rozhodném období téměř měsíc v pracovní neschopnosti. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty je objektivní, tedy není vázána na zavinění. Z povinnosti zaplatit smluvní pokutu se tak nelze liberovat, např. právě s poukazem na vyšší moc.“ S přihlédnutím k těmto okolnostem soud I. stupně „shledal jako přiměřené navýšit vypočtenou částku smluvní pokuty , částka, na 20násobek“, tedy na částku , částka, , kterou soud žalobci přiznal spolu s úrokem z pro