58 Co 395/2024-157 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Žalobce zavázal zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok III.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal zaplacení výše uvedení částky s tvrzením, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , na němž se nachází stavba , číslo, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem , město, , Katastrální pracoviště , adresa, , neboť je právním nástupcem Země České a pozemky na něj přešly dle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále i jen „zákon o , název, vlastnictví“). Žalovaný předmětné pozemky užíval na základě práva stavby, zřízeného dle Smlouvy o stavebním právu ze dne , datum, , kterou uzavřel Zemský výbor pro , adresa, s , Anonymizováno, pro postavení úřednických a dělnických domků (dále jen ,,Smlouva“). Předmětem Smlouvy bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku , číslo, v , adresa, , a to za účelem stavby budov a bytů pro bytové potřeby členů družstva, právo stavby bylo zřízeno na 80 let s tím, že dne , datum, tato lhůta uplynula, a tedy došlo k zániku práva stavby. Žalovaný i po uplynutí uvedené lhůty pozemky nadále užívá v rozsahu práva stavby, přesto že právo stavby již zaniklo, pozemky tak užívá bez právního důvodu a žalobci za jejich užívání ničeho nehradí. Žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, odpovídající výši obvyklého nájemného v místě a čase za dobu od , datum, do , datum, . Žalobce splnil všechny podmínky přechodu vlastnického práva dané zák. č. 172/1991 Sb. Předmětné pozemky byly v rozhodném období ve vlastnictví České republiky a k datu , datum, k nim příslušelo právo hospodaření Národnímu výboru , město, , tj. první dvě podmínky přechodu vlastnického práva byly splněny. Splněna byla i třetí podmínka faktického hospodaření, kdy žalobce s pozemky hospodařil, a to prostřednictvím oprávněných z práva stavby, tj. žalovaného, resp. jeho právních předchůdců.3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že žalobce není věcně aktivně legitimován, neboť mu nesvědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, žalobce nesplnil zákonné podmínky pro přechod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce podle zák. č. 172/1991 Sb., žalobce ani netvrdil ani neprokázal, že s předmětnými pozemky reálně (fakticky) hospodařil, pozemky tak zůstaly ve vlastnictví České republiky. Dále namítl neoprávněnou výši uplatněného nároku, když žalobce neprokázal výši obvyklého nájemného v daném čase a místě, předložený posudek je vadný, nezohledňuje jednotlivé druhy pozemků. Z procesní opatrnosti se dovolal vydržení pozemků.4. Rovněž žalovaný vůči žalobci uplatnil nárok na náhradu škody v částce , částka, , spočívající v zaplacených nákladech za právní zastoupení, kdy náklady tvoří odměna za 2 úkony právní služby vynaložené žalovaným před zahájení soudního řízení v rámci obrany.5. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci, za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že ve dnech , datum, byla mezi , název, správním výborem v Čechách jménem , název, zemských statků jako majitelem zemského statku v , adresa, a , název, pro postavení úřednických a dělnických domků (dále jen „, název, “) uzavřena Smlouva o stavebním právu, na základě které bylo družstvu zřízeno právo stavby na části pozemku zemského statku , číslo, v , adresa, , zapsaného ve vložce číslo , hodnota, desek zemských za účelem zastavění pozemku domky s malými byty dle podmínek Smlouvy. Stavební právo bylo zřízeno na dobu 80 let. , název, se zavázalo platit počínaje dnem , datum, pachtovné (činži stavební) v částce , částka, , a to čtvrtletně. Dále bylo ujednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné.6. Předmětné pozemky byly původně vedeny pod č. katastru , číslo, , následně byly přečíslovány a jsou dnes vedeny jako pozemek parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Dne , datum, uzavřelo , název, jako prodávající s , adresa, a , jméno FO, jako kupujícími trhovou smlouvu, dle níž bylo na kupující převedeno vlastnické právo k domu , číslo, na pozemku parc. č. , hodnota, , resp. bylo převedeno právo stavební a povinnost hradit pachtovné, převod stavebního práva byl zapsán do knihovní vložky č. , hodnota, . Následně bylo právo stavby jakož i stavba č. p. , číslo, skrze dědění či darování postoupeny na žalovaného. Žalovaný je v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, zapsán jako vlastník domu , číslo, , stojícím na pozemku p. č. , hodnota, k. ú. , adresa, . Je zde rovněž vedeno právo stavby na dobu od , datum, do , datum, k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, . K datu , datum, byl jako vlastník pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, zapsán , název, , když rozhodnutím Obvodního národního výboru z , datum, , č. j. , číslo, byly pozemky parc. , číslo, , parc. , číslo, svěřeny do správy , název, . Na základě oznámení ze dne , datum, a oznámení ze dne , datum, dle zák. č. 172/1991 Sb. byl žalobce nejprve zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, (podání , datum, ) a následně pozemku parc. č. , hodnota, (podání , datum, ) na LV č. , hodnota, . Žalobce ani jeho právní předchůdce za užívání pozemků nevybírali žádné pachtovné a o pozemky nijak nepečovali.7. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za faktické užívání pozemků za období od , datum, do , datum, v částce celkem , částka, . Žalovaný tuto částku neuhradil a namítl, že žalobce není ve sporu věcně aktivně legitimován, neboť na něj vlastnické právo k předmětným pozemkům nikdy nepřešlo. K prokázání výše obvyklého nájemného žalobce předložil znalecký posudek ze dne , datum, , na jehož základě bylo obvyklé nájemné za užívání pozemků parc. , číslo, a parc. , číslo, bez stavby oceněno částkou , částka, za období od , datum, do , datum, , částkou , částka, za období od , datum, do , datum, a částkou , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalovaný na výzvy žalobce reagoval podáním ze dne , datum, a ze dne , datum, a to prostřednictvím svého právního zástupce, v této souvislosti pak svému právnímu zástupci uhradil za 2 úkony právní služby celkem částku , částka, .8. Rozsudkem tamního soudu sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodnuto ve věci identických účastníků o žalobě na určení vlastnického práva ke stavbě , číslo, pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, tak, že žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že žalobce není v řízení aktivně legitimován, když není vlastníkem předmětných pozemků, neboť nebyla splněna třetí podmínka přechodu vlastnického práva – faktické hospodaření s tímto majetkem ke dni účinností zák. č. 172/1991 Sb. Dovolání bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, odmítnuto, rovněž tak Ústavní soud odmítl usnesením , spisová značka, ústavní stížnost.9. U tamního o soudu dále bylo rozhodnuto o dvou žalobách žalobce vůči žalovanému, uplatněných na stejném právním základě, v nichž se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od , datum, do , datum, v řízení pod sp. zn. , spisová značka, a za období od , datum, do , datum, pod sp. zn. , spisová značka, , obě řízení byla spojena ke společnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, a žaloba byla zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace žalobce, kdy soud dospěl k závěru, že vlastnické právo k předmětným pozemkům na žalobce nepřešlo, neboť nebyla naplněna podmínka faktického hospodaření s předmětnými pozemky žalobcem. Proti rozsudku prvostupňového soudu žalobce podal odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.10. Soud I. stupně po citaci ust. § 1 odst. 1, § 8 zák. č. 172/1991 Sb. a § 2894, § 2909 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen ,,o. z.“ neshledal žalobu důvodnou. Nejprve se zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce, zda na žalobce přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům dle zákona o přechodu majetku, kdy pro přechod vlastnictví musely být dle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb. splněny kumulativně tři podmínky: 1) muselo jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice, 2) ke dni , datum, měl