70 Co 484/2024-193 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.), zastavil řízení o vzájemném návrhu žalované co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II.), zamítl vzájemný návrh žalované v části, ve které se žalovaná domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok III.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, (výrok IV.).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, realizační smlouvu č. , hodnota, (dále jen realizační smlouva Synthesia), na jejímž základě se zavázala pro žalovanou provést práce na zakázce „SEZ – Komplexní monitoring podzemních a povrchových vod v areálu společnosti , právnická osoba, .“. Žalobkyně v souladu s realizační smlouvou Synthesia v měsíci červnu roku 2022 řádně provedla smluvené práce a vystavila žalobkyně fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, splatnou dne , datum, , kterou žalovaná neuhradila.3. Žalovaná namítala, že nárok na žalovanou částku žalobkyni zanikl v důsledku započtení vzájemné pohledávky žalované dopisem ze dne , datum, , č. j, číslo, . Ke vzájemné pohledávce žalovaná uvedla, že se žalobkyní uzavřela dne , datum, realizační smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést práce na zakázce „SEZ – odstranění staré ekologické zátěže ve společnosti , právnická osoba, . v , město, “ (dále jen realizační smlouva MOIS). Žalobkyně byla povinna dle realizační smlouvy MOIS zpracovat realizační projekt odtěžení kalů z prostoru kalové laguny, jejich stabilizace a následně zpětné uložení stabilizátu. Povinností žalobkyně bylo do projektu zapracovat připomínky subjektů dle Směrnice č. 4/2017 do 1 měsíce od doručení připomínek všech subjektů. Žalobkyně první verzi realizačního projektu předložila ve stanovené lhůtě. Realizační projekt poté několikrát přepracovala, avšak nikdy tak, aby mohl být schválen, všechna stanoviska ČIŽP, která byla k realizačnímu projektu vydána, byla nesouhlasná. Veškeré připomínky byly specifikovány a shrnuty písemně v zápise z kontrolního dne konaného , datum, , kterého se účastnily všechny subjekty včetně nabyvatele, tj. společnosti , právnická osoba, . Tyto subjekty zápis podepsaly stejně jako žalobkyně, která tímto podpisem vzala všechny námitky všech subjektů na vědomí a zavázala se v termínu do , datum, všem subjektům doručit realizační projekt se zapracovanými připomínkami. Žalobkyně však realizační projekt doručila pouze formálně bez vypořádaných připomínek. Protože žalobkyně porušila povinnost zapracovat připomínky ve lhůtě 1 měsíce, vzniklo na její straně počínaje dnem , datum, prodlení. Dle bodu 8.1 realizační smlouvy MOIS žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla bez DPH, uvedené v bodě 2.1 realizační smlouvy MOIS, za každý započatý den prodlení, a dle bodu 15.2 realizační smlouvy MOIS i právo odstoupit od smlouvy. K odstoupení došlo dopisem č. j. , číslo, ze dne , datum, a současně žalovaná uplatnila vůči žalobkyni i smluvní pokutu za 126 dnů prodlení v celkové výši , částka, . Žalovaná fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, vystavenou žalobkyní na základě realizační smlouvy Synthesia neuhradila z důvodu započtení výše uvedené smluvní pokuty.4. Vzájemným návrhem žalovaná uplatnila svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty. Původně požadovala zaplacení částky , částka, (tj. rozdíl mezi smluvní pokutou , částka, a započtenou pohledávkou žalobkyně , částka, ). V průběhu řízení vzala žalovaná svůj vzájemný návrh opakovaně částečně zpět tak, jak na vyčíslenou smluvní pokutu započítávala dalších pohledávky žalobkyně. Předmětem řízení zůstal vzájemný návrh ve výši , částka, s příslušenstvím.5. Žalobkyně nárok žalované na smluvní pokutu odmítla. Uvedla, že byla povinna dle čl. 3.3 realizační smlouvy MOIS povinna zapracovat připomínky subjektů dle Směrnice č. 4/2017 do 1 měsíce od doručení připomínek všech subjektů. Žalobkyně za účelem rychlejšího řešení předložené připomínky do realizačního projektu zapracovávala případně je jinak vypořádávala, ale nikdy jí nebylo doručeno stanovisko nabyvatele, tj. společnosti , právnická osoba, ., ačkoliv toto stanovisko je Směrnicí č. 4/2017 stanoveno jako povinné. Žalobkyni tak nikdy nemohla vzniknout povinnost zapracovat připomínky do realizačního projektu ve smyslu čl. 3.3. předmětné realizační smlouvy, nemohla se tedy v tomto důsledku dostat ani do prodlení s jejich zapracováním. Zápis z kontrolního dne , datum, nemůže být dle žalobkyně považován za vydání a doručení stanoviska nabyvatele, neboť jednak nesplňuje požadavky na stanoviska dle Směrnice č. 4/2017, a navíc z něj nevyplývají ani žádné připomínky, natož stanovisko nabyvatele.6. Soud prvního stupně na základě provedených důkazů považoval nárok žalobkyně na žalovanou částku , částka, za prokázaný. Rovněž konstatoval, že žalovaná tento nárok ani nijak nezpochybňovala, naopak na něj započítala svůj vlastní nárok. Celou svou procesní obranu pak žalovaná postavila na tomto započtení. Soud prvního stupně se tedy zaměřil na otázku, zda žalované skutečně vzniklo právo na smluvní pokutu dle 8. l realizační smlouvy MOIS pro prodlení žalobkyně s plněním povinností dle odst. 3.3 realizační smlouvy MOIS.7. Zdůraznil, že uvedené ujednání předpokládá, že měsíční lhůta k zapracování připomínek do realizačního projektu začne žalobkyni běžet teprve po doručení připomínek od všech subjektů dle Směrnice č. 4/2017, dle tabulky č. , hodnota, na str. 13 Směrnice je subjektem, který k projektu sanace podává stanovisko povinně, i nabyvatel, tj. v případě realizační smlouvy MOIS spol. , právnická osoba, .8. Soud prvního stupně nepřisvědčil názoru žalované, že stanovisko spol. , právnická osoba, ., bylo žalobkyni a ostatním účastníkům zřejmé z kontrolního dne , datum, . Soud prvního stupně z provedených důkazů zjistil, že spol. , právnická osoba, ., sdělila, že své stanovisko s případnými připomínkami dát až poté, co bude s konečnou platností zvolen konkrétní postup sanace ropných kalů a navrhla svolání kontrolního dne přímo na lokalitě, k čemuž došlo dne , datum, . Ze zápisu z kontrolního dne pak zjistil, že byly probrány možné varianty sanace (provedení na dekontaminační ploše ACTHERM nebo na lince pro zpracování odpadů v areálu skládky , Jméno žalobkyně, .), aniž však došlo k volbě konkrétního řešení, požadovaného spol. , právnická osoba, . Kontrolní den tak skončil bez jednoznačného výstupu, účastníci se dohodli na konání dalšího kontrolního dne s tím, že zapojí do procesu Krajský úřad Ústeckého kraje. Soud prvního stupně uvedl, že zápis z kontrolního dne , datum, sice předpokládá zapracování již zaslaných a doposud nevypořádaných připomínek do realizačního projektu do 1 měsíce, tj. do , datum, , spol. , právnická osoba, ., ale před kontrolním dnem, a ani po něm, žádné připomínky nezaslala. Lhůta stanovená v zápise z kontrolního dne , datum, tak nemůže být onou 1měsíční lhůtou, s níž počítá odst. 3.3 realizační smlouvy MOIS, neboť ta je vázána na doručení připomínek všech subjektů dle Směrnice č. 4/2017. Soud prvního stupně tak uzavřel, že při absenci stanoviska spol. , právnická osoba, ., nemohla žalobkyni začít běžet 1měsíční lhůta k zapracování připomínek do realizačního projektu, neboť její počátek je v odst. 3.3 realizační smlouvy