72 Co 264/2024-208 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 108 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 100 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku a současně i povinnost ve stejné lhůtě zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 40 006 Kč k rukám právního zástupce žalobce.2. Soud I. stupně tak zcela vyhověl žalobě, kterou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení zažalované částky s tvrzením, že účastníci dne 1. 1. 2021 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, podle které žalobce poskytl hotovost ve výši 100 000 Kč, kterou si téhož dne žalovaný převzal. Mezi účastníky bylo smluvně dojednáno, že žalovaný zaplatí úrok ve výši 8 % ročně z dlužné částky tedy 8 000 Kč, a že částku 108 000 Kč vrátí žalobci do 31. 12. 2021. Pro případ prodlení s vrácením předmětu zápůjčky byl sjednán mezi účastníky úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně z jistiny 100 000 Kč. Žalovaný předmět zápůjčky se sjednaným úrokem žalobci nevrátil ani poté, co byl k úhradě žalobcem vyzván předžalobní výzvou ze dne 22. 3. 2022.3. Žalovaný nepopřel uzavření smlouvy o zápůjčce ani převzetí finanční hotovosti. Tvrdil, že mezi účastníky, kteří jsou jednak ve vztahu rodinném a současně ve vztahu obchodním, docházelo k oběhu určitého obnosu peněz a věcí. Za posledních 5 let mezi účastníky však došlo ke značnému zhoršení osobních vztahů a po několikerých jednáních se dohodli o započtení pohledávky 100 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce oproti podílu žalovaného ve výši 19 % ve společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , který podle tvrzení žalovaného náleží jemu.4. Soud I. stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, že zástupkyně žalovaného (, tituly před jménem, , jméno FO, ) zaslala soudu v pátek dne 6. 10. 2023 v 17,07 hod. svoji omluvu a žádost o odročení jednání nařízeného na 9. 10. 2023. Jako důvod uvedla dovolenou, kterou nastupuje 7. 10. 2023. Soud I. stupně zástupkyni žalovaného sdělil, že jednání nebude odročeno. Zástupkyně žalovaného totiž převzala právní zastoupení 5. 10. 2023, přestože věděla, že nebude moci žalovaného při jednání dne 9. 10. 2023 zastupovat a nemohla spoléhat na to, že jednání bude odročeno. Dne 9. 10. 2023 v 9,17 hod. byla do podatelny soudu doručena žádost žalovaného o odročení jednání s tím, že momentálně není schopen přes bolest pohybu souvislé komunikace. K této žádosti přiložil lékařskou zprávu z dubna 2023. Soud I. stupně žádost žalovaného posoudil jako účelovou a nedůvodnou a zejména nevčasnou. Proto s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.5. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že účastníci dne 1. 1. 2021 uzavřeli písemně smlouvu o zápůjčce, podle které žalobce zapůjčil žalovanému částku 100 000 Kč, přičemž tuto částku žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 8 % ročně s tím, že částku 108 000 Kč vrátí od 31. 12. 2021. Pro případ prodlení s vrácením peněz účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně. Žalovaný zapůjčenou částku nevrátil ano poté, co byl k zaplacení žalobcem vyzván dopisem ze dne 9. 3. 2022, adresovaným na poslední známou adresu bydliště.6. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace ust. § 2390 a násl. o.z., upravujících zápůjčku.7. Soud I. stupně dále uvedl, že žalovaný navrhoval, aby v tomto řízení soud určil, zda žalovaný má či nemá nárok na přiznání vlastnického podílu ve formě , právnická osoba, , a pokud ano, aby soud nechal ocenit jeho hodnotu, kterou žalovaný hodlal započítat oproti pohledávce žalobce. Seznam věcí k zápočtu pak žalovaný neurčitým způsobem rozšiřoval o prodejní stánek a společný zemědělský podnikatelský projekt. Soud I. stupně považoval tyto návrhy žalovaného za námitky započtení, ovšem neurčité. Navíc rozhodnutí o tom, zda má žalovaný majetkový podíl ve firmě , právnická osoba, a v jaké výši, věcně soudu I. stupně nepřísluší. Žalovaný netvrdil, a tedy ani nedoložil, že by žalobu na určení vlastnictví obchodního podílu v rozsahu 19 % podal k věcně příslušnému soudu. Soud I. stupně uzavřel, že takové započtení pohledávek, které navrhoval žalovaný není podle § 1987 odst. 2 oz. možné, neboť se jedná o pohledávky nejisté a neurčité. V této souvislosti odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR.8. Z uvedených důvodu soud I. stupně žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř.9. Proti rozsudku podal žalovaný včas odvolání, ve uplatnil odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Podle něj byla porušena ústavní zásada pro spravedlivý proces být slyšen. Vzhledem k tomu, že byl v pracovní neschopnosti a měl akutní zdravotní potíže, které mu neumožňovaly dostavit se k soudu, nemohl jednat. Doba jeho pracovní neschopnosti trvala od 9. 10. 2023 do 2. 11. 2023. Pokud jde o věc samu zopakoval, že mezi účastníky byla uzavřena ústní formou dohoda o započtení zapůjčené částky. Součástí dohody byl i závazek žalobce o převedení 19 % podílu ve firmě , právnická osoba, na žalovaného. To se do dosud nestalo. V dalším žalovaný popsal vztahy účastníků při společném podnikání. Závěrem uvedl, že k zápočtu přikládá dvě prokázané splátky, které odešly z jeho účtu na účet žalobce, dále by rád započetl cenu autoškoly, kterou za žalobce uhradil v částce 40 000 Kč a také částku ze směnky včetně zákonného úroku, kterou mu žalobce neuhradil v termínu. Tato směnka je v současné době žalována u Městského soudu v , místo, pod č.j. , spisová značka, . Toto všechno chtěl přednést u soudu, což mu bylo znemožněno. Navrhl proto, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.10. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že žádné splátky na zápůjčku, která je předmětem tohoto řízení, neeviduje a údajné pohledávky žalovaného neuznává. Podle něj jsou účelové a neurčité11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle 212, § 212a o.s.ř a odvolání neshledal důvodným. O odvolání rozhodl v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného. Ten sice podáním doručeným soudu 27. 9. 2024 požádal o odročení jednání. Jako důvod uvedl kolizi se svým studijním rozvrhem v zahraničí, což měla dokládat listina založená na čísle listu 201 spisu, kterou žalovaný označil za „rozvrh“. K této nic neprokazující listině vytištěné z internetu odvolací soud nepřihlédl, žádost žalovaného o odročení jednání posoudil jako nedůvodnou, což žalovanému sdělil přípisem ze dne 14. 10. 2024. Žalovaný se k jednání nedostavil.12. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Odvolací soud tak odkazuje v této souvislosti na písemné odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, s nímž se ztotožňuje. Soud I. stupně především postupoval správně, když rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného a jeho právní zástupkyně. Žalovaný sice 9. 10. 2023 v 9,17 hod. doručil do podatelny soudu I. stupně žádost o odročení jednání nařízeného na týž den, avšak žádost ničím nedoložil. Teprve 8. 1. 2024 doručil soudu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ze kterého vyplývá, že byl práce neschopen od 9. 10. do 12. 10. 2023. V kontextu s tím, že již před žalovaným požádala o odročení nařízeného jednání právní zástupkyně žalovaného, přičemž soud I. stupně její žádosti oprávněně nevyhověl, je podle odvolacího soudu zřejmé, že žalovaný svého lékaře navštívil až poté, co do podatelny soudu doručil svoji žádost o odročení. Jeho jednání proto odvolací soud posoudil jako zjevně účelové ve snaze vyhnout se nebo alespoň oddálit splnění povinnosti vrátit zapůjčenou částku žalobci. Tomu ostatně nasvědčují i chaotické, stále rozšiřované, a především neurčité námitky započtení navíc s absurdním požadavkem, aby soud v tomto (!) řízení sám určil a vyřešil vlastnictví obchodního a propagačního stánku, určil, zda žalovaný má či nemá nárok na přiznání vlastnického podílu ve firmě , právnická osoba, , resp. aby nechal ocenit hodnotu tohoto podílu. Je proto zároveň přiléhavý i závěr soudu I. stupně o tom, že protipohledávka žalovaného není ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. způsobilá k započtení, neboť se jedná o pohledávku nejen neurčitou, ale zároveň i nejistou, tedy ilikvidní. Likvidita pohledávky užité k započtení je totiž hmotněprávním předpokladem započtení. Započtení má sledovat odstranění vzájemných pohledávek, nikoli vyvolávat nejasnosti a následné spory. Není-li pohledávka užitá k započtení jistá a určitá, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Konečně pokud teprve v odvolacím řízení žalovaný tvrdí, že zaplatil na účet žalobce dvě splátky, což dokládá výpisy z účtu za březen a červen 2021, tedy z období ještě před podáním žaloby, jedná se o skutečnosti a důkazy, k nímž odvolací soud v systému neúplné apelace nemohl přihlížet (§ 205a o.s.ř.)13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený ro