91 Co 308/2024-132 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Jedná se o úhradu za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod na základě smlouvy ze dne , datum, s adresou odběru , adresa, , za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , 8 nezaplacených záloh na vodné a stočné po , částka, za měsíce listopad 2022 až červen 2023 ve výši , částka, a náklady na přerušení dodávky vody ve výši , částka, .2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod uzavřené se žalovaným dne , datum, dodávala žalovanému vodu z veřejného vodovodu do odběrného místa , adresa, , a odváděla odpadní vody. Množství dodané vody mělo být zjišťováno odečtem z hlavního vodoměru umístěného ve sklepě obytného domu. Cena za vodné a stočné je stanovena vlastníkem vodovodu a kanalizace v uveřejněném platném ceníku, dodavatel je oprávněn předepsat odběrateli úhradu vodného a stočného formou zálohových plateb, jejichž četnost a výše se řídí výší předpokládaného odběru v zúčtovacím období. Zálohy mohou být stanoveny max. do 100 % výše dodávek podle směrných čísel roční spotřeby vody nebo podle skutečně dodaného množství v předchozím zúčtovacím období. Zálohové platby za vodné a stočné měly být hrazeny složenkou do termínu splatnosti uvedeného na příslušném dokladu zaslaném dodavatelem. Odběratel byl povinen umožnit dodavateli na jeho žádost přístup k měřidlu, k přípojce a zařízení vnitřního vodovodu.3. Soud I. stupně měl za zjištěné z fotografie vodoměru, že žalobkyně uskutečnila odečet měřidla – vodoměru dne , datum, , podle kterého bylo žalovanému za období od , datum, do , datum, vyúčtováno vodné a stočné ve výši , částka, , a to fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, . Za období od listopadu 2022 do října 2023 byly žalovanému předepsány měsíční zálohy ve výši , částka, , které byly splatné vždy k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho.4. Soud I. stupně též vyslechl žalovaného, který mimo jiné vypověděl, že od roku 1998 vlastní nemovitost, v níž se nachází odběrné místo, vodu od žalobkyně zde odebíral. Od roku 2004 nebo 2005 v nemovitosti nebydlí trvale, využívá ji k občasné rekreaci. Od roku 2008 se zdržuje v obci , adresa, . Na adrese , adresa, , , adresa, , má pouze korespondenční adresu. Žalobkyně zaslala žalovanému v roce 2022 fakturu s vyúčtováním vodného a stočného, podle jeho názoru ve vysoké výši (cca 5 x vyšší než v předcházejícím období). Odečtu vodoměru se žalovaný v říjnu 2022 osobně neúčastnil, nevěděl, která osoba zaměstnance žalobkyně do domu vpustila, neboť v domě nikdo nebydlí. Je možné, že v určitém časovém období dům obývaly osoby bez jeho souhlasu či nájemní smlouvy. Žalovaný potvrdil, že fakturu s vyúčtováním a požadované zálohy žalobkyní po posledním odečtu vodného a stočného v říjnu 2022 neplatil. Potvrdil také, že žalobkyně vyzvala žalovaného na jeho emailovou adresu, včetně oznámení telefonního čísla, na němž je nutné si sjednat se zaměstnancem žalobkyně odečet vody v jeho domě ve , město, . Potvrdil i tvrzení žalobkyně, že nevyužil zaslaného telefonického spojení a nikoho z pracovníků žalobkyně nekontaktoval. Vyúčtování vodného a stočného předmětnou fakturou žalovaný nereklamoval a správnost odečtu spotřeby vody podle vodoměru nenamítal, byť vyjádřil pochybnosti o možné manipulaci s vodoměrem a správnosti jeho měření.5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 8 odst. 6, § 9 odst. 6 písm. g), odst. 10, § 16 odst. 1, § 17 odst. 2 a § 19 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), že žaloba je důvodná.6. Soud I. stupně neshledal důvodnou námitku žalovaného, že odečet spotřeby vody (včetně fotografie vodoměru) byl proveden nezákonným způsobem z důvodu nepřítomnosti žalovaného u odečtu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaměstnanec žalobkyně provádějící odečet vody překročil své oprávnění. Tomuto zaměstnanci byl umožněn přístup k vodoměru osobou, jejíž totožnost neznal a nebylo ani jeho povinností ji zjišťovat. O totožnosti osoby, která vodoměr zaměstnanci žalobkyně zpřístupnila, žalovaný neuvedl ničeho, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaný ve své výpovědi potvrdil jím vydaný zákaz vstupu zaměstnancům žalobkyně po odečtu vody v říjnu 2022, musel vědět, kterým osobám tento příkaz udělil, a které osoby ho také v dalším období respektovaly. Z tohoto důvodu soud I. stupně neuvěřil tvrzení žalovaného, že dům ve , město, neužívají žádné další osoby.7. Soud I. stupně měl spotřebu vody za dostatečně prokázanou fotografií měřidla s číselnými údaji měřidla ve shodě s protokolem o výměně měřidla a s údaji o spotřebě vody. Žalovaný množství odebrané vody ani její cenu v rozhodném období u žalobkyně nerozporoval a řádně a včas nereklamoval, se žalobkyní dále nekomunikoval, nereagoval na její výzvy ke zpřístupnění vodoměru a odpočet za následující období již žalobkyni neumožnil. Žalobkyně tak v souladu s naměřenou spotřebou vody v předcházejícím rozhodném období stanovila žalovanému výši měsíčních záloh , částka, na následující období, včetně splatnosti těchto záloh. Žalovaný zálohy nehradil.8. Soud I. stupně uzavřel, že vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil závazky ze smlouvy, byť služby žalobkyně konzumoval, je důvodná žaloba na úhradu ceny za dodávku vody za vyúčtované období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , jakož i předepsaných záloh na vodné ve výši , částka, měsíčně, včetně nákladů spojených s přerušením dodávky z důvodu nezaplacené spotřeby podle ceníku žalobkyně ve výši , částka, . Soud I. stupně proto žalobě v celém rozsahu vyhověl; o příslušenství rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Uvedl, že náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a v nákladech za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“), sestávající z částky , částka, za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, d) – písemné podání žaloby, písemné vyjádření, g) – účast na jednání před soudem dne , datum, , , datum, , , datum, přesahující 2 h), včetně 8 paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 AT, dále v souvislosti s cestou dne , datum, náhrada , částka, za 294 ujetých km (, částka, za litr paliva podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., při průměrné spotřebě 6 l/100 km dle technického průkazu vozidla a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 186/2023 Sb.) a 21 % DPH ve výši , částka, , a cestami na jednání dne , datum, a , datum, náhrada , právnická osoba, 808 Kč za 2 x 294 ujetých km (, částka, za litr paliva podle vyhlášky č. 186/2023 Sb., při průměrné spotřebě 6 l/100 km dle technického průkazu vozidla a , částka, /km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 186/2023 Sb.) a 21 % DPH ve výši , částka, . Jedna cesta do Prahy na jednání trvá 1 hodinu 45 minut, žalobkyni tak náleží podle § 14 odst. 1 písm. b) AT náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, s DPH.10. Žalovaný napadl rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním s odůvodněním, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nejprve vytkl soudu I. stupně, že učinil skutkové zjištění z protokolu o výměně měřidla, ačkoliv tento důkaz nebyl proveden. Dále žalovaný namítal, že se soud I. stupně nevypořádal s jeho námitkou, že důkaz fotografií vodoměr