91 Co 94/2024-58 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II., nesprávně označený jako výrok I.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že řízení vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo zahájeno dne , datum, žalobou žalobce proti České republice - Ministerstvu financí o zaplacení odškodnění ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného Finančním úřadem pro hlavní město Prahu od , datum, v rámci daňové kontroly DPH a doměřovacího řízení za zdaňovací období za měsíc říjen 2014. Žalobce uhradil , datum, soudní poplatek za žalobu. Žalovaná byla , datum, vyzvána k vyjádření k žalobě, vyjádřila se , datum, a vyjádření bylo zasláno žalobci , datum, . Žalobce , datum, doplnil žalobu. Žalobce byl , datum, vyzván k odstranění vad žaloby, žalobce reagoval , datum, tak, že žaloba dle jeho názoru netrpí vadami a je projednatelná. Soud , datum, nařídil jednání na , datum, . Dne , datum, požádal soud Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Finanční úřad pro Zlínský kraj a Městský soud v Praze o zaslání jejich spisů. Dne , datum, žádal právní zástupce žalobce o nařízení jednání distanční formou, případně odročení z důvodu kolize s jiným jednáním. Soud učinil , datum, dotaz na možnosti technického zabezpečení realizace jednání distanční formou; obdržel odpověď, že obě místnosti jsou , datum, již obsazené. Soud proto jednání nařízené na , datum, odročil na , datum, . Dne , datum, požádal zástupce žalobce o odročení jednání s tím, že , datum, , má již obsazeno, což vyplývá z jeho kalendáře, ke kterému dal soudu přístup. Dne , datum, vyzval soud zástupce žalobce, aby upřesnil důvod nemožnosti zúčastnit se jednání prezenčně. Právní zástupce žalobce odpověděl , datum, , že se jedná o jeho pracovní neschopnost. Soud , datum, jednání odročil na , datum, a současně vyzval žalobce ke zvolení substituta v případě přetrvávající pracovní neschopnosti. Ve věci se konalo , datum, ústní jednání, při kterém byly předneseny závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno na , datum, za účelem vyhlášení rozhodnutí. Z protokolu z jednání z , datum, plyne, že byl prováděn obsah listin, vyrozumění o projednání žádosti žalobce ze dne , datum, , rozvaha, stanovisko k žádosti o prodloužení lhůty k vyřízení odvolání z , datum, a další listiny. Dne , datum, byl vyhlášen rozsudek, který byl po jeho , datum, rozeslán účastníkům. Tímto rozsudkem byla žalobci přiznána částka , částka, s příslušenstvím (výrok I.), žaloba byla co do částky , částka, s příslušenstvím zamítnuta (výrok II.) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Žalobce se proti rozsudku odvolal , datum, , žalovaná , datum, . Vyjádření účastníků bylo zasláno protistranám , datum, na vědomí. Žalobce se vyjádřil k odvolání žalované , datum, , žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobce , datum, . Spis byl předložen , datum, Městskému soudu v Praze, který , datum, nařídil ústní jednání na , datum, . Rozsudkem Městského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, byl rozsudek soudu I. stupně ze dne , datum, ve vyhovujícím výroku I. potvrzen, v zamítavém výroku II. byl změněn tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, (ve zbývající části byl výrok potvrzen), a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Rozsudek byl účastníkům zaslán , datum, po vrácení spisu soudu I. stupně. Žalovaná podala , datum, dovolání do rozsudku Městského soudu v Praze. Dne , datum, vyzval soud žalobce, aby se vyjádřil k dovolání. Žalobce se vyjádřil , datum, a spis byl , datum, předložen Nejvyššímu soudu. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo dovolání odmítnuto jako nepřípustné. Usnesení bylo rozesláno účastníkům řízení , datum, a nabylo právní moci , datum, .4. Soud I. stupně dále zjistil, že stanoviskem žalované ze dne , datum, byl nárok žalobce, uplatněný u žalované , datum, , vypořádán a žalobci byla poskytnuta satisfakce formou konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. , právnická osoba, odst. 1, § 5, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1, 2 a 3, § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 a 3, § 15 odst. 2, § 26 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen „OdpŠk“), že žaloba není důvodná.6. Soud I. stupně vyšel z toho, že řízení před soudem trvalo od podání žaloby, tj. od , datum, do , datum, , kdy nabyl právní moci rozsudek dovolacího soudu (tzn. 3 roky a 3 měsíce). Do délky řízení pak soud I. stupně zahrnul i předběžné projednání nároku u žalované, které trvalo od podání žádosti , datum, , projednané dne , datum, (tzn. 4 měsíce). Řízení tak trvalo celkem , hodnota, roky a 7 měsíců.7. Soud I. stupně uvedl, že v řízení se vyskytl ojedinělý průtah (v období od , datum, od zaslání vyjádření žalované k žalobě žalobci do výzvy žalobci k doplnění žaloby , datum, ). Takový průtah lze podle judikatury ESLP tolerovat. Soudy jinak postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Soud I. stupně též konstatoval, že otázka nařízení ústního jednání formou videokonference je plně v kompetenci soudu, kdy soud v rámci kompenzačního řízení není oprávněn postup soudu revidovat. Pakliže však soud neshledal důvody (nebo jako v tomto případě neměl dostatek kapacit) pro konání jednání videokonferencí, nelze hovořit o nesprávném úředním postupu či průtazích řízení.8. Podle soudu I. stupně řízení nevykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Ve věci bylo rozhodováno soudy na třech stupních soudní soustavy, každým meritorně jednou. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. V daném případě odvolací i dovolací soud rozhodl o podaném opravném prostředku ve lhůtě až nestandardní, když o odvolání bylo rozhodnuto do 3 měsíců, o dovolání dokonce do 1 měsíce. Žalobce se na délce řízení podílel nepatrnou měrou, když dvakrát žádal o odročení jednání soudu, čímž oddaloval rozhodnutí ve věci. Rovněž žalobu doplňoval a na výzvu soudu již další doplnění odmítl.9. Soud I. stupně dále uvedl, že předmětem řízení bylo kompenzační řízení z nepřiměřené délky jiného řízení (řízení před finančním úřadem), v němž žalobce požadoval zaplacení zadostiučinění ve výši , částka, s příslušenstvím. Tento typ sporu nelze řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem. Nejistota, spojená s ukončením daného řízení byla spojená pouze s tím, zda žalobce (právnická osoba) obdrží/neobdrží kompenzaci za nepřiměřenou délku jiného řízení v požadované výši cca , částka, , tedy ve výši rovnající se zhruba 1,5 průměrné měsíční mzdy fyzických osob na konci roku, kdy byla žaloba podána (soud I. stupně odkázal na internetové stránky https://www.czso.cz/csu/cszo/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2019, kdy průměrné mzdy za 4. čtvrtletí 2019 představovaly , částka, ). Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud I. stupně hodnotil jako mírně snížený.10. Soud I. stupně dospěl k závěru, že v namítaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, když délka řízení, byť se v něm vyskytl ojedinělý průtah v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu dobou přiměřenou. Poněvadž soud I. stupně neshledal v posuzovaném řízení nesprávný úřední postup, odpovědnost žalované nenastala, proto soud I. stupně žalobu zamítl.11. Pouze pro úplnost se soud I. stupně vyjádřil i k argumentaci žalobce týkající se nutnosti valorizace peněžité částky zadostiučinění. Tu neshledal důvodnou, když odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal úspěšné žalované paušální náhradu za 3 úkony po , částka, (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast u jednání soudu dne , d