18 Co 327/2025-105 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 1 958 724 Kč spolu s úrokem ve výši 13,75 % p.a. z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 180 302,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, v níž žalobkyně – obchodní společnost, která se zabývá přepravou osob a zboží, tvrdila, že jako kupující uzavřela dne , datum, se žalovanou – obchodní společností, která je autorizovaným prodejcem vozů značky , podezřelý výraz, , kupní smlouvu č. , hodnota, o koupi automobilu , podezřelý výraz, , RZ , SPZ, (dále jen „Vozidlo 1“) za kupní cenu 990 736 Kč a kupní smlouvu č. , hodnota, o koupi automobilu , podezřelý výraz, , RZ , SPZ, (dále jen „Vozidlo 2“) za kupní cenu 967 988 Kč.3. Žalobkyně tvrdila, že strany v kupních smlouvách smluvily záruku za jakost v trvání dvou let od převzetí vozidel kupujícím, k němuž došlo v obou případech , datum, . Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná neoprávněně odmítla bezplatně (jako záruční) provést opravu Vozidla 1 – které bylo jako nepojízdné přistaveno do autorizovaného servisu žalované převezením z , adresa, dne , datum, , a že dále neprovedla opravu závady – úniku chladicí kapaliny, k jejíž opravě bylo Vozidlo 2 přistaveno dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že od obou kupních smluv odstoupila přípisem ze dne , datum, ; jako důvod k odstoupení uvedla, že prodávající (žalovaná), prostřednictvím svého autorizovaného servisu, neodstranila reklamované vady na Vozidle 1 a na Vozidle 2 včas, ani v přiměřené lhůtě. Podle názoru žalobkyně trvala v době přistavení vozidel k opravě žalovanou poskytnutá záruka za jakost; žalobkyně se považuje za slabší stranu smluvního vztahu, vzhledem k tomu, že k uzavření obou smluv došlo s využitím formuláře užívaného žalovanou jako prodejcem. Dovozuje proto, že nelze přihlížet ke smluvnímu ujednání, v němž strany vyloučily aplikaci ustanovení § 1789–1800 o. z.; proto nelze ve smyslu § 1800 odst. 2 o. z. považovat za platnou ani doložku, která je obsahem obchodních podmínek kupních smluv a v níž je výslovně vyloučeno prodloužení záruční doby o dobu, o kterou kupující nemůže věc užívat, vytkl-li vadu oprávněně (§ 2161 odst. 5 o. z.). Žalobkyně tvrdila, že celková doba provádění záručních oprav každého z vozidel přesáhla 200 dnů a že po tuto dobu, nemohla realizovat v rámci svého podnikání užitnou hodnotu automobilů. Z týchž důvodů považuje žalobkyně za neplatné ujednání kupní smlouvy, v němž si strany pro případ odstoupení od smlouvy sjednaly, že „v případě odstoupení od smlouvy a vrácení použitého automobilu zpět prodávajícímu má kupující nárok pouze na vrácení části původní kupní ceny odpovídající hodnotě vráceného automobilu“.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odstoupení žalobkyně od kupních smluv s odkazem na ustanovení § 2107 odst. 3 o. z. nepovažuje za platné, neboť nedošlo k naplnění zákonných ani smluvních podmínek pro odstoupení od předmětných kupních smluv. Záruka vznikla prohlášením kupujícího (žalované) ve smlouvě, uzavřené mezi podnikateli (§ 2113 o. z.), žalovaná poskytla záruku za jakost po dobu 24 měsíců, žalobkyně s ujednáním souhlasila; zvláštní ustanovení o záruce pro případ prodeje zboží spotřebiteli se neužije. Vozidlo 1 bylo k opravě přistaveno po uplynutí 24měsíční záruční doby. Závada, vytknutá na Vozidle 2 v záruční době (, datum, ), spočívající v úniku chladicí kapaliny, byla žalovanou opravena; vozidlo však nebylo pojízdné i z důvodu výskytu dalších vad, na něž se záruka nevztahuje. Obě vozidla jsou odstavena v servisu žalované z vůle žalobkyně, vzhledem ke sporu účastníků o to, zda má žalobkyně právo, aby oprava obou vozidel byla za výše popsaných okolností provedena jako záruční a vzhledem ke sporu o platnost odstoupení žalobkyně od smlouvy. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že nastavení záručních podmínek odpovídá předpokladu intenzivního využití vozidel k podnikání v dopravě; uvedený předpoklad byl v daném případě realizován, vzhledem k nájezdu obou vozidel během záruční doby cca 300 000 km. Žalovaná s odkazem na všeobecné podmínky rovněž namítala, že žalobou vymáhaná částka neodpovídá hodnotě vozů v době odstoupení a jedná se o cenu akviziční.5. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne , datum, kupní smlouvu č. , hodnota, , kterou žalobkyně od žalované koupila motorové vozidlo , podezřelý výraz, , RZ , SPZ, a kupní smlouvu č. , hodnota, , kterou žalobkyně od žalované koupila motorové vozidlo , podezřelý výraz, , RZ , SPZ, . K převzetí obou vozidel kupující došlo dne , datum, . Kupní smlouvy obsahují prohlášení žalobkyně, že se seznámila se zněním připojených Všeobecných obchodních podmínek žalované (dále jen „VOP“). VOP byly žalobkyní podepsány, tedy s nimi byla žalobkyně seznámena. Dle čl. IV odst. 1, odst. 2 VOP je kupujícímu poskytnuta záruka za jakost v délce trvání 24 měsíců ode dne převzetí automobilu, s tím, že podmínky a postup při uplatňování nároků z vad a poskytnuté záruky na automobil jsou podrobně upraveny v servisní knížce. S obsahem této úpravy se žalobkyně seznámila, když servisní knížky byly předány žalobkyni spolu s vozidly. Podle čl. V. bodu 6. VOP se na vztah s kupujícím, který je podnikatelem, nevztahují ustanovení §1798 až §1800 o. z. Podle IV. odst. 6 VOP „Odstoupit od kupní smlouvy z důvodu vady automobilu bude kupující oprávněn pouze tehdy, pokud odstranění vady nebo oprava ani poskytnutí slevy z kupní ceny nebudou možné. V případě odstoupení od smlouvy a vrácení použitého automobilu zpět prodávajícímu má kupující nárok pouze na vrácení části původní kupní ceny odpovídajíc hodnotě vráceného automobilu.“ Záruční podmínky , podezřelý výraz, , obsažené v Servisních knížkách, v čl. 1.3. (Obecné podmínky záruky) stanoví, že „Přerušení nebo znovuzahájení běhu záruční doby opravou nebo kontrolou vady nebo jednáním o okolnostech opravňujících nárok je vyloučeno.“ Žalobkyně přistavila Vozidlo 1 k opravě do servisu žalované , datum, , požadovala, aby příslušná oprava byla provedena jako záruční; žalovaná jí nevyhověla. Žalobkyně přistavila Vozidlo 2 k opravě do servisu žalované , datum, pro vytčenou závadu – únik chladicí kapaliny, jejíž záruční oprava byla provedena; pro objektivní technickou a logistickou složitost, která byla žalobkyni známa, byla tato vada odstraněna až , datum, . Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, dopis, jímž odstoupila od obou kupních smluv s odkazem na ustanovení § 2107 odst. 3 o. z.; jako důvod odstoupení uvedla, že žalovaná, prostřednictvím autorizovaného servisu, odmítla provedení oprav uplatněných a vytknutých vad na vozidlech. Jako další důvod pro odstoupení žalobkyně uvedla překročení přiměřené lhůty na odstranění reklamované vady. Vozidla měla v době odstoupení od smlouvy najeto 289 137 a 219 236 km.6. Právní posouzení: Soud I. stupně věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když právní poměr, z něhož je žalováno, vznikl uzavřením kupních smluv dne , datum, . Dospěl k následujícím závěrům:7. Žalobkyně uzavřela jako kupující se žalovanou jako prodávající kupní smlouvu (1), jejímž předmětem bylo Vozidlo 1, a kupní smlouvu (2), jejímž předmětem bylo Vozidlo 2. Smluvní strany jsou podnikatelé, žalobkyně (kupující) uzavřela smlouvy v souvislosti se svou podnikatelkou činností. Žalobkyně nemá postavení slabší strany závazkového vztahu ve smyslu § 433 o. z. Žalobkyně je podnikatelkou, v předmětném závazkovém vztahu nevystupuje vůči podnikateli v hospodářském styku (žalované) mimo souvislost s vlastním podnikáním, pokud tvrdí, že předmět koupě využívala v podnikání. Žalobkyně se sice formálně deklarovala jako slabší strana, není však spotřebitelem a ani netvrdila žádnou konkrétní skutečnost odůvodňující její postavení slabší strany.8. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy platně, neboť nebyly splněny důvody odstoupení uvedené v dopisu žalobkyně ze dne , datum, , spočívající v podmínce pro odstoupení od smlouvy pro neodstranění (nepodstatné) vady prodané věci, vytčené v záruční době. Vady Vozidla 1 byly vytčeny po uplynutí poskytnuté záruční doby, vady Vozidla 2, vytčené v záruční době, byly žalovanou opraveny. Stavení běhu záruční doby po dobu opravy oprávněně vytčené vady se neuplatní. Toto ustanovení je obsaženo v záručních podmínkách, na něž odkazují VOP, a které jsou podrobně popsány v Servisní knížce, s níž se žalobkyně seznámila. Skutečnost, že smlouva byla uzavřena na formuláři žalované, není relevantní. Smluvní strany při uzavírání kupní smlouvy výslovně vyloučily aplikaci ustanovení o adhezních smlouvách (§1789–§1800 o. z.). Žalobkyně neprokázala žádnou skutečnost, pro níž by tato doložka v kupních smlouvách uzavřených se žalovanou odporovala obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku a pro níž by bylo nutno hledět na ni j