23 Co 231/2025-65 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 4. 4. 2025 soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 22 766 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 766 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu ohledně částky 23 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 23 830 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 756,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem , orgán, a následným soudním přezkumem nálezu , orgán, . Žalobce tvrdil, že řízení před , orgán, trvalo od 15. 8. 2018 do 30. 10. 2019, tedy celkem 15 měsíců, a následné řízení před soudy trvalo od 10. 12. 2019 do 26. 6. 2023, tedy celkem 42 měsíců. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení činí 58 měsíců. V rámci žádosti žalobce ze dne 9. 11. 2023 žalovaná zaslala dne 25. 4. 2024 žalobci vyrozumění, že mu poskytuje zadostiučinění v penězích ve výši 33 904 Kč. Podle žalobce mu však náleží kompenzace ve výši 80 500 Kč, neboť byl po celou dobu řízení v existenční nejistotě, kdy se domáhal vyplacení částky 132 400 Kč. Žalobou se proto domáhal po žalované rozdílu mezi částkou 80 500 Kč a vyplacenou částkou 33 904 Kč, tedy částky 46 596 Kč, a úroku z prodlení. Žalovaná nárok žalobce neuznala.3. Soud prvního stupně uvedl, jaká zjištění učinil ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , a ze spisu , orgán, sp. zn. , spisová značka, , dále výzvy k úhradě přiměřeného zadostiučinění ze dne 8. 11. 2023 a stanoviska žalované ze dne 10. 11. 2023, přičemž učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 15. 8. 2018 bylo zahájeno řízení před , orgán, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , jehož účastníky byli žalobce a , právnická osoba, . Žalobce byl dne 23. 4. 2019 a dne 9. 5. 2019 opakovaně vyzýván k vyjádření o návrhu smíru. Žalobce podáním ze dne 23. 5. 2019 s navrženým smírem nesouhlasil. Řízení skončilo vydáním nálezu , orgán, dne 30. 7. 2019, č.j. , spisová značka, . Žalobce proti nálezu podal námitky, které byly následně rozhodnutím , orgán, ze dne 30. 10. 2019, č.j. , spisová značka, , zamítnuty a rozhodnutí téhož dne nabylo právní moci. Proti výše uvedenému rozhodnutí , orgán, dne 19. 11. 2019 podala , právnická osoba, . žalobu u Obvodního soudu pro , adresa, , žalobu proti totožnému rozhodnutí následně podal i žalobce, a to dne 10. 12. 2019. Řízení byla spojena dne 7. 1. 2020. Dne 1. 4. 2020 byla věc předána novému soudci a další úkony v řízení byly poté plynule činěny od 20. 7. 2020. Dne 31. 3. 2021 byl ve věci vyhlášen rozsudek, proti kterému podal žalobce dne 14. 5. 2021 odvolání, o kterém bylo následně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 6. 1. 2022, č.j. , spisová značka, . Proti tomuto rozsudku Městského soudu v , adresa, podal žalobce dovolání dne 7. 4. 2022, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, č.j. , spisová značka, tak, že se rozsudek Městského soudu zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Následně dne 15. 5. 2023 sdělila , právnická osoba, . soudu, že strany jednají o mimosoudním vyřešení sporu. Dne 15. 6. 2023 bylo usnesením Městského soud v , adresa, , č.j. , spisová značka, , řízení zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu zpět vzhledem k tomu, že mu , právnická osoba, . vyplatila žalovanou částku. Řízení tak trvalo od 15. 8. 2018 do 15. 6. 2023. U žalobce byl následně žalovanou vzhledem k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, konstatován nárok na vyplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu 33 904 Kč.4. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen „OdpŠk“). Soud připomněl závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, že na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na navazující soudní řízení, je třeba nahlížet jako na řízení jediné. Soud prvního stupně vycházel ze skutkového zjištění, že žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup včas a neúspěšně u příslušného orgánu, čímž byly splněny podmínky pro podání žaloby. Soud prvního stupně učinil právní závěr, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobci náleží nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup. Soud prvního stupně vyšel z prokázaného zjištění, že posuzované řízení bylo zahájeno 15. 8. 2018 a pravomocně skončeno 27. 6. 2023. Podle soudu prvního stupně však žalobci náleží nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup za období od 15. 8. 2018 do data 25. 5. 2023, kdy vzal žalobu zpět. Tento přístup odpovídá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 664/2013, podle něhož je třeba za konec řízení považovat okamžik, kdy je účastníkovi zřejmé, že mu nebude vyhověno. Dne 25. 5. 2023 muselo být žalobci zřejmé, že dojde k ukončení sporu, neboť vzal žalobu z důvodu uhrazení požadované částky. Soud prvního stupně proto vycházel z celkové délky řízení 57 měsíců a 10 dnů.5. Dále soud prvního stupně hodnotil kritéria uvedená v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk a při výpočtu výše náhrady nemajetkové újmy vycházel ze Stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. (dále jen „Stanovisko“). Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce poukázal na to, že žalobce se domáhal zaplacení částky 132 400 Kč. Výši této částky soud nepovažoval za likvidační pro žalobce. Rovněž soud neměl za to, že by posuzované řízení zásadním způsobem zasáhlo do osobnostních či jiných práv žalobce nebo mimořádným způsobem ovlivnilo jeho právní postavení. Částka byla investována na životní pojištění s cílem vytvořit rezervu do budoucna. Soud rovněž neseznal, že by vymáhání takové částky mělo nižší význam pro žalobce a bylo na místě přistoupit ke snížení nemajetkové újmy o 40 %, jak navrhovala žalovaná. Podle soudu prvního stupně se na výši odškodnění neprojeví postup orgánů veřejné moci, byť řízení před , orgán, přesáhlo zákonem stanovenou délku a , orgán, neprodloužil délku rozhodnutí, jak mu ukládá § 15 odst. 1 z.f.a. a byť k průtahům řízení došlo i před civilními soudy v období od 7. 1. 2020 do 20. 7. 2020. Soud ale přihlédl k tomu, že se nejednalo o typizované řízení a judikatura se teprve tvořila. Uzavřel, že určité dílčí průtahy jsou vyvažovány náročností řízení. To rovněž přispělo ke složitosti věci, shodně jako skutečnost, že věc byla projednávána před třemi soudními stupni. Pokud jde o chování žalobce, ani toto kritérium se na výši konečné výše odškodnění neprojeví, byť žalobce přispěl k délce řízení, když v období od 23. 4. 2019 do 23. 5. 2019 nereagoval na výzvy , orgán, ohledně schválení smíru. V průběhu řízení pak přistoupil k úpravám argumentace a rozšíření návrhu a rovněž opakovaně požadoval prodloužení lhůty k předložení podkladů.6. Vzhledem k délce řízení (57 měsíců a 10 dnů) a jeho složitosti soud stanovil základní částku odškodnění 15 000 Kč za rok, přičemž za první dva roky ji snížil na polovinu. Soud přiznal žalobci celkem 56 670 Kč, z čehož 33 904 Kč již bylo uhrazeno. Soud dále přiznal úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku.7. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně úspěšnému žalobci.8. Proti výrokům I a III rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil provedené důkazy, učinil nesprávné skutkové závěry a nesprávně věc posoudil po právní stránce. Poukázala na to, že celé řízení před , orgán, trvalo 14 měsíců, řízení před soudy pak celkem 42 měsíců. Celková délka řízení tak činila 56 měsíců a 10 dnů. Žalovaná přiznala žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 33 904,50 Kč, kdy s ohledem na věcnou i právní složitost řízení ponížila základní částku o 40 %. Žalovaná nesouhlasí s posouzením jednotlivých kritérií ze strany soudu prvního stupně, a to jednak kritéria složitosti řízení a kritéria jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení. Žalovaná nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně nepřistoupil ke snížení základní částky náhrady nemajetkové újmy z důvodu složitosti řízení, ačkoliv sám konstatoval, že se jednalo o věc náročnou, projednávanou ve čtyřech instancích, včetně Nejvyššího soudu. V této souvislosti žalovaná poukázala na judikaturu Městského soudu v , adresa, (např. rozsudky sp.