29 Co 134/2025-205 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 167 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení (výrok I); žalobu zamítl v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 240 785,05 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 140 285,05 Kč od 21. 10. 2022 do 24. 10. 2022 a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 240 785,05 Kč od 25. 10. 2022 do zaplacení (výrok II); žalobkyni pak uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč (výrok III).2. Takto rozhodl již svým v pořadí druhým rozsudkem, když jeho předchozí rozsudek stejně jako předchozí rozsudek odvolacího soudu byly k dovolání žalobkyně částečně zrušeny Nejvyšším soudem, a to jeho rozsudkem ze dne 2. 9. 2024, č. j. , spisová značka, . Předmětem řízení je tedy již jen nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále též „posuzované řízení“).3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť poskytnuté zadostiučinění považovala za dostačující.4. Soud I. stupně činil podrobná zjištění především ze spisu týkajícího se posuzovaného řízení, která podrobně popsal v bodě 6 až 10 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na jeho zjištění plněn odkazuje.5. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, na čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu. V podrobnostech odvolací soud opět odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně.6. V poměrech posuzovaného řízení dospěl soud I. stupně k závěru, že toto řízení trvalo od 28. 11. 2000, kdy byla podána žaloba, do 8. 4. 2022, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí. Posuzované řízení tak trvalo 21 let a 4 měsíce. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy (jedenkrát rozhodoval ve věci samé prvostupňový soud, jedenkrát rozhodoval ve věci samé soud odvolací), resp. ve věci rozhodoval i soud dovolací, jednak o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a jednak o návrhu na delegaci vhodnou. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení. Zde obvodní soud odkázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dále jen „Stanovisko“. Po hmotněprávní i skutkové stránce shledal posuzované řízení standardně složité, vysoce složité však bylo po procesní stránce. Žalobkyně se na celkové délce posuzovaného řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. Význam řízení pro žalobkyni byl standardní. Postup soudu v počátku posuzovaného řízení, než bylo přerušeno, nebyl zcela koncentrovaný. Průtahy pak byly ve vedlejším řízení, do kterého bylo posuzované řízení přerušeno.7. Dále se pak obvodní soud věnoval otázce vedlejšího, resp. souběžného řízení, když tato otázka nebyla soudem I. stupně ani odvolacím soudem v jejich předchozích řízeních řádně posouzena. Citoval z rozsudku Nejvyššího soudu v této věci ze dne 2. 9. 2024, č. j. , spisová značka, , odkázal na doplněné dokazování, z něhož vyplynulo, že nelze uvažovat o tom, že by splýval okruh účastníků původního řízení a řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, . Dále nároky uplatněné v rámci posuzovaného řízení a řízení sp. zn. , spisová značka, byly nároky samostatnými, když rozhodnutí v rámci těchto řízení na sobě nebyla závislá. V rámci posuzovaného řízení byl mimo jiné projednáván nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 319 858,78 Kč (představující úhradu nákladů, které byly vloženy do předmětné nemovitosti), avšak tento nárok nebyl nijak posuzován v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, , když Okresní soud v , adresa, odkázal na řízení u Městského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a postoupení pohledávky na , jméno FO, . Je proto namístě odškodnit žalobkyni za celou délku posuzovaného řízení.8. Soud I. stupně stanovil základní roční částku za rok řízení (krácenou na polovinu za první dva roky v souladu se Stanoviskem) na 20 000 Kč ročně. Za 21 let a 4 měsíce řízení pak základní částka zadostiučinění činí 406 667 Kč. Tuto částku pak snížil o 20% za stupně soudní soustavy, o 30% za procesní složitost a o 10% za sdílenou újmu (v podrobnostech viz body 20 a 32 napadeného rozsudku). Soud I. stupně vycházel i z předchozí úvahy odvolacího soudu. Ve výsledku snížil základní částku zadostiučinění opět o 60%, tj. na výslednou částku 162 667 Kč. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni již zaplatila částku 100 500 Kč, soud I. stupně výrokem I tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku 62 167 Kč a ve zbytku výrokem II žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).9. Proti napadenému rozsudku, a to do výroků II a III, podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Namítala nesprávné právní posouzení. Krácení jejího nároku o 60% považovala za nesprávné. Argumentovala, že Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou nižších soudů, neboť považoval závěry o krácení jejího nároku za předčasné. Tímto rozhodnutím byly otevřeny všechny její výhrady vůči krácení nároku, a to i z jiných důvodů než jen souběžných řízení. I kdyby připustila, že existují důvody pro částečné krácení, považuje krácení o 60% za zcela nepřiměřené. Zejména pak krácení o 30% z důvodu složitosti věci. Odkázala na pravomocné rozhodnutí ve věci , jméno FO, (sp. zn. odvolacího soudu , spisová značka, ), kde se jedná o totožnou věc. Namítala zásadu legitimního očekávání a rovnosti rozhodování dle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Navrhla proto, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno, tj. aby jí byla přiznána částka 240 785,05 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení.10. Žalovaná při jednání odvolacího soudu navrhla potvrzení napadeného rozsudku.11. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně přezkoumal podle § 212 a 212a o. s. ř. a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.12. Soud I. stupně zjistil skutkový stav procesně správným postupem v míře dostačující pro jeho rozhodnutí. Odvolací soud z jeho skutkových zjištění vychází. Odvolací soud však s ohledem na názor Nejvyššího soudu vyjádřený v jeho částečně zrušujícím rozsudku ze dne 2. 9. 2024, č. j. , spisová značka, a existenci rozhodnutí o přiměřeném zadostiučinění poskytnutém druhému účastníku posuzovaného řízení, , jméno FO, , a to rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. 5. 2023, č. j. , spisová značka, , přistoupil i ke změně v hodnocení otázky složitosti řízení. Zde je třeba ještě zmínit, že soud I. stupně v zásadě správně nyní stanovil délku posuzovaného řízení, kterou zohledňoval, a to 21 let a 4 měsíce, a výši ročního zadostiučinění na 20 000 Kč za rok (krácené za první dva roky na polovinu), což odpovídá částce základního zadostiučinění za celé řízení před modifikací ve výši 406 667 Kč. Avšak s ohledem na postup odvolacího soudu v řízení sp. zn. , spisová značka, započetl odvolací soud i dalších 11 dní, aby byl skutečně postup shodný. Pokud tedy řízení trvalo 21 let, 4 měsíce, 11 dní, pak základní částce zadostiučinění za celé řízení odpovídá částka 407 278 Kč [10 000 Kč + 10 000 Kč + (19 x 20 000 Kč) +6 667 Kč + 611 Kč]. Zde jen odvolací soud podotýká, že postup soudu I. stupně při stanovení základní částky zadostiučinění nebyl chybný, ostatně tím, že jde o zadostiučinění přiměřené, zcela přesný matematický výpočet není nezbytný, nicméně pokud již u jednoho z účastníků soud takto postupoval, při shodných okolnostech případu není důvod se od tohoto postupu odchylovat. Po zjištění doplněném soudem I. stupně ohledně řízení sp. zn. , spisová značka, vedeného u Okresního soudu v , adresa, (viz bod 10 napadeného rozsudku), které Nejvyšší soud neshledal souběžným řízením s posuzovaným řízením, lze pak ve světle judikatury zmíněné Nejvyšším soudem a v souladu s jeho názorem přisvědčit závěrům soudu I. stupně v nyní napadeném rozsudku, že jak řízení posuzované, tak řízení sp. zn. , spisová značka, , byla řízení samostatná, na sobě nezávislá, částečně s jiným okruhem účastníků, s jiným předmětem sporu. Žalobkyni tak náleží zadostiučinění za celou délku obou těchto řízení.13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újm