30 Co 214/2025-65 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zastavil řízení ohledně zaplacení částky 4.911,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 1. 2025 do zaplacení; výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 101.525,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 101.525,55 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku; výroky III. a IV. zamítl žalobu o zaplacení částek 33.881,90 Kč a 44.531 Kč s příslušenstvím a výrokem V. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23.804 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu dne 26. 1. 2025, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 311.761 Kč s příslušenstvím jako náhrady za vzniklou nemajetkovou újmu a škodu z důvodu nepřiměřené délky řízení ve věcech služebního poměru vztahující se k projednání žádosti ze dne 13. 8. 2008, kterou se žalobce domáhal doplacení ušlého platu za období jeho určování do služeb , název, a , název 2, . O žádosti žalobce bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím , funkce, č. j. , spisová značka, ze dne 15. 7. 2024, které nabylo právní moci 18. 7. 2024. Délka posuzovaného řízení (od podání žádosti do právní moci posledního rozhodnutí včetně řízení před správními soudy) tak činí 15 let 11 měsíců a 5 dnů. Žalobce žalobou uplatnil dobu trvání řízení do 1. 11. 2024, tedy délku řízení v trvání 5.924 dnů, resp. 16 let, 2 měsíců a 19 dnů, neboť řízení dosud nebylo skončeno s ohledem na následně podanou žalobu ke správnímu soudu. Od nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení žalobce odvozoval svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 267.230 Kč a dále nárok na náhradu nákladů svého zastoupení advokátem ve výši 44.531 Kč.3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby, neboť žalobci již poskytla finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 126.908,11 Kč, což považovala za dostačující. Majetkovou škodu žalobce u žalované řádně neuplatnil, nadto ve správním řízení o žádosti si každý z účastníků nese náklady ze svého, žalobce proto nemá nárok na jejich náhradu.4. Soud prvního stupně v napadaném rozsudku vyšel zejména ze zjištění, že dne 13. 8. 2008 bylo u žalované na návrh žalobce zahájeno řízení o doplatek platu. Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 22. 8. 2008 byla žádost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. K odvolání žalobce ze dne 18. 9. 2008 rozhodl správní orgán II. stupně dne 11. 12. 2008 tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Žalobce napadl toto rozhodnutí ze dne 14. 1. 2009. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 15. 4. 2010 bylo rozhodnutí správního orgánu II. stupně zrušeno a věc byla správnímu orgánu vrácena. Důvodem zrušení rozhodnutí byla jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. V návaznosti na to správní orgán II. stupně vydal rozhodnutí ze dne 7. 6. 2010, kterým rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Dne 16. 9. 2013 bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým byla žádost žalobce jako nedůvodná zamítnuta, částečně bylo konstatováno promlčení nároku. Dne 7. 10. 2013 podal žalobce odvolání proti tomuto rozhodnutí, přičemž jeho odvolání bylo rozhodnutím správního orgánu II. stupně zamítnuto dne 8. 1. 2014. Žalobce podal správní žalobu dne 10. 3. 2014, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 7. 2015 tak, že rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo zrušeno pro nezákonnost. Dne 8. 9. 2015 správní orgán II. stupně rozhodl opětovně o podaném odvolání tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto orgánu k novému projednání. Žalobce podal dne 31. 10. 2016 žádost o ochranu proti nečinnosti, dne 23.11.2016 vydal velitel vzdušných sil příkaz správnímu orgánu I. stupně k vydání rozhodnutí do 31. 3. 2017. Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí dne 29. 3. 2017, kterým žádosti částečně vyhověl a přiznal žalobci odměnu za práci přesčas v částce 98.791 Kč. Ve zbytku žádost zamítl pro nedůvodnost a promlčení nároku. K odvolání žalobce bylo výše uvedené rozhodnutí dne 7. 9. 2017 odvolacím orgánem zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání z důvodu nepřezkoumatelnosti. Velitel vzdušných sil následně dne 6. 11. 2018 přikázal správnímu orgánu I. stupně vydat rozhodnutí do 31. 12. 2018. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 21. 1. 2019 částečně vyhověl žádosti, a to v rozsahu částky 113.516 Kč, ve zbytku byla žádost zamítnuta pro nedůvodnost a promlčení. Žalobcovo odvolání proti uvedenému rozhodnutí odvolací správní orgán dne 9. 7. 2019 zamítl. Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího správního orgánu správní žalobou, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v , místo, ze dne 11. 8. 2021 č. j. , spisová značka, tak, že rozhodnutí správního orgánu II. stupně bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Správní orgán II. stupně napadl rozsudek Krajského soudu v , místo, kasační stížností, která byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta. Spis byl vrácen správnímu orgánu II. stupně dne 26. 8. 2022. Odvolací správní orgán následně rozhodl dne 12. 9. 2022 tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Správní orgán I. stupně následně rozhodnutím ze dne 15. 1. 2024 žádosti vyhověl v části nároku na zaplacení 187.526,24 Kč spolu s úrokem z prodlení v částce 310.637,33 Kč. Žalobce napadl i toto rozhodnutí odvoláním (pouze v nevyhovující části), přičemž jeho odvolání bylo správním orgánem II. stupně zamítnuto pro promlčení, a to rozhodnutím ze dne 15. 7. 2024.5. Dopisem ze dne 17. 1. 2025 žalovaná reagovala na předběžné uplatnění nároku žalobce ze dne 25. 7. 2024, kterým žalobce nárokoval 500.000 Kč za nemajetkovou újmu a majetkovou škodu. Žalovaná tímto dopisem přiznala žalobci 126.908,11 Kč z titulu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. Jako výchozí částku za každý rok doby řízení stanovila částku 17.000 Kč, přičemž za první dva roky řízení přiznala částku v poloviční výši. Řízení trvalo 15 let 11 měsíců a 5 dnů, tedy výchozí částku určila na 253.816,21 Kč. Tuto částku snížila o 40 % z důvodu složitosti věci a o 40 % z důvodu, že řízení probíhalo na 4 stupních. Zvýšení provedla o 30 % z důvodu, že věc se týkala služebního poměru žalobce a řízení bylo nestandardně dlouhé. Celkem tak žalovaná přiznala žalobci 126.908,11 Kč, ve zbytku uplatněný nárok odmítla. Částka 126.908,11 Kč byla žalobci poukázána dne 27. 1. 2025.6. Soud prvního stupně pak věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Předně soud prvního stupně uvedl, že část nároku vztahujícího se k nepřiměřené délce správního řízení za období od 19. 7. 2024 do 1. 11. 2024 nebyla žalobcem u žalované předběžně uplatněna, proto řízení o odpovídající části nároku na zaplacení částky 4.911,10 Kč s příslušenstvím zastavil z důvodu nedostatku podmínky řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. Celkovou délku řízení činící 15 let, 11 měsíců a 5 dnů (od 13. 8. 2008 do 18. 7. 2024) pak prvostupňový soud hodnotil jako nepřiměřenou, v posuzovaném řízení tak došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Zabýval se proto tím, jaká satisfakce odpovídá nemajetkové újmě žalobce, jejíž vznik se presumuje.7. Základní částku zadostiučinění stanovil obvodní soud na 253.819,40 Kč v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 (publikované pod R 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a to částkou odškodnění ve výši 17.000 Kč za jeden rok řízení s výjimkou prvních dvou let řízení, kdy základní částku redukoval na polovinu. Tutu základní částku pak modifikoval za použití jednotlivých kritérií ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk.8. Podle obvodního soudu je základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti, o čemž mezi účastníky nebylo sporu. Žalovaná však provedla snížení z tohoto důvodu o 40 %, což nalézací soud s ohledem na prokázaný průběh řízení neshledal adekvátním. Ve věci je přiměřené snížit základní částku o 20 % z důvodu složitosti věci, neboť podkladem pro rozhodnutí bylo větší množství listinných podkladů pro výpočet ušlého platu žalobce, ve věci bylo vyslýcháno 6 svědků a pokud jde o právní složitost, ze správního spisu je zřejmé, že bylo nutné provést dopočet platu za velké množství přesčasových služeb. Délka řízení byla způsobena v zásadě opakovaným rušením správních rozhodnutí správními soudy pro nepřezkoumatelnost nebo nezákonnost.9. Pokud jde o snížení základní částky z důvodu, že řízení probíhalo ve 4 stupních, shledal obvodní soud přiměřeným snížení z tohoto důvodu o 20 %, v tomto ohledu se tak rovněž ztotožnil s žalobcem. Žalovanou navrhované snížení o dalších 40 % soud adekvátním neshledal, přihlédl přitom k tomu, že nutnost projednání věci ve čtyřech instancích způsobila do zna