54 Co 247/2025-399 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 3. 2021 do zaplacení (výrok I.), dále jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 93 372 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok II.), vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Doplňujícím usnesením byl rozsudek doplněn o výrok III., kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 10 798 Kč, do tří dnů od právní moci doplňujícího usnesení.2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako doplatku provize za měsíc únor 2021. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi účastníky byla dne 25. 5. 2020 uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení, na jejímž základě žalobce jako konzultant vyvíjel činnost směřující k uzavírání smluv pro žalovanou. Za tuto činnost mu náležela odměna (provize), jejíž výši 218 835 Kč za únor 2021 žalovaná uznala, avšak uhradila pouze 118 835 Kč. Zbývající částku 100 000 Kč žalovaná jednostranně započetla proti smluvní pokutě, kterou uplatnila za údajné porušení povinnosti mlčenlivosti žalobcem.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že smluvní pokutu započetla důvodně, neboť žalobce uzavřel smlouvu jménem své společnosti s klientem žalované poté, co tento byl zanesen do databáze žalované.4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že v dubnu 2020 společnost , právnická osoba, ., jejímž je žalobce jediným společníkem a jednatelem, zahájila jednání se společností , právnická osoba, (náležející manželům , jméno FO, ) ohledně spolupráce na správě ordinace. Tuto skutečnost vzal za prokázanou z výslechů žalobce a svědků , Jméno žalobce, ., , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a z dokumentu s názvem „, název, “ vypracovaného dne 3. 8. 2020. Smlouva o obchodním zastoupení byla mezi účastníky uzavřena dne 25. 5. 2020. Žalobce zavedl , tituly před jménem, , jméno FO, do klientské kartotéky žalované dne 27. 8. 2020, později se pokusil do kartotéky zavést i , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak zjistil, že ten je již evidován jako , tituly před jménem, , jméno FO, od roku 2012. Dne 1. 12. 2020 byla uzavřena Smlouva o správě mezi , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, , kterou za tuto společnost podepsala , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 25. 3. 2021 žalovaná zaslala žalobci oznámení o uplatnění smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení povinnosti mlčenlivosti ve smyslu čl. 4. 1. odst. 5 ve spojení s čl. 4.1. odst. 13 smlouvy a oznámila jednostranný zápočet této částky vůči nároku žalobce na provizi (v celkové výši 218 835 kč) za únor 2021.5. Po právní stránce soud prvního stupně vycházel z ustanovení § 2483 a násl. o. z. č. 89/2012 Sb., upravujících smlouvu o obchodním zastoupení. Smlouvu mezi účastníky považoval za platně uzavřenou, přičemž žalobci vznikl nárok na provizi za únor 2021 ve výši 218 835 Kč. Soud posuzoval oprávněnost jednostranného zápočtu smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, kterou žalovaná uplatnila za porušení povinnosti mlčenlivosti žalobcem. Soud dospěl k závěru, že žalované nevznikl nárok na smluvní pokutu, neboť bylo prokázáno, že žalobce získal údaje o manželech , jméno FO, předtím, než uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení se žalovanou. Uplatnění smluvní pokuty proto bylo neoprávněné a jednostranný zápočet nemohl být proveden. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalobci přiznal jejich plnou náhradu v souhrnné výši 93 372 Kč. Doplňujícím usnesením ze dne 19. 5. 2025, č. j. , spisová značka, , soud postupem podle § 166 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení státu, konkrétně o povinnosti žalované uhradit částku 10 798 Kč odpovídající vyplacenému svědečnému podle § 148 o. s. ř.7. Proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, když měl za to, že žalobce navázal kontakt s , tituly před jménem, , jméno FO, již v dubnu 2020, a to v rámci své činnosti pro společnost , právnická osoba, ., tedy před uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení se žalovanou. Podle žalované nebylo takové tvrzení dostatečně prokázáno, neboť výpovědi svědků se v časovém určení prvního kontaktu zásadně rozcházely a soud neuvedl, z jakých důkazů svůj závěr vyvodil. Žalovaná měla za to, že soud prvního stupně nehodnotil důkazy v jejich vzájemných souvislostech, jak mu ukládá § 132 o. s. ř., a nedostál požadovanému důkaznímu standardu. Podle žalované soud vycházel z výpovědi svědkyně , jméno FO, , která si nebyla jistá časovým zařazením událostí a kterou nelze považovat za věrohodnou svědkyni vzhledem k její úzké vazbě na žalobce.8. Žalovaná dále rozporovala závěr soudu, že tzv. „, název, “ ze dne 3. 8. 2020 byla důkazem činnosti žalobce pro , právnická osoba, . Podle žalované se jednalo o dokument, který propagoval finanční produkty distribuované žalovanou, zejména životní pojištění a investiční produkty, a nikoliv o analýzu týkající se správy ordinace. Žalovaná předložila časovou osu, z níž podle ní vyplývá, že , tituly před jménem, , jméno FO, se stala klientkou žalované dříve, než došlo k uzavření smlouvy o správě ordinace mezi ní a společností , právnická osoba, . Žalobce zaevidoval , tituly před jménem, , jméno FO, do klientské kartotéky žalované dne 27. 8. 2020, dne 28. 8. 2020 jí žalobce jako vázaný zástupce žalované modeloval životní pojištění a dne 31. 8. 2020 byla podepsána příslušná dokumentace. Smlouva o správě ordinace byla uzavřena až dne 1. 12. 2020. Žalovaná rovněž poukázala na výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří uvedli, že žalobce vystupoval jako zástupce žalované a že společnost , právnická osoba, vnímali jako součást skupiny , právnická osoba, . Současně připomenula, že z výpovědi , jméno FO, , konkrétně “Navštívila mě , tituly před jménem, , jméno FO, s panem , jméno FO, u mě v ordinaci (..), ptali se mě jestli mám , právnická osoba, ,“ zřetelně vyplývá, že žalobce již v době tohoto prvního kontaktu musel být zástupcem žalované, jinak by na ni nemohl odkazovat. Žalovaná v této souvislosti poukázala na skutečnost, že se soud prvního stupně nevypořádal s prokázaným vystupováním žalobce jako zástupce žalované, ani s prezentací společnosti , právnická osoba, . pod značkou žalované. Podle názoru žalované má tato skutečnost význam pro posouzení, zda k oslovení klientů došlo až po uzavření smlouvy o obchodním zastoupení.9. Žalovaná tak konstatovala, že žalobce porušil povinnost mlčenlivosti dle čl. 4.1 odst. 5 smlouvy, když osobní údaje , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, použil ve prospěch své vlastní společnosti. Tím jí vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč dle čl. 4.1 odst. 13 smlouvy, kterou žalovaná oprávněně započetla vůči nároku žalobce. Žalovaná poukázala na rozhodnutí téhož soudu v obdobné věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , kde bylo shledáno, že zneužití osobních údajů klientů žalované ve prospěch třetí osoby představuje porušení smluvní povinnosti a zakládá nárok na smluvní pokutu. Podle žalované měl soud rozhodnout obdobně i v této věci. Závěrem navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a žalobci uloží povinnost nahradit žalované a státu náklady řízení.10. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované považoval rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, založený na řádně zjištěném skutkovém stavu, odpovídající provedeným důkazům. Podle žalobce bylo v řízení spolehlivě prokázáno, že společnost , právnická osoba, byla prvotně oslovena nikoli žalovanou, ale společností , právnická osoba, ., a to v souvislosti s nabídkou služeb správy ordinace. Není rozhodné, zda k prvnímu kontaktu došlo na začátku roku 2020, na jaře či dubnu 2020 – podstatné je, že kontakt proběhl před uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení. Svědci se shodují, že , tituly před jménem, , jméno FO, zpočátku neprojevovala zájem o finanční služby, ale výhradně o správu ordinace, kterou žalovaná nikdy nenabízela. Žalobce rovněž upozornil, že dokument „, název, “, datovaný ke dni 3. 8. 2020, byl vyhotoven společností , právnická osoba, . a nikoli žalovanou. Tento dokument se týká výhradně správy ordinace a auditu zdravotnického zařízení z hlediska plnění zákonných povinností, nikoli finančních produktů. Datum vyhotovení analýzy (3. 8. 2020) předchází datu zavedení klientů do systému žalované (27. 8. 2020), což potvrzuje, že kontakt musel probíhat již předtím. Svědci současně potvrdili, že předání dokumentů ze strany klienta trvalo několik měsíců, což odpovídá časové poslo