58 Co 207/2025-83 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení v rozsahu požadavku, aby byla žalované uložena povinnost se žalobci písemně omluvit do 15 dnů od právní moci rozsudku, a to datovanou a úřední osobou podepsanou omluvou následujícího znění: „Česká republika - , orgán, se omlouvá , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , že kompenzační řízení vedené Českou republikou – , orgán, a následně i Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení základního práva žadatele na spravedlivý proces v jeho časové dimenzi.“ (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 9 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Žalobu zamítl co do částky 149 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 158 375 Kč od 7. 2. 2025 do zaplacení (výrok III.). Žalobu zamítl v rozsahu požadavku, aby byla žalované uložena povinnost se žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku omluvit, a to na stránkách žalované , www, / po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: „Česká republika - , orgán, se omlouvá , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , že kompenzační řízení vedené Českou republikou – , orgán, a následně i Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení základního práva žadatele na spravedlivý proces v jeho časové dimenzi.“ (výrok IV.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 079 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok V.).2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 158 378 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 7. 2. 2025 do zaplacení a současně se domáhal odškodnění ve formě omluvy, jejíž konkrétní znění a způsob provedení jsou uvedeny ve výroku napadeného rozsudku, způsobenou mu dle jejího tvrzení nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , (dále jen „posuzované řízení“), které trvalo více jak 4 roky. Posuzované řízení bylo řízením kompenzačním, kdy se žalobce proti žalované (České republice – , orgán, ) domáhal odškodnění ve výši 250 000 Kč, konstatování porušení práva a omluvy. Žalovaná ve svém stanovisku, které bylo žalobci doručeno dne 5. 2. 2025, uznala nárok žalobce co do základu, přiznala žalobci odškodnění ve výši 41 625 Kč a zaslala mu písemnou omluvu. Uvedenou satisfakci však žalobce nepovažoval za dostačující. Akcentoval, že základní částka 15 000 Kč za jeden rok trvání posuzovaného řízení, z níž bylo peněžité zadostiučinění kalkulováno, neodpovídá životní úrovni české společnosti a oproti době, kdy byla stanovena, se změnila kupní síla. Žalobce proto žádal, aby soud uložil žalované zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím a dále omluvu, a to formou přípisu a formou zveřejnění na internetových stránkách ve výše uvedeném znění.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zrekapitulovala průběh kompenzačního řízení a své stanovisko, které poskytla již ve fázi předběžného uplatnění nároku. V posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť celková doba řízení činila 4 roky a 1 měsíc. Žalovaná nezjistila průtahy v řízení, celková délka se jí nicméně jevila jako nepřiměřená z důvodu nekoncentrovaného postupu soudu prvního stupně, který musel dvakrát přistoupit k vydání doplňujícího rozhodnutí k rozsudku. Řízení se rovněž prodloužilo ve fázi po podání odvolání. Při stanovení odškodnění vyšla z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, kterou s odkazem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen ,,Stanovisko“) ponížila o 10 %, neboť v posuzovaném řízení se provádělo rozsáhlé dokazování včetně výslechu svědků. Již poskytnutou částku 41 625 Kč a písemnou omluvu považovala za adekvátní. Dále žalovaná neuznala nárok žalobce na příslušenství (úrok z prodlení) s odkazem na to, že zatím neuplynula lhůta k vyřízení předběžného uplatnění nároku, neboť žalobce podal žádost dne 28. 10. 2024. Prodlení žalované proto doposud nenastalo.4. Při jednání konaném dne, Anonymizováno, 23. 4. 2025 vzal žalobce žalobu zpět, pokud se jedná o vznesený nárok na písemnou omluvu ve znění, které požadoval v žalobě, v rozsahu tohoto zpětvzetí prvostupňový soud řízení zastavil (§ 96 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“).5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil u žalované dne 28. 10. 2024 svůj nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 200 000 Kč a dále na zadostiučinění formou omluvy, a to písemně i zveřejněním na internetových stránkách. Dne 5. 2. 2025 vyhotovila žalovaná ve věci stanovisko, v němž s odkazem na rekapitulaci posuzovaného řízení a relevantní tuzemskou i zahraniční judikaturu konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Přiznala žalobci nárok na peněžité zadostiučinění v částce 41 625 Kč vycházející ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. za první dva roky řízení ve výši ½ s tím, že shledala důvod pro snížení celkové částky o 10 % s ohledem na rozsáhlé dokazování. Žalovaná se rovněž žalobci dne 5. 2. 2025 písemně omluvila, a to za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .6. Soud I. stupně zjistil podrobně průběh posuzovaného řízení ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, (viz odst. 10 až 14 odůvodnění napadeného rozsudku, kdy odvolací soud na tato zjištění ohledně průběhu posuzovaného řízení plně odkazuje), ohledně průběhu posuzovaného řízení nebylo mezi účastníky sporu. Za nejpodstatnější lze zrekapitulovat, že v rámci posuzovaného řízení žalobce uplatnil u , orgán, dne 6. 9. 2020 svůj nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 250 000 Kč a dále na zadostiučinění formou omluvy a konstatování porušení práva. Následně dne 4. 1. 2021 podal žalobce žalobu k tamnímu soudu. Ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 26. 4. 2023, jímž soud přiznal žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení, žalobu zamítl co do konstatování excesivního postupu , orgán, a ohledně omluvy a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Uvedeným rozsudkem nevyčerpal celý předmět řízení, proto opětovně nařídil jednání a dne 26. 7. 2023 vydal doplňující rozsudek, jímž zamítl žalobu co do částky 240 000 Kč s příslušenstvím. Prvostupňový soud však nerozhodl o náhradě nákladů řízení, proto přistoupil dne 7. 5. 2024 k vydání dalšího doplňujícího usnesení. Oba účastníci brojili proti rozsudku soudu I. stupně odvoláním, odvolací řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, odvolací soud následně změnil usnesení o zastavení odvolacího řízení tak, že se nezastavuje. Odvolací soud rozsudkem ze dne 25. 9. 2024 napadený rozsudek částečně potvrdil a částečně jej změnil, řízení bylo pravomocně skončeno dne 14. 10. 2024. Celková délka posuzovaného řízení činila 4 roky a 1 měsíc.7. Soud I. stupně po citaci ust. § 1, § 2, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1, 2, 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen ,,OdpŠk“ a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a judikaturu ESLP shledal žalobu zčásti důvodnou. Uzavřel, že délka posuzované řízení (4 roky a 1 měsíc) není s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci přiměřená. Za přiměřenou základní sazbu v tomto případě považoval částku 15 000 Kč za rok trvání řízení, sníženou na ½ za první dva roky trvání řízení.8. Dále hodnotil jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a OdpŠk. Pokud jde o kritérium složitosti, pak věc po právní a skutkové stránce nebyla složitá, řízení probíhalo ve dvou stupních soudní soustavy. Prvostupňový soud tak pro složitost věci odškodnění nemodifikoval.9. Postup orgánů veřejné moci se negativně projevil zejména ve fázi řízení od vyhlášení rozsudku do předložení věci odvolacímu soudu (období od dubna 2023 do června 2024). Zjevný byl nekoncentrovaný postup a nesprávná příprava výroku, která si vyžádala nutnost vydat doplňující rozsudek, neboť soud nevyčerpal předmět řízení. Následně soud opomenul rozhodnout o náhradě nákladů řízení. Především pak postup soudu prvního stupně v odvolacím řízení byl zatížen průtahem, což konstatovalo i vedení soudu, a to z hlediska neodůvodněné nečinnosti mezi úkony po podání odvolání a dále ve fázi předložení spisu odvolacímu soudu. Nesprávný postup soudu si navíc vyžádal změnu rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení. Lze odhadovat, že bez nesprávného postupu soudu by řízení po rozhodnutí soudem prvního stupně v dubnu 2023 mohlo bý