69 Co 338/2025-114 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky 338 754 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč (výrok II.). Ve výroku III. rozhodl o vrácení složené nespotřebované zálohy na svědečné ve výši 10 000 Kč.2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu, jímž se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného plnění z „Pojištění podnikatele a právnických osob , právnická osoba, č. , hodnota, “ sjednaného v pojistné smlouvě uzavřené dne , datum, mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem a pojištěným. Požadované pojistné plnění odpovídá povinnosti žalobkyně nahradit škodu způsobenou jejímu zákazníkovi , jméno FO, v souvislosti s provozováním její živnosti, a to při instalaci , podezřelý výraz, (dále jen „, podezřelý výraz, “) na střechu domu na adrese , adresa, podle smlouvy o dílo ze dne , datum, . V průběhu montáže , podezřelý výraz, pracovníci žalobkyně chybně zaměřili trámy střechy a střešní krytinu provrtali na nesprávných místech, dále střešní krytinu promáčkli prošlapáním. Výše škody odpovídá nákladům na výměnu střešní krytiny včetně přelaťování, tj. částce 338 754 Kč.3. Žalovaná po ukončení šetření pojistné události žalobkyni informovala, že pojistné plnění neposkytne, neboť k poškození střechy nedošlo nahodilou událostí. Uvedla, že při prvotní instalaci , podezřelý výraz, byla střešní krytina vědomě (nikoliv nahodile) navrtána šrouby, čímž došlo k jejímu znehodnocení, škodní událost tedy dle žalované není pojistnou událostí ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V průběhu řízení před soudem žalovaná doplnila, že na daný případ dopadá výluka z pojištění dle čl. 23 bod 1, písm. i) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti , spisová značka, , které jsou součástí pojistné smlouvy.4. Soud I. stupně vyšel z následujících zjištění:Účastnice (žalobkyně jako pojistník a pojištěný a žalovaná jako pojistitel) uzavřely dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, „, podezřelý výraz, “, jejíž součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti , spisová značka, (dále jen „pojistné podmínky“). Pojištění bylo smluveno pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu vzniklou jinému v souvislosti s vykonávanými činnostmi uvedenými ve výpisu z živnostenského rejstříku žalobkyně ze dne , datum, ; pojistné plnění mělo být poskytnuto v rozsahu právních předpisů upravujících povinnosti nahradit škodu či újmu a za podmínek stanovených v pojistných podmínkách (čl. 1. 2 pojistné smlouvy a čl. 25 bod 2 pojistných podmínek). Podle čl. 21 Základní rozsah pojištění, bod 1 písm. b) pojistných podmínek bylo pojištění sjednáno mimo jiné pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu vzniklou jiné osobě poškozením hmotné věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví, v užívání nebo ji má oprávněně u sebe z jakéhokoliv jiného právního titulu (škoda na hmotné věci), která vznikla v souvislosti s pojištěnou činností. Podle čl. 21 bod 2 pojistných podmínek je předpokladem vzniku práva na pojistné plnění, že ke škodě došlo v době trvání pojištění, v souvislosti s oprávněně prováděnou činností uvedenou v pojistné smlouvě nebo se vztahy z této činnosti vyplývajícími a na území ujednaném v pojistné smlouvě (tj. na území České republiky – viz čl. 1. 4 pojistné smlouvy). V čl. 22 (správně čl. 23 – pozn. odvolacího soudu) Výluky z pojištění, bod 1 písm. i) pojistných podmínek bylo ujednáno, že pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu vzniklou na věcech, na kterých pojištěný prováděl objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že tato činnost byla vadně provedena.Žalobkyně v době trvání pojištění v souvislosti s činností uvedenou v pojistné smlouvě (uvedenou ve výpisu ze živnostenského rejstříku ze dne 30. 6. 2022) poškodila střechu svého zákazníka , jméno FO, na rodinném domě na adrese , adresa, . Žalobkyně pro pana Pěčka prováděla na základě smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, dodávku, montáž a zprovoznění , podezřelý výraz, . Dílo bylo protokolárně předáno dne , datum, . Po zapojení do sítě bylo zjištěno, že panely nejsou mezi sebou propojeny a že jsou na střeše špatně umístěny; při provozu došlo k vypadávání jističů. Žalobkyně tedy panely demontovala a nově je namontovala na jiná místa na střeše. Po druhé montáži , podezřelý výraz, fungovala. Při druhé montáži bylo zjištěno ještě prošlapání střešní krytiny (nastalé při první montáži), které bylo zakryto namontovanými panely (při první montáži). Poškození střešní krytiny prošlapáním a poškození (zbytečným) provrtáním při první montáži se nacházelo na stejných místech. Protože se rozměr krytiny již nevyráběl, muselo dojít za účelem opravy poškození k celkové výměně krytiny a k přelaťování. Žalobkyně tedy byla nucena odstranit funkční , podezřelý výraz, ze střechy a následně došlo na náklady žalobkyně k výměně krytiny , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , za celkovou částku 338 754 Kč.Žalobkyně u žalované uplatnila nárok na pojistné plnění. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne , datum, (událost byla řešena pod č. , hodnota, ) a výplatu pojistného plnění odmítla (s výše uvedeným odůvodněním).5. Práva a povinnosti účastnic pojistné smlouvy č. , hodnota, posuzoval soud I. stupně dle této smlouvy a dle ust. § 2758 a násl. o. z. Předpokládal, že pojistná smlouva pojištěné žalobkyni založila právo, aby za ni pojistitel nahradil poškozenému škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem a smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěné žalobkyni (§ 2861 odst. 1 o. z.). Ve shodě se žalovanou došel k závěru, že žalované v posuzovaném případě nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění, neboť podle výše citovaného čl. 23 odst. 1 písm. i) pojistných podmínek smluvené pojištění nekryje výše uvedeným způsobem vzniklou odpovědnost za poškození střechy domu , jméno FO, . Soud I. stupně konstatoval, že na střeše poškozeného byla způsobena škoda „nejen v důsledku vadné montáže panelů (provrtání střešních tašek), ale též v důsledku převzetí věci (nemovitosti), na které žalobkyně prováděla objednanou činnost, a ke škodě došlo proto, že tato činnost byla vadně provedena (prošlapy krytiny)“. Soud I. stupně zdůraznil, že „bylo na žalobkyni, jaký způsob techniky montáže zvolí, aby nedošlo k poškození střechy domu“.6. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud I. stupně přiznal plně úspěšné žalované proti neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 1 200 Kč představuje 4x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.7. Rozsudek ve výrocích I. a II. napadla včasným odvoláním žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadenou část rozsudku změnil tak, že žalobě bude vyhověno. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem o dopadu výluky v čl. 23 bod 1 písm. i/ pojistných podmínek na daný případ. Soud I. stupně předmětnou výluku nevyložil ani v souladu s jejím jazykovým zněním, natož v souladu s úmyslem jednajícího (žalované), který musel být adresátovi (žalobkyni) znám (žalobkyně v této souvislosti poukázala zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, o výkladu právních jednání). Nejvyšší soud také judikoval, že považuje za spravedlivé, aby výklad nejasných ustanovení pojistných podmínek šel k tíži pojišťovny, která je formulovala. Žalovaná předmětnou výluku před podáním žaloby vůbec nezmiňovala; o to podivnější je, že soud I. stupně výluku nekriticky přejal, aniž by se věcí podrobněji zabýval.8. Soud I. stupně pominul otázku, zda je FVE součástí domu nebo je samostatnou věcí. Svérázný výklad soudu de facto znamená, že se pojistná smlouva nevztahuje na téměř žádné škody způsobené při podnikatelské činnosti žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že FVE je samostatnou věcí v právním smyslu, nestává se součástí nemovité věci a že „objednanou činností“ ve smyslu čl. 23 bod 1, písm. i) pojistných podmínek nebyla činnost prováděná na nemovitosti, nýbrž šlo o činnost na FVE. Poškozený si neobjednal u žalobkyně žádnou rekonstrukci střechy (či nemovitosti). Je logické, že žalovaná nemá (prostřednictvím smluveného pojištění) hradit škodu, která vznikla na FVE a dalších komponentech souvisejících s instalací FVE (panely byly skutečně poškozeny, musely být vyměněny a žalobkyně se nedomáhá pojistného plnění v tomto směru).9. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že k naplnění předmětné výluky je třeba, aby ke škodě došlo proto, že objednaná činnost byla vadně provedena. Instalované panely skutečně měly špatný výkon a nebyly správně zapojeny, to však nezpůsobilo škodu na střešní krytině. Žalobkyni není zřejmé, jak může být prošlapání střešní krytiny soudem I. stupně považován