30 Co 10/2026-194 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 206.374 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a současně žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 34.811,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě ze dne 14. 2. 2025, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 206.374 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, jež mělo vzniknout v souvislosti s neplatnou smlouvou o investičním životním pojištění , název, , s počátkem pojištění dne 7. 12. 2004, pojistnou dobou 23 let a měsíčním pojistným ve výši 12.175 Kč (dále jen „pojistná smlouva“). Žalobce ukončil pojistnou smlouvu výpovědí ze dne 12. 4. 2023. Za dobu trvání právního vztahu žalobce na pojistném uhradil celkem 606.274 Kč a žalovanou mu bylo vyplaceno na pojistném plnění 4.000 Kč, dále formou mimořádného výběru 213.632 Kč a na odkupném 182.268 Kč, tj. celkem 399.900 Kč. Žalobce se tak domáhá zaplacení rozdílu těchto částek. Smlouva je podle žalobce absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem. Konkrétně žalobce tvrdil, že pojistné plnění je jak pro případ smrti, tak pro případ dožití prvního pojištěného konstruováno pomocí pojmu hodnota podílových jednotek. Hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky. Pojistná smlouva však neodkazuje na žádný sazebník ani přehled poplatků, dle kterého by bylo možné určit výši uvedených poplatků, žalobce s ním nebyl nikdy seznámen. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek. Hodnota podílových jednotek je však snižována o poplatky, které jsou pojistníkovi neznámé.3. Pojistná smlouva pak podle žalobce obsahuje zneužívající ujednání, konkrétně jde o ta ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci rozklíčovat jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění. Mezi tato ujednání patří všechna ujednání týkající se definice a konstrukce hodnoty podílových jednotek, jako základu pro pojistné plnění; dále ujednání článku 10 písm. a) Speciálních pojistných podmínek, podle kterého „bude pojišťovna každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek“; a ujednání o poplatku vyplývajícím z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek a ujednání na tomto poplatku závislá.4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, neboť pojistnou smlouvu považovala za platně sjednanou. Pokud by přesto byla smlouva shledána neplatnou, vznesla žalovaná námitku promlčení.5. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že žalobce jako pojistník a zároveň jako pojištěný na předepsaném formuláři žalované navrhl žalované jako pojistiteli dne 6. 12. 2004 uzavření pojistné smlouvy č. , číslo, s počátkem pojištění od 7. 12. 2004, předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění , název, a životní pojištění , název, a to hlavní pojištění na pojistnou částkou 30.000 Kč s trváním pojištění 23 let a připojištění s pojistnou částkou ve výši 111.000 Kč v délce 23 let, a současně za umístění pojistného do smíšeného fondu ve výši 100%, bylo stanoveno měsíční pojistné 12.175 Kč, přičemž část tohoto pojistného ve výši 175 Kč připadá na pojistnou ochranu ve vztahu k připojištění a částka 12.000 Kč na hlavní pojištění. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a speciální pojistné podmínky pro příslušný typ pojištění, jejichž obsah byl žalobci sdělen, v těchto podmínkách nebyl uveden odkaz na sazebník poplatků. Žalobce požádal ke dni 13. 10. 2010 žalovanou o změnu poradce z , jméno FO, na , Jméno žalobce, (, právnická osoba, .), což žalovaná akceptovala a žalobce se tak stal ve své vlastní smlouvě poradcem. Pojistná smlouva zanikla na základě výpovědi žalobce ze dne 12. 4. 2023 a dne 26. 4. 2023 bylo žalovanou zrušení pojistné smlouvy potvrzeno s tím, že částka odkupného činí 182.268 Kč, která byla žalobci vyplacena. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 206.374 Kč dopisem ze dne 20. 1. 2025.6. Po právní stránce posuzoval soud prvního stupně právní vztah mezi účastníky s ohledem na dobu uzavření smlouvy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platné v době jejího uzavření (dále jen „obč. zák.“). S odkazem na § 39 obč. zák. (a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019 sp. zn. 31 Cdo 1566/2017) shledal pojistnou smlouvu uzavřenou mezi účastníky za neplatnou, neboť součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné a speciální pojistné podmínky pojištění, na které se smlouva vztahuje a jejichž obsah byl tomu, kdo uzavřel smlouvu s pojistitelem, sdělen. Takový způsob seznámení s obsahem smlouvy je však nedostatečný, žalobce proto nebyl seznámen ani se sazebníkem. V samotné pojistné smlouvě pak informace o poplatcích, tj. o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů, chybějí. Ujednání o celé částce pojistného (jehož součástí jsou i poplatky) je podle nalézacího soudu neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť je podstatnou náležitosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění, dochází proto k neplatnosti smlouvy o životním pojištění jako celku.7. Následkem absolutní neplatnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. obč. zák., které je třeba vypořádat. Soud prvního stupně měl za podstatné, že ke dni 13. 10. 2010 požádal žalobce o změnu poradce z , jméno FO, na , Jméno žalobce, (, právnická osoba, .), což žalovaná akceptovala přípisem ke dni 26. 10. 2010. Již tehdy mohl (měl) mít žalobce povědomost o ekonomických důsledcích pojistné smlouvy. Pokud žalobce namítal, že neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) jsou spotřebitelům neznámé, pak v okamžiku, kdy si sjednal s žalovanou změnu pojistné smlouvy, mohl se seznámit s detaily, které scházely v původní pojistné smlouvě, a v tento okamžik si mohl vytvořit představu o tom, že je s jeho stávající smlouvou něco v nepořádku, tedy že v původní pojistné smlouvě scházela podrobná ujednání o rozdělení pojistného na pojistné krytí a investice, schází konkrétní výše poplatků apod. a jednalo se o skutečnosti, pro které by byl býval smlouvu neuzavřel, kdyby si byl jejich absence vědom. Od tohoto okamžiku se pak podle nalézacího soudu odvíjelo promlčení jeho nároku. V tuto chvíli tak žalobce již vystupuje ve věci jako profesionál – nový poradce. Pokud pak žalobce od roku 2010 ve věci aktivně vystupoval jako poradce v oboru podnikání žalované, nemůže se účinně dovolávat ustanovení sloužících k ochraně spotřebitele.8. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žalobce uplatnil svůj nárok po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 107 obč. zák.) a žalovaná se tohoto promlčení dovolala (§ 100 odst. 1 věta druhá obč. zák.). Ke dni 21. 4. 2023 zaniklo pojištění na základě výpovědi žalobce ze dne 11. 4. 2023, přičemž žaloba byla podána dne 14. 2. 2025. Nepromlčenou byla jen část nároku ve výši 2.000 Kč (splátka za březen a duben 2023), ovšem v řízení bylo nesporné, že žalovaná vyplatila žalobci v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy ke dni 21. 4. 2023 částku 182.268 Kč, která nepromlčenou část převyšuje, a proto byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání s tím, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně bez podrobnějšího odůvodnění odmítl provést k důkazu tzv. dohledový benchmark č. , číslo, ze dne 6. 6.2019. Tento důkaz považuje žalobce za zcela zásadní ve vztahu k prokázání žalobcem namítané vědomosti žalované o vadách pojistné smlouvy, a tedy k nemožnosti žalované účinně se dovolávat ochrany v podobě námitky promlčení. Citovaný benchmark , právnická osoba, byl vydán v návaznosti na vydání rozsudku velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu v řízení sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, jehož byla žalovaná účastníkem v pozici žalované, která tak měla již v roce 2018 vědomost o právním názoru Nejvyššího soudu stran konceptu pojistných podmínek založených na odkazech na vedlejší smluvní ujednání. Nijak však neinformovala žalobce o možné právní vadě pojistné smlouvy a neučinila nic pro zhojení právně závadného stavu, naopak pokračovala ve strhávání srážek na vrub kapitálové hodnoty pojištění. Žalovaná si nejpozději v červnu 2019 musela být vědoma vad svých pojistných smluv životního pojištění. I přesto v tomto sporu vznesla námitku promlčen