35 Co 341/2025-71 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 54 401 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 56 792 Kč za dobu od 29. 2. 2024 do 1. 4. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 401 Kč za dobu od 2. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Řízení zastavil co do částky 2 391 Kč (výrok II) a žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 569,95 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 56 792 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nedodaného zboží – školních lavic, jejichž kupní cenu žalobkyně uhradila na základě faktur žalované č. , číslo, , č. , číslo, a č. , číslo, ze dne 21. 12. 2023. Žalovaná namítala, že žalobkyní požadovaná částka neodpovídá skutečnosti, když jí byla zaslána další částečná úhrada ve výši 2 391 Kč a aktuální dlužná jistina činí částku 54 401 Kč. Žalobkyně na ústním jednání uvedla, že žalovaná svůj dluh částečně hradila a zbyla jí k doplacení částka ve výši 56 792 Kč, ze kterých ke dni ústního jednání žalovaná prokazatelně zaplatila 2 391 Kč ke dni 1. 4. 2025. Po ověření u účetní žalobkyně učinila nesporným, že na účtu žalobkyně je pohyb zaznamenán do 13. 6. 2025, kdy od žalované nepřišla žádná jiná splátka, tedy dluh nadále činí 54 401 Kč.3. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z., ve které se žalovaná zavázala dodat předmětné zboží, zatímco žalobkyně za toto zboží uhradí sjednanou kupní cenu. Žalobkyně uhradila žalované kupní cenu dle vystavených faktur, avšak žalovaná se ocitla v prodlení, když neodevzdala žalobkyni předmět koupě ve smyslu § 2087 a § 2088 o. z., a to ani po opakovaných urgencích žalobkyně. Žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené kupní smlouvy ani v dodatečné přiměřené lhůtě, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od smlouvy dle § 1978 o. z. a vyzvala žalovanou k vrácení kupní ceny. Žalovaná kupní cenu co do částky 54 401 Kč přes opakované výzvy žalobkyni nevrátila a bezdůvodně se tak obohatila ve smyslu § 2991 o. z. na její úkor. Žalovaná kupní cenu nevrátila ani v návaznosti na výzvu žalobkyně, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované i zaplacení úroku z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).4. Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Rozsudek soudu prvého stupně napadla žalovaná ve vyhovujícím výroku o věci samé I., a to pouze ohledně zaplacení částky 3 000 Kč, a nákladovému výroku III., včasným odvoláním a namítala, že žalobkyni uhradila částku 3 000 Kč, aktuální zůstatek dluhu k 24. 7. 2025 činil částku 51 401 Kč, částka uvedená v rozsudku proto neodpovídá skutečnosti. Dále uvedla, že její obchodní oddělení kontaktuje vedení školy ohledně dohody o smíru formou splátek a doplacení.6. Žalobkyně ve vyjádření nesouhlasila s důvody odvolání žalované. Podle žalobkyně napadený rozsudek nemá vady, odvolání se nezakládá na pravdě. Ohledně smíru se s žalobkyní nikdo nespojil. Až dne, Anonymizováno, 12. 8. 2025 jim byla zaslána částka 3 000 Kč, tj. po datu nabytí právní moci soudního rozhodnutí dne 19. 6. 2025 (správně datum vydání napadeného rozsudku – pozn. odvolacího soudu). Dlužná částka k datu 15. 9. 2025 činí 51 401 Kč.7. Žalovaná k výzvě soudu dále doplnila odvolání o sdělení, že odvolání bylo podáno z důvodu, že v rozsudku je uvedena nesprávná částka. Na účet školy odeslala částečnou úhradu 3 000 Kč, k 21. 10. 2025 činí pohledávka 51 401 Kč. Odvoláním se domáhá toho, aby v rozsudku byla uvedena správná částka.8. V doplnění odvolání žalobkyně uvedla, že na své žalobě trvá. Potvrdila, že žalovaná dne 12. 8. 2025 zaslala na účet žalobkyně částečnou úhradu 3 000 Kč. Skutečnost nastala až po vydání soudního rozhodnutí dne 19. 6. 2025. K datu 25. 10. 2025 činí výše pohledávky částku 51 401 Kč. Soudní řízení proběhlo dne 19. 6. 2025, částka 3 000 Kč na účet došla 12. 8. 2025, tj. asi 1 a půl měsíce po datu soudního rozhodnutí. Dále žalobkyně popřela, že by se žalovaná snažila o dohodu, či dosažení smíru. Od 12. 8. 2025 žádnou další platbu nezaslala. Na jednání odvolacího soudu dne 13. 1. 2026 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 3 000 Kč.9. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.10. Podle § 146 o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného; b) bylo zastaveno (odst. 1). Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení) (odst. 2). Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady (odst. 3).11. Podle § 222a o. s. ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné (odst. 1). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení (odst. 2).12. Odvolací soud postupoval podle § 222a odst. 1 o. s. ř., zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé I. ohledně částky 3 000 Kč a řízení v tomto rozsahu zastavil.13. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud s ohledem na změnu napadeného rozsudku podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Náklady řízení před soudem prvního stupně v celkové výši 2 569,95 Kč byly správně kvantifikovány pod bodem 14 napadeného rozsudku, odvolací soud proto na toto odůvodnění zcela odkazuje. Náklady žalobkyně za odvolací řízení činí celkem 1 200 Kč a sestávají z paušální náhrady nákladů za čtyři úkony, a to za podání dvou vyjádření, přípravu na jednání a účast na jednání před odvolacím soudem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., úkon á 300 Kč. Celkem po zaokrouhlení 3 770 Kč.14. O lhůtě k plnění a platebním místu bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř.15. Odvoláním nedotčená část výroku I. (ohledně částky 51 401 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 56 792 Kč za dobu od 29. 2. 2024 do 1. 4. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 401 Kč za dobu od 2. 4. 2025 do 12. 8. 2025 a z částky 51 401 Kč za dobu od 13. 8. 2025 zaplacení) a výrok II. rozsudku nabyly samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř.16. Z obsahu spisu je zřejmé, že soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 7. 2025, č. j. , spisová značka, , nesprávně vypočetl poplatek z odvolání ve výši 2 840 Kč z částky 56 792 Kč, která v době vyměření poplatku nebyla předmětem řízení (jednalo se o částku 54 401 Kč). Odvoláním byla ale napadena pouze částka 3 000 Kč. Na soudu prvního stupně bude, aby postupoval podle § 10 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a žalované vrátil nesprávně vyměřenou část poplatku z odvolání.