62 Co 334/2025-176 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost se žalobci písemně omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem v tomto znění: „Vážený pane , Jméno žalobce, , tímto se Vám omlouváme za porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy na projednání věci Vašeho trestního stíhání vedeného , Orgán veřejné moci, , ve věci vedené pod sp.zn. , spisová značka, v přiměřené lhůtě.“ a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok ad I.), dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 118 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 118 800 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok ad II.), žalobu s návrhem, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 381 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od , datum, do , datum, a z částky 381 200 Kč od , datum, do zaplacení zamítl (výrok ad III.) a žalovaného zavázal povinností zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 33 133 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok ad IV.).2. Takto rozhodl o žalobě podané dne , datum, , kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím a omluvy ve znění uvedeném ve výroku I. jeho rozsudku za nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného proti němu nejdříve , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, a následně pod sp. zn. , spisová značka, u , Orgán veřejné moci, (dále jen též naříkané řízení, posuzované řízení, či odškodňované řízení, pozn. odvolacího soudu). Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména ze spisu , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , rozsudku , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a listinných důkazů, zjistil skutkový stav, který uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí. Pod bodem 6 rozsudku popsal podrobný průběh odškodňovaného řízení, když z podstatných bodů odvolací soud uvádí.3. Usnesením , Orgán veřejné moci, během dne , datum, bylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání celkem 18 osob, včetně žalobce pro zločin , podezřelý výraz, podle § 240 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Uvedené usnesení bylo doručeno dne , datum, . Dne , datum, byla podána obžaloba ze dne , datum, k , Orgán veřejné moci, , dne , datum, se konalo hlavní líčení, při němž byl žalobce rozsudkem zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu, rozsudek obsahoval 186 stran. K odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce dne , datum, , Orgán veřejné moci, vyhlásil rozsudek, kterým byl mimo jiné napadený rozsudek stran dvou obžalovaných zrušen a věc vrácena , Orgán veřejné moci, k novém rozhodnutí, v uvedeném rozsudku chyběl výrok stran odvolání státního zástupce podaného v neprospěch žalobce. Nejvyšší státní zástupce podal proti tomuto rozsudku dovolání ve prospěch i v neprospěch žalobce výhradně proto, že v rozsudku , Orgán veřejné moci, chyběl výrok, kterým bylo rozhodnuto o odvolání státní zástupce podaném v neprospěch žalobce. , Orgán veřejné moci, při veřejném zasedání dne , datum, vyhlásil rozsudek, kterým svůj rozsudek ze dne , datum, o tento chybějící výrok doplnil tak, že odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce zamítl. Nejvyšší soud dovolání Nejvyššího státního zástupce svým usnesením ze dne , datum, odmítl jako neopodstatněné. Usnesení Nejvyššího soudu bylo žalobci doručeno dne , datum, .4. Soud prvního stupně dále zjistil, že rozsudkem , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo nepravomocně rozhodnuto o nároku žalobce proti žalovanému na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným trestním stíháním (posuzované řízení) ve výši 500 000 Kč a poskytnutí omluvy. Byla mu přiznána částka 100 000 Kč s příslušenstvím a omluva.5. Žalobce si v posuzovaném řízení stěžoval na průtahy dne , datum, a žádal jejich odstranění, , Orgán veřejné moci, dne , datum, žalobci odpověděl tak, že poukázal na rozsáhlost věci, avšak akcentoval délku řízení a stížnost vyhodnotil jako důvodnou s tím, že subjektivně zaviněné průtahy přičitatelné konkrétní soudní osobě nebyly shledány. Žalobce se také dne , datum, dotazoval na to, zda bylo dovolání Nejvyššího státního zástupce vzato zpět nebo zda řízení nadále pokračuje. Žalobci byla diagnostikována , diagnóza, , k čemuž byl vyšetřen dne , datum, .6. Pod bodem 19 odůvodnění rozsudku soud prvního stupně vysvětlil, proč neprovedl další navržené důkazy. Vyšel dále z nesporného zjištění, že žalobce nárok předběžně uplatnil u žalovaného dne , datum, a žalovaný ve stanovisku ze dne , datum, konstatoval, že v řízení vedeném u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Žalobci poskytl jako satisfakci konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.7. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen OdpŠk). Uvedl jeho § 1 odst. 1, § 2, § 13, § 31a odst. 1, 2, 3 a § 32 odst. 3, tato zákonná ustanovení odcitoval. Dále uvedl judikaturní kritéria stanovená Evropským soudem pro lidská práva pro posouzení délky řízení v kontextu se Stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen též Stanovisko, pozn. odvolacího soudu).8. Soud prvního stupně vyšel z toho, že posuzované řízení trvalo 9 let a 3 měsíce, tedy od doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce dne , datum, do doručení usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, dne , datum, . K tomu zmínil, že v posuzovaném řízení došlo k nepřehledné situaci, kdy po prvním rozsudku , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, žalobce nabyl dojmu, že je pravomocně zproštěn obžaloby, výrok o zproštění však v rozsudku obsažen nebyl, rozsudek v tomto směru obsahoval pouze odůvodnění. V něm , Orgán veřejné moci, uvedl, proč shledal odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce nedůvodným. Věc se pak stala nepřehlednou a řešil se chybějící výrok o zamítnutí odvolání státní zástupce prostřednictvím dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, pochybení napravil , Orgán veřejné moci, v následujícím rozsudku, kterým tento výrok, doplnil. Soud prvního stupně k tomu uvedl, že se zřetelem k těmto skutečnostem nedospěl k závěru, že subjektivně by měla být délka trestního stíhání vůči žalobci zvažována po dobu kratší než shora uvedenou, k čemu poukázal na nekoncentrovaný postup soudu.9. Žalobci náleží peněžité odškodnění, jehož výše prvostupňový soud určil částkou 18 000 Kč za každý rok trvání řízení s ohledem na to, že délku řízení přesahující 9 let již je třeba kvalifikovat jako značnou. Za první 2 roky řízení je tato částka poloviční. Základního odškodnění tak činí 148 500 Kč (18 000 Kč: 8 + 1 500 Kč × 3) a soud prvního stupně se dále zabýval modifikací takto stanovené výše odškodnění podle jednotlivých kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk.10. Pokud jde o složitost věci, uvedl, že tato byla složitá po stránce skutkové, právní i procesní. Trestní věc se týkala 18 obviněných, kdy byl zapojen mezinárodní prvek, bylo nutno žádat o spolupráci cizí státy, byli vyslechnuti svědci ze , adresa, , vypracovány byly znalecké posudky, byly zajišťovány věci, bylo vyslechnuto velké množství svědků a byla provedena řada listinných důkazů. Nadto obvinění museli mít ze zákona obhájce. Soud prvního stupně v neposlední řadě poukázal na rozsah rozsudku a množství listů spisu a s ohledem na složitost řízení proto odškodnění snížil o 20 %.11. Pokud jde o jednání žalobce, tento si sice stěžoval na průtahy v řízení, avšak až v dovolacím, když poukázal na nesrovnalosti z důvodu absence výroku. Hlavní líčení bylo opakovaně odročováno z důvodu kolize obhájců či ukončení zastupování, bylo rozhodováno o žádosti žalobce na bezplatnou obhajobu. Soud prvního stupně proto z tohoto důvodu odškodnění nemodifikoval.12. Ohledně postupu orgánů státu soud prvního stupně rovněž nepovažoval za nutné odškodnění z tohoto důvodu, jakkoliv upravovat, když poukázal na okolnosti řízení, rozsah rozsudku, který nebylo možno vyhotovit v zákonné třicetidenní lhůtě, prodloužení ovšem nebylo značné, když k vyhlášení rozhodnutí došlo , datum, a písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno v březnu 2021. Připustil, že soudy v řízení nepostupovaly plynule a koncentrovaně. Chybějící výrok o odvolání státního zástupce podaného v neprospěch žalobce se projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení – tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .13. Ohledně významu předmětu řízení pro žalobce soud první