69 Co 73/2026-98 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z této částky za dobu od 28. 7. 2024 do zaplacení (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 071,30 Kč (výrok II.).2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu na zaplacení příspěvku za nesjednání povinného pojištění odpovědnosti dle ust. § 4 odst. 1 ve spojení s ust. § 1 odst. 2, písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného do 31. 3. 2024, v jeho znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „zákon“), ohledně vozidla reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „Vozidlo“), v období od 19. 9. 2023 do 12. 3. 2024 (dále také „rozhodné období“).3. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvků“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí bylo-li vozidlo odcizeno.4. Podle ust. § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.5. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.6. Podle ust. § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.7. Podle ust. § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví , orgán, vyhláškou.8. Podle ust. § 4 odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady , právnická osoba, podle odstavce 4 zaniká, pokud , právnická osoba, do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se , právnická osoba, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.9. Podle ust. § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , právnická osoba, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , právnická osoba, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , právnická osoba, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů , právnická osoba, soudu.10. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.11. , právnická osoba, podle zákona se dle ust. § 1 odst. 1, písm. b) zákona míní , Jméno žalobkyně, , kterou zákon zřídil.12. Podle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky , orgán, č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (tj. ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb.), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle ust. § 2a téže vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.13. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že Vozidlo (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) bylo v rozhodném období zapsáno v registru silničních vozidel, přičemž nebylo zapsáno jako vyřazené z provozu, vyřazené do jiného státu nebo zaniklé. Jako vlastník a provozovatel Vozidla byla v rozhodném období evidována žalovaná. Ohledně Vozidla nebylo smluveno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 21. 7. 2023 do 12. 3. 2024. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku za nepojištění Vozidla v období od 19. 9. 2023 do 12. 3. 2024 výzvou ze dne 13. 5. 2024; požadovala zaplacení příspěvku ve výši 11 440 Kč (176 dní x 65 Kč) a zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Výzva měla všechny náležitosti dle ust. § 4 odst. 6 zákona. Žalované byla k zaplacení stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy, přičemž poslední den této lhůty byl den 27. 7. 2024. Žalovaná příspěvek nezaplatila a okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek (zejména výjimky z pojištění odpovědnosti dle ust. § 5 zákona) žalobkyni nedoložila.14. Soud I. stupně po aplikaci výše citovaných ustanovení upravujících v rozhodném období příspěvek za nesjednání povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla shledal, že žalované vznikla povinnost zaplatit požadovaný příspěvek za nesjednání pojištění v období od 19. 9. 2023 do 12. 3. 2024 včetně nákladů na mimosoudní uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, která měla být žalovanou splněna do dne 27. 7. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, byla jí tato povinnost uložena rozsudkem spolu s povinností zaplatit z dlužné částky požadovaný úrok z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za dobu od prvního dle prodlení do zaplacení. Výše úroku z prodlení jen upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni bylo proti neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 5 071,30 Kč zahrnuje zaplacený soudní poplatek k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), tj. 3× odměnu za úkon právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) dle ust. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1, písm. a) a d) vyhlášky, 1× odměnu za úkon právní služby ve výši 1 580 Kč (sepis vyjádření ze dne 30. 4. 2025) podle ust. § 7 a § 11 odst. 1, písm. d) vyhlášky ve spojení s ust. § 14b odst. 4 vyhlášky, 3× paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6, písm. a) vyhlášky, 1× paušální náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč dle ust. § 14b odst. 6, písm. b) vyhlášky a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH.16. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalovaná. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil tak, že žaloba bude zamítnuta. Žalovaná zopakovala, že Vozidlo mělo v rozhodném období zničený motor, bylo tedy neprovozovatelné. Vozidlo bylo umístěno na soukromý pozemek autoservisu, nemohlo proto způsobit žádnou škodu. Poté, co bylo uvedeno do provozu, bylo opět odpovědnostně pojištěno. Žalovaná pokládá za nespravedlivé, aby byl v takovémto případě , právnická osoba, vymáhán příspěvek na nepojištění vozidla. Dle žalované je takováto praxe žalobkyně v rozporu s evropským právem, ústavním pořádkem a zdravým rozumem. Žalobkyně takto pravidelně postupuje, často u vozidel, která ani nemají platnou STK.17. Další nesprávnou praxí žalobkyně je dělení „nepojištěného období“, což dle žalované činí žalobkyně záměrně, aby vymáhaná částka nepřekročila 10 000 Kč (a nebylo proti rozhodnutí soudu přípustné odvolání) a aby se zvýšily náklady na vymáhání a byly přisouzeny dvojí náklady řízení. I v posuzovaném případě se tak stalo, ačkoliv celková doba nepojištění ohledně Vozidla byla žalobkyni v okamžiku zaslání první výzvy známa a sankce mohla (a měla) být uplatněna najednou.18. Dle žalobkyně se soud I. stupně žalobou zabýval formalisticky, žaloba nebyla projednána veřejně, soud I. stupně chybně nepředvolal ža