91 Co 6/2026-149 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 139 668,20 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 135 686,28 Kč od 23.9.2024 do 17.12.2024, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 117 771,49 Kč od 18.12.2024 do 24.3.2025, úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 115 863,46 Kč od 25.3.2025 do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 21 009,96 Kč za den 24.3.2025 a úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 19 101,93 Kč od 25.3.2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení příslušenství z částky 23 804,74 Kč od 23.9.2024 do 23.3.2025, z částky 21 896,71 Kč za den 24.3.2025 a z částky 4 702,81 Kč od 25.3.2025 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 810,20 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 139 668,20 Kč s příslušenstvím jakožto škody vzniklé žalobkyni v důsledku nesprávného úředního postupu bývalého soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že v celkem 439 exekučních řízeních byly pro žalobkyni jakožto oprávněnou vymoženy po povinných různé finanční částky, tyto však nebyly žalobkyni zcela nebo zčásti vyplaceny v zákonné 30denní lhůtě. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyně u ní nároky neuplatnila, dále že žaloba byla podána předčasně, neboť exekutor je trestně stíhán a žalobkyně má možnost přihlásit se s nárokem jako poškozená v adhezním řízení.3. Předmětem tohoto řízení jsou nároky žalobkyně – původně v celkové výši 160 064,14 Kč z osmi konkrétních exekučních řízení vedených u Exekutorského úřadu pro , adresa, , které byly usnesením soudu I. stupně ze dne 7. 8. 2025, č. j. , spisová značka, , vyloučeny k samostatnému řízení, a to: sp. zn. , spisová značka, (17 769,79 Kč), , spisová značka, (39 056,09 Kč), , spisová značka, (56 466,79 Kč), , spisová značka, (573,12 Kč), , spisová značka, (8 411,00 Kč), , spisová značka, (17 914,79 Kč), , spisová značka, (12 828,00 Kč) a , spisová značka, (7 044,56 Kč). Usnesením ze dne 11. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , pak soud I. stupně řízení ohledně částky 20 395,94 Kč s příslušenstvím zastavil z důvodu částečného zpětvzetí žaloby před zahájením jednání, neboť po podání žaloby došlo k jejich zaplacení. V důsledku posledně uvedeného pak došlo k zániku dluhu na nevyplaceném vymoženém plnění v plné výši ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , a dále co do částky 1 908,03 Kč ve věci sp. zn. , spisová značka, , u níž zůstala předmětem řízení částka 15 861,76 Kč.4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně vystupuje ve všech deseti (správně osmi – pozn. odvolacího soudu) exekučních řízeních v postavení oprávněné. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, byla v roce 2008 podepsána Rámcová smlouva o provádění exekucí. Soud I. stupně dále z předmětných výše uvedených exekučních spisů zjistil, že v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, bylo od povinného pro oprávněnou vymoženo 50 936,38 Kč a oprávněné odesláno 35 074,62 Kč, v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, bylo od povinného pro oprávněnou vymoženo 55 203,09 Kč a oprávněné odesláno 16 147 Kč, v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, bylo od povinného pro oprávněnou vymoženo 56 466,79 Kč a oprávněné odesláno 0 Kč, v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, bylo od povinného pro oprávněnou vymoženo 8 411 Kč a oprávněné odesláno 0 Kč, v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, bylo od povinného pro oprávněnou vymoženo 12 828 Kč a oprávněné odesláno 0 Kč, v exekučním řízení sp. zn. , spisová značka, bylo od povinného pro oprávněnou vymoženo 89 691 Kč a oprávněné odesláno 82 646,44 Kč. Dle zjištění soudu I. stupně od okamžiku vymožení částek uplynula doba delší než 30 dnů.5. Soud I. stupně rovněž zjistil, že žalobkyně mimosoudně uplatnila všech 8 nároků u žalované dne 8. 6. 2023 v částkách podrobně popsaných v bodě 5. odůvodnění napadeného rozsudku.6. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel, s odkazem na ustanovení § 1, § 2, § 5 písm. a), b) a 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen „OdpŠk“), s odkazem na novelizované ustanovení § 32 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), jakož i s poukazem na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu (kterou v odůvodnění svého rozhodnutí citoval), že s účinností od 1. 1. 2013 platí, že neprovede li soudní exekutor v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za který odpovídá stát. Skutečnost, že za škodu odpovídá i exekutor sám nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat. Dle závěrů soudu I. stupně zde proto stát nevystupuje v pozici tzv. posledního dlužníka a žaloba tudíž není podána předčasně. Soud I. stupně uzavřel, že v posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní věcná legitimace státu a odpovědnost se řídí zákonem č. 82/1998 Sb.7. Soud I. stupně současně vzal za prokázané, že v případech všech osmi exekučních řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu bývalého soudního exekutora, že žalobkyni vznikla škoda ve výši odpovídající v každém exekučním řízení částce, která žalobkyni coby oprávněné nebyla vyplacena ve lhůtě 30 dnů ode dne vymožení a že tato škoda je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora. Zároveň uzavřel, že za škodu takto vzniklou odpovídá vedle samotného soudního exekutora rovněž stát. V neposlední řadě měl za prokázané předběžné uplatnění nároků žalobkyně u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk.8. S tímto podstatným odůvodněním soud I. stupně žalobě co do jistiny a co do podstatné části příslušenství výrokem I. vyhověl. Výrokem II. pak zamítl zbývající část zákonných úroků z prodlení, když uzavřel, že žalobkyně u žalované neuplatnila dne 8. 6. 2023 všechny nároky v té výši, v jaké je posléze uplatnila v žalobě (viz bod 25. odůvodnění napadeného rozsudku).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši – v částce 38 810,20 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14 000 Kč a nákladů právního zastoupení. Současně předeslal, že se jedná pouze o tu část nákladů vynaložených žalobkyní v tomto vyloučeném řízení. Konkrétně tak soud I. stupně přiznal žalobkyni náklady spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 14 000 Kč a dále náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), a to za: 1 úkon právní služby (vyjádření spojené s částečným zpětvzetím žaloby ze dne 10. 9. 2025) ve výši 7 540 Kč (z tarifní hodnoty 160 064,14 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 AT, 1 úkon právní služby (účast na jednání dne 10. 10. 2025) ve výši 6 700 Kč (z tarifní hodnoty 139 668,20 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 AT a ½ úkonu právní služby (účast na vyhlášení rozsudku dne 14. 10. 2025) ve výši 3 350 Kč (z tarifní hodnoty 139 668,20 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 AT; dále 3 režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT; cestovné k soudnímu jednání dne 10. 10. 2025 z , adresa, do , adresa, a zpět osobním automobilem , název, , s kombinovanou spotřebou 5,6 l/100 km, při ceně paliva 34,70 Kč/l a náhradě za použití vozidla 5,8 Kč/km – a to jednou polovinou z celkové částky 1 548,63 Kč, Anonymizováno, a jednou polovinou z částky 2x 40 Kč (jízdenky na , adresa, MHD), neboť právní zástupce žalobce konal cestu i k jednání ve věci sp. zn. , spisová značka, mezi týmiž účastníky; náhradu za promeškaný čas dne 10. 10. 2025 při cestě k jednání soudu a zpět za 8 půlhodin po 150 Kč – a to částkou v poloviční výši 600 Kč a ve výši 150 Kč za další 1 půlhodinu v průběhu jednání dne 10. 10. 2025; 21 % DPH ve výši 4 305,90 Kč. Soud I. stupně současně uzavřel, že o nákladech řízení společných všem 439 uplatněným nárokům bude rozhodnuto v původním řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, po jeho skončení.10. Rozsudek napadly včasným a přípustným odvoláním obě strany sporu.11. Žalobkyně směřovala své odvolání proti výroku III. o nákladech řízení. V souvislosti s vyloučením předmětných osmi