31 C 23/2020-18 — (nezadán)

Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 4 575 Kč s příslušenstvím. Předmětem žaloby je nárok žalobce na úhradu jízdného, včetně přirážek k jízdnému, za celkem 3 jízdy žalovaného vozidlem žalobce bez platné jízdenky. Konkrétně se žalovaný dne [datum], [datum] a dne [datum] při jízdě vozidlem žalobce neprokázal platnou jízdenkou. Žalovanému byla při přepravní kontrole pověřenou osobou vždy uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, o čemž byl sepsán zápis. Žalovaný požadovanou částku v celkové výši 4 575 Kč dosud nezaplatil. Žalovaný se k nároku žalobce nevyjádřil. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. Žalobce ve věci předložil listiny, ze kterých soud zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne v [údaj o čase] hodin při kontrole na lince [anonymizováno] na zastávce [ulice] nádraží byl žalovaný kontrolován revizorem, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez platné jízdenky. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč do 30 dnů od provedení kontroly. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne v [údaj o čase] hodin při kontrole na lince [anonymizováno] na zastávce [obec] byl žalovaný kontrolován revizorem, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez platné jízdenky. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč do 30 dnů od provedení kontroly. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne v [údaj o čase] hodin při kontrole na lince [anonymizováno] na zastávce [ulice] byl žalovaný kontrolován revizorem, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez platné jízdenky. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč do 30 dnů od provedení kontroly. Ze smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova] [územní celek] soud zjistil, že podle ust. čl. 9 těchto smluvních přepravních podmínek cestující, který se nemůže na vyzvání oprávněného pracovníka žalobce prokázat platnou jízdenkou, musí vedle jízdného zaplatit navíc přirážku 1 500 Kč. Soud zhodnotil žalobcem předložené listinné důkazy a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod ustanovení § 2550 a násl. občanského zákoníku, § 37 odst. 5 věta druhá, písmeno c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 7 odst. 5 věta první a druhá a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní přepravu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný porušil svou povinnost plynoucí ze shora citovaných zákonných předpisů, když při přepravě v dopravním prostředku nepředložil pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad, tedy jízdenku označenou řádně v označovači ani průkazku s platným kupónem. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze zápisů o provedené přepravní kontrole. Za této situace je tedy žalovaný povinen v souladu se Smluvními přepravními podmínkami dopravce platnými v době přestupku, a dále v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními zaplatit žalobci požadovanou přirážku k jízdnému. Právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jeho výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 sb., v platném znění, ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, celkem za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní upomínka a podání žaloby) ve výši 600 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.