33 C 219/2020-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 2. 3. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 30. 9. 2019 bylo z ulice [ulice] v [obec] odtaženo osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], a to za účelem blokového čištění, přičemž podle výpisu z centrální evidence vozidel byla žalovaná v době odtahu předmětného vozidla jeho provozovatelem. 2. Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobce svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřil již v žalobě a žalovaná se na výzvu soudu k této otázce nevyjádřila, přičemž ve výzvě byla poučena, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 30. 9. 2019 došlo na ulici [ulice] v [obec] k odtahu vozidla [značka automobilu], typ [jméno], [registrační značka] za účelem blokového čištění. Dle karty vozidla je ode dne 27. 5. 2019 provozovatelem předmětného vozidla žalovaná. 4. Podle § 9 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. 5. Podle § 19a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. 6. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. 7. Žalobce je podle § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu se zákazem podle § 19a zákona o pozemních komunikacích. Na základě pověření správce místních komunikací na území [anonymizováno] č. j. [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] a příkazní smlouvy [číslo] ze dne [datum] je [právnická osoba] oprávněna v rámci výkonu pověření - správy pozemních komunikací na území [anonymizováno] - rovněž zajišťovat odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Dne 30. 9. 2019 došlo k odtažení vozidla [značka automobilu], typ [jméno], [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaná, za účelem blokového čištění. Cena za technický úkon při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu je stanovena usnesením schůze Rady [územní celek] číslo [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] na částku 1 500 Kč vč. DPH. Žalovaná byla k zaplacení této částky vyzvána výzvou ze dne 14. 11. 2019, dlužnou částku však neuhradila. Z provedených důkazů vyplývá důvodnost podané žaloby, žalované byla proto uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 500 Kč. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datu prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalované, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalobcem účelně vynaložené činí částku 500 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jedné paušální náhrady podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za sepis žaloby. Paušální náhrada byla přiznána v souladu s judikaturou Ústavního soudu (např. nálezem ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, dále nálezem ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12 nebo plenárním nálezem ze dne 14. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13) z níž se podává, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit své zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů. Posledně zmíněný nález Pl. 39/13 zdůrazňuje také zásadu rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kterou lze naplnit přiznáním paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů podle jejich demonstrativního výčtu v § 137 odst. 1 o. s. ř., která bude naplněna přiznáním paušální náhrady i žalobci, bez zřetele na to, zda je statutárním městem. Žalobci tak byla v souladu s judikaturou přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 500 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobci uhradit, a to k rukám právního zástupce žalobce. 9. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.