34 C 207/2020 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] splnil svoji povinnost přihlásit se jakožto držitel televizního přijímače do evidence poplatníků. Za období od října 2018 do dubna 2019 neuhradil žalovaný televizní poplatky v celkové částce [částka], kdy poplatek měsíčně činí [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak k zaplacení nedošlo. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje pouze za období od prvního dne prodlení s každou platbou do [datum], celkem tedy v částce [částka]. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný skutkový tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. [příjmení] zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Dle potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaný přihlášen jako poplatník od měsíce března 2008, kdy potvrzení správnosti údajů uvedených v prohlášení vyplývá z potvrzení České pošty. Dle specifikace dluhu žalovaný neuhradil televizní poplatky za období od října 2018 do dubna 2019, kdy výše poplatku činí [částka] měsíčně, celkem dluží žalovaný částku [částka]. Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vyčíslila žalobkyně dlužný úrok z prodlení z jednotlivých neuhrazených poplatků na částku [částka]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Dle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše poplatku částku [částka]. Provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný je poplatníkem televizních poplatků, avšak poplatky za období října 2018 až dubna 2019 v celkové částce [částka] neuhradil. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti poplatku v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze do [datum] v celkové výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobkyně předloženými důkazy v plném rozsahu prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za právní zastoupení [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce [částka], celkem [částka]. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku [částka]. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.