29 C 234/2020-39 — Okresní soud Brno-Venkov

Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 2000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky. Smluvní strany si dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy právní předchůdce žalobce poskytne žalovanému zápůjčku na základě její žádosti. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky, byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], respektive formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedených a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky dne 13.4.2015. Žalovaný svou povinnost vrátit včas a řádně zápůjčku nesplnil a dostal se tak do prodlení se splacením zápůjčky. Nereagoval ani na výzvy právního předchůdce žalobce a následně ani na předžalobní upomínku žalobce. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku 2000 Kč, poplatek za poskytnutí půjčky žalobce po žalované nepožaduje. Dále požaduje žalobce po žalované zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradil. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Postoupení pohledávky a tedy aktivní věcnou legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky. K prokázání uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce předložil prohlášení [číslo] loan application info, kopii OP, fakturu, oznámení o postoupení pohledávky. Z těchto listin nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce na straně věřitele a žalovanou na straně dlužníka uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobce v žalobě sice popsal způsob uzavření smlouvy elektronickým způsobem, k těmto svým tvrzením však nedoložil žádné důkazy, že by tvrzená smlouva byla popsaným způsobem uvedeného dne uzavřena. Žalobce ani jeho právní zástupce se k jednání, které bylo ve věci nařízeno, nedostavili, soud proto nemohl žalobci poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení uvedených v žalobě, když zároveň soud toto poučení není povinen poskytovat písemně a ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud proto uzavřel, že žalobce neprokázal uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce. V řízení však žalobce prokázal, to prohlášením [číslo] že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] částku 2000 Kč, kdy tato částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti. Soud má za to, že o tuto částku se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z. a je tak povinen vydat, oč se obohatil. O vrácení této částky požádal žalobce žalovaného až předžalobní výzvou ze dne 2.4.2020, která dle poštovního podacího archu byla odeslána 14.4. 2020, dle domněnky dojití ve smyslu § 573 o. z. tak byla doručena dne 17. 4. 2020. Do prodlení se tak žalovaný dostal dnem následujícím po uplynutím sedmidenní lhůty k plnění ve výzvě stanovené, a to 25.4. 2020. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 2000 Kč a zákonného úroku z prodlení od 25. 4. 2020 do zaplacení (výrok I), ve zbytku byla žaloba zamítnuta (výrok II). Příslušenství bylo přiznáno v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., kdy požadovaná výše úroku z prodlení není s uvedeným předpisem v rozporu. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce byl procesně neúspěšný pouze v nepatrné části, žalobci tak byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400,00 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b AT, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) AT, toto rozhodnutí je ostatně souladné s návrhem žalobce. Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600,00 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200,00 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, a to za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100,00 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189,00 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1489,00 Kč.