33 C 218/2021-64 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 7. 7. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 28. 6. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedl, že dne 16. 3. 2021 vydražil v exekuční dražbě spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/5 na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec], který je součástí dobývacího prostoru kamenolomu [obec]. Vlastnické právo nabyl žalobce ke dni vydání usnesení o příklepu. V souvislosti s výše uvedeným ve smyslu ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. zanikla ze zákona ke dni 16. 3. 2021 nájemní smlouva ze dne [datum] k předmětnému pozemku (uzavřená mezi původními vlastníky a žalovaným), neboť tato nájemní smlouva nebyla v dražební vyhlášce uvedena a nebyla oznámena soudem po zahájení dražebního jednání. Vzhledem k absenci užívacího titulu lze konstatovat, že se žalovaný bezdůvodně obohacuje na úkor spoluvlastníků předmětného pozemku. S ohledem na princip aktivní spoluvlastnické solidarity je žalobce oprávněn žádat vydání bezdůvodného obohacení za všechny ostatní spoluvlastníky pozemku. Výše bezdůvodného obohacení se podle konstantní judikatury určí ve výši obvyklého nájemného předmětného pozemku. Jistým vodítkem může být výše nájemného sjednaná v nájemní smlouvě ze dne 28. 5. 2010 k předmětnému pozemku ve výši 8 000 Kč za rok. Touto žalobou je uplatněn nárok na vydání bezdůvodného obohacení za čtvrtletí počínaje dnem 17. 3. 2021 a konče dnem 16. 6. 2021, a to v částce 2 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 18. 6. 2021 doručeného žalovanému dne 21. 6. 2021, a to do 7 dnů, splatnost nastala dne 27. 6. 2021, žalovaný dosud nezaplatil ničeho. 2. Ve věci byl dne 22. 7. 2021 vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný řádně a včas odpor. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] v postavení nájemce nájemní smlouvu s podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, kdy každý z nich byl vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5 ([jméno] [anonymizováno], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození]) pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] [anonymizováno] [obec]. Nájem pozemku byl sjednán na dobu určitou, a to až do ukončení hornické činnosti a činností s ní souvisejících a nájemné bylo sjednáno ve výši 8 000 Kč ročně. Nájemní smlouva byla jak ze strany pronajímatelů, tak i žalovaného v pozici nájemce řádně plněna. Následně dne 16. 3. 2021 žalobce vydražil v exekuční dražbě proti povinnému [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/5 na pronajatém pozemku. Žalobce s odkazem na ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. tvrdí, že nájem pozemku založený touto nájemní smlouvu ze zákona dražbou zanikl, žalovaný se však s tímto závěrem žalobce neztotožňuje a má za to, že ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. nelze bez dalšího aplikovat v případech, kdy je předmětem exekuční dražby pouze spoluvlastnický podíl a nikoliv celá nemovitá věc. V tomto případě se dokonce jedná o spoluvlastnický podíl pouze o velikosti id. 1/5, tedy podíl žalobce je vzhledem k ostatním spoluvlastníkům minoritní. Případný zánik nájemního práva by se velmi zásadním způsobem dotkl práv ostatních spoluvlastníků, což je nepřípustné. V případech, kdy se jedná o prodej spoluvlastnického podílu v exekuční dražbě, závady zatěžují vždy celou nemovitou věc, není možné, aby zanikly pouze ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu prodanému v dražbě. V důsledku dražby jsou pak myslitelné jen dvě možnosti – buď závada v důsledku prodeje spoluvlastnického prodeje povinného v dražbě zanikne (tedy i ohledně spoluvlastnických podílů, která nebyly exekucí postiženy) nebo závada nezanikne, bude dále zatěžovat nemovitou věc jako celek (včetně spoluvlastnického podílu prodaného v dražbě). Druhá možnost, tedy že závada (v tomto případě nájemní právo) nezaniká a dál zatěžuje nemovitost jako celek, včetně vydraženého spoluvlastnického podílu, je správná a je odbornou veřejností i soudní praxí bez výhrad přijímána. K tomu odkázal na komentářovou literaturu a soudní rozhodnutí v obdobných věcech (zejména Krajský soud v Brně sp. zn. 26 Co 39/2008, Krajský soud v Brně sp. zn. 12 Co 545/2017). Zánik celého nájemního vztahu k pozemku by představoval jen stěží odůvodnitelný citelný zásah do práv ostatních spoluvlastníků. Závěrem žalovaný poukázal na skutečnost, že nájemné za rok 2021 ve výši sjednané v předmětné nájemní smlouvě, tj. ve výši 8 000 Kč již dne 26. 5. 2021 uhradil ve prospěch účtu pronajímatelů. Při použití argumentace žalobce by částka 8 000 Kč představovala bezdůvodné obohacení na straně spoluvlastníků pozemku a žalovaný by byl oprávněn tuto částku po spoluvlastnících požadovat, event. ji namítnout k započtení. 3. V písemném podání ze dne 30. 8. 2021 žalobce namítl, že žalovaný neupřesnil, na jakou komentářovou literaturu odkazuje, pokud odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pak odkaz na judikaturu krajského soudu nelze považovat za odkaz na ustálenou a bez dalšího následováníhodnou rozhodovací činnost. Odkázal na ustanovení § 338 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením 336l odst. 5 o. s. ř. a uvedl, že ze znění těchto zákonných ustanovení nelze učinit jiný závěr než ten, že nájemní smlouva zaniká i ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům, neboť podle § 338 odst. 1 o. s. ř. na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon, jinak a podle § 336l odst. 5 o. s. ř. dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem vydražené nemovité věci, zaniká mj. nájemní právo neuvedené v dražební vyhlášce nebo neoznámené soudem po zahájení dražebního jednání. Tento závěr má dle žalobce i své racio, neboť žalobce vydražil spoluvlastnický podíl právě s tím, že předmětná smlouva ohledně užívacího titulu pro žalovaného absentuje. O existenci nájemní smlouvy se dozvěděl až po nabytí vlastnictví od žalovaného. Smyslem právní úpravy obsažené v § 336l odst. 5 o. s. ř. je posílení právní jistoty dražitele tak, aby měl jistotu, do jakého právního postavení udělením příklepu v dražbě vstupuje. To, že nájemní smlouva zaniká i ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům je také v souladu s ustanovení § 1116 o. z., které uvádí, že vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu. Zánik práva ve vztahu k jednomu spoluvlastníku tedy nutně musí znamenat zánik práva ve vztahu ke všem spoluvlastníkům společně. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že nájemní smlouva z [datum] nebyla podepsána všemi spoluvlastníky, nýbrž toliko panem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce nabyl předmětný spoluvlastnický podíl na nemovité věci v exekuční dražbě po panu [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nájemní smlouvou z [datum] nepodepsali a lze předpokládat, že s jejím obsahem nesouhlasí. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou nekontaktní. Lze tedy uzavřít, že na plnění předmětné nájemní smlouvy trvají toliko pánové [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], tedy minorita společníků. Žalobce informoval žalovaného o zániku nájemní smlouvy ze zákona již svým přípisem ze dne 8. 4. 2021, a pokud žalovaný přesto odeslal platbu na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jedná se o bezdůvodné obohacení pouze této osoby a nikoliv dalších spoluvlastníků, proto je námitka započtení ze strany žalovaného nepřípadná. Žalobci svědčí právo předstihu, které uplatnil dne 18. 6. 2021, když vyzval za všechny ostatní spoluvlastníky žalovaného, aby vydal bezdůvodného obohacení vzniklé po zániku nájemní smlouvy. Poté, co jeden ze solidárních věřitelů požádá o plnění (případně uplatní pohledávku proti dlužníkovi žalobou u soudu) nemůže již jiný věřitel požadovat po dlužníkovi plnění a dlužník není ani oprávněn mu plnit. Věřitel, který vykonal právo prevence, se tak stává jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní věřitelé ztrácejí právo pohledávku uplatnit. Závazek tak zaniká splněním dluhu tomu věřiteli, který o plnění požádá první (rozsudek NS 28 Cdo 594/2006). Žádný jiný spoluvlastník o vydání bezdůvodného obohacení za uvedené období nepožádal, a proto je žalovaný povinen vydat bezdůvodné obohacení pouze do rukou žalobce, který následně provede vypořádání mezi ostatní spoluvlastníky. 4. V písemném podání ze dne 27. 9. 2021 upřesnil žalovaný odkaz na komentářovou literaturu tak, že jde o Občanský soudní řád, 4. část, Soudcovský komentář, autor: Vladimír Jirsa a kol., nakladatel: Wolters Kluwer, stav k 1. 4. 2019, zdroj ASPI, a Občanský soudní řád, 3. vydání, 2021, autoři Karel Svoboda a kol., nakladatel: C. H. Beck, zdroj beck on-line. 5. U jednání dne 6. 10. 2021 doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že s nájemní smlouvou, výší a způsobem placení nájemného souhlasili všichni spoluvlastníci pozemku [parc