42 C 48/2021 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], kterým vzal žalobu ohledně části nároku na zaplacení smluvní pokuty zpět (řízení bylo v této části zastaveno usnesením ze dne 12.4.2021, č.j. 42 C 48/2021-30, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 406,08 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku v částce 1 297,33 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z jistiny od 21.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 723,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 879,73 Kč od 21.5.2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kdy nedílnou součástí byl i předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost žalované úvěr v částce 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem v pevné výši 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v částce 4 000 Kč, úhradou za administrativní činnost v částce 723 Kč a úhradou za umožnění splácení v hotovosti v místě bydliště v částce 2 500 Kč, tedy celkem částku 18 186 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne [datum] ve výši 300 Kč. Žalobce v doplnění žaloby zcela konkrétně uvedl, jaké splátky žalovaná a kdy uhradila, kdy je zřejmé, že žalovaná nehradila splátky ve sjednané výši, když pouze v pěti případech dosáhla splátka sjednané výše či byla o málo vyšší. Většinu splátek hradila ve výši 300 až 700 Kč Celkem žalovaná uhradila 11 750 Kč. Žalobce pak zcela konkrétně specifikoval, jak jednotlivé splátky započetl na pohledávky ze smlouvy o úvěru. Po těchto zápočtech tak měla žalovaná dlužit na jistině úvěru částku 3 739,38 Kč, na úroku částku 140,35 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 1 415,57 Kč, administrativním poplatku částku 255,95 Kč a inkasním poplatku částku 884,74 Kč. Žalobce dále uvedl, že smluvní strany si pro případ porušení povinnosti hradit úvěr řádně a včas sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Za období od 20.8.2016 do 20.5.2020 tak tato smluvní pokuta činí 7 970,09 Kč. Žalobce dále tvrdil, že s ohledem na to, že smluvní strany si sjednaly výši úroku pouze pro období 14 měsíců, dále byla nevrácená jistina úročena úrokem ve výši 15 % ročně dle ujednání ve smlouvě. K prověření úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba] tuto posoudila především z informací získaných od žalované, které zaznamenal v žádosti o úvěr. Měla přitom uvést, že podniká z příjmem 28 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje žalované měly činit 8 600 Kč, měla bydlet ve vlastním bydlení. Žalovaná měla svým podpisem stvrdit pravdivost poskytnutých údajů. Žalovaná tak byla hodnocena jako schopná splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Následně již žalobci ničeho neuhradila. Žalobce se tak po ní domáhá zaplacení celkové dlužné částky 14 406,08 Kč tvořené nevrácenou jistinou úvěru, úroky za období trvání smlouvy, sjednanými poplatky a smluvní pokutou. Dále se po žalované domáhá zaplacení úroku ve výši 15 % z jistiny, který jednak za období od [datum] do [datum] kapitalizoval na částku 1 297,33 Kč a jednak se jej domáhá od 21.5.2020 do zaplacení. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se pak žalobce domáhá i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, který jednak za období od 25.1.2018 do 20.5.2020 kapitalizoval na částku 723,83 Kč a jednak se jej domáhá z částky 3 879,73 Kč od 21.5.2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná, ač řádně předvolána, nedostavila, soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované. Soud žalobce u jednání vyzýval k doplnění tvrzení a označení dalších důkazů ohledně ověření úvěruschopnosti žalované, přítomná právní zástupkyně žádné další důkazy neoznačila. Tvrdila, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy standardně nahlíží do dostupných registrů, ověřuje insolvenci i to, zda ze záznamů vyplývají další závazky klientů. Ohledně žalované bylo takové zjištění negativní. Šlo navíc o stávající klientku, která řádně splácela předchozí úvěr, kdy výše splátky byla zohledněna. Situace žalované tak byla vyhodnocena tak, že je schopna splácet poskytnutý úvěr. 3. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] společnost [právnická osoba] a žalovaná podepsali listinu označenou jako smlouva o úvěru, která měla být sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se uvedená společnost zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem v částce 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v 4 000 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 723 Kč a úhradou za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 500 Kč, tedy celkem částku 18 186 Kč, splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Žalovaná potvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti. Pro případ neuhrazení kterékoliv splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dané částky za každý den prodlení, splatná následující den po takovém prodlení. Žalovaná měla prohlásit, že před uzavřením smlouvy poskytla věřiteli k jeho žádosti přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci, o svých příjmech, o pravidelných měsíčních nákladech a výdajích a dalších půjčkách. Ke smlouvě je připojen přehled splátek. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalovaná uhradila společnosti [právnická osoba] celkem 11 750 Kč, kdy hradila třikrát 1 300 Kč, jedenkrát 1 400 Kč, jedenkrát 1 500 Kč, jedenkrát 1 000 Kč, jedenkrát 700 Kč, čtyřikrát 500 Kč, jedenkrát 350 Kč a třikrát 300 Kč. Z žádosti o úvěr podepsané žalovanou dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v ní uvedla, že podniká, což mělo být zástupcem žalobce neuvedeným způsobem ověřeno. Podnikat pak měl od [datum], což nikterak ověřeno nebylo. Žalovaná uvedla měsíční příjem ve výši 28 000 Kč, což mělo být ověřeno fakturami příjmů a daňovým přiznáním. O jaké faktury šlo, o daňové přiznání za jaké období mělo jít, však ze žádosti nikterak nevyplývá. Ke svým výdajům žalovaná uvedla, že na bydlení a energie vydá částku 4 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady částku 2 000 Kč, splácí jinou půjčku ve výši 2 600 Kč. Celkové měsíční výdaje tak mají činit 8 600 Kč. Z žádosti není zřejmé, že by údaje o výdajích byly jakkoliv dokládány a ověřovány. Ke svým poměrům žalovaná dále uvedla, že bydlení má vlastní, což nebylo ověřeno. Je vdaná, má tři děti do 18 let. Totožnost žalované měla být ověřena z občanského a řidičského průkazu. Tvrzení žalobce o tom, že jeho právní předchůdce nahlédl do dostupných registrů, kdy nezjistil žádné negativní skutečnosti ohledně žalované, nebylo žádnými důkazy doloženo. Žalobce žádné takové důkazy neoznačil a nepředložil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru na žalobce. Tato skutečnost měl být žalované písemně oznámena oznámením ze dne [datum], kdy odeslání tohoto oznámení není doloženo. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z následujícího dne je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, když jí opětovně seznámil se skutečnostmi ohledně postoupení pohledávky. 4. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 9 odst. 1 tohoto zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopno