8 C 260/2020-52 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 60.000 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně za dobu od 1. 5. 2020 do 10. 5. 2020 a ve výši 8,25 % ročně za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že dne 17. 1. 2020 poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce částku 60.000 Kč v hotovosti. Žalovaný podpisem na smlouvě potvrdil převzetí této částky a zavázal se ji žalobkyni vrátit do 30. 4. 2020. Přes opakované urgence žalobkyně a přísliby úhrad žalovaný však nezaplatil dosud ničeho ani po předžalobní výzvě. 2. Ve věci byl dne 10. 12. 2020 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 4. Ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků soud zjistil, že byla uzavřena v Praze dne 17. 1. 2020 mezi žalobkyní jakožto zapůjčitelem a věřitelem a žalovaným jakožto vydlužitelem a dlužníkem. Podle článku 1 žalobkyně při podpisu smlouvy přenechala žalovanému částku 60.000 Kč v hotovosti, a žalovaný podpisem na smlouvě výslovně potvrdil, že tuto částku od žalobkyně v hotovosti při podpisu smlouvy převzal. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku v plné výši do 30. 4. 2020. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná, tedy žádné úroky dohodnuty nebyly. 5. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný jí neuhradil na zápůjčku ničeho. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že na zápůjčku plnil. Žalovaný však byl v řízení pasivní, jak je shora uvedeno. 6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do sedmi dnů od doručení výzvy dopisem svého právního zástupce z 5. 10. 2020 s tím, že jinak se obrátí se svým nárokem na soud. Podle podacích lístků byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 7. 10. 2020 na tři různé adresy. Ze dvou vrácených obálek je zřejmé, že z adres [adresa], a [ulice a číslo], [obec a číslo], se zásilky vrátily odesílateli nedoručené. 7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 občanského zákoníku tak, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jakožto zapůjčitel a věřitel přenechala žalovanému jakožto vydlužiteli a dlužníkovi peněžní částku 60.000 Kč s tím, aby ji žalovaný žalobkyni vrátil ve sjednané době. Smlouva o zápůjčce patří mezi smlouvy reálné, což znamená, že k jejímu vzniku je třeba nejen sjednání podmínek zápůjčky, nýbrž také faktické předání a převzetí věci, v tomto případě peněžní částky. Žalobkyně si svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce splnila tím, že žalovanému předala dohodnutou částku. Žalovaný sice tuto částku převzal, avšak nedostál své povinnosti vrátit tutéž částku žalobkyni v dohodnuté lhůtě, konkrétně do 30. 4. 2020. Splatnost zápůjčky byla dohodnuta na toto přesné datum, a dnem následujícím, 1. 5. 2020, se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobkyni vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí 10 % ročně. Ve smlouvě o zápůjčce sice byla dohodnuta sazba úroku z prodlení, avšak v nepřiměřené výši 0,25 % denně, tedy 91,25 % ročně, žalobkyně však nárokuje úrok z prodlení v sazbě ještě nižší než je zákonný úrok z prodlení 10 % ročně. 9. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti považuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 10. Žalobkyně měla ve sporu úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. jí náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení 19.521 Kč. Soud vzal rovněž v úvahu, že žalobkyně ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslala žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis. Náklady žalobkyně se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 3.000 Kč, odměna za právní zastoupení činí 12.250 Kč za 3 a půl úkonu právní pomoci po 3.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Ke každému úkonu náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušál režijních výloh 300 Kč, celkem 1.200 Kč. Další složkou nákladů řízení je náhrada ztráty času za 8 půlhodin po 100 Kč, celkem 800 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu za čas strávený cestou právního zástupce žalobkyně z jeho sídla v [obec] do [obec] k soudu a zpět. Tato cesta byla vykonána osobním automobilem typu [příjmení] [jméno] [registrační značka]. Náhrada jízdného za zpáteční cestu činí 2.271 Kč za 400 ujetých kilometrů při sazbě 4,4 Kč za kilometr, ceně nafty 27,20 Kč za litr a spotřebě 4,7 litru nafty na 100 km.