11 C 33/2020-225 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne 13. 2. 2020, se žalobci a) – c) domáhali po žalovaném zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedli, že žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m², zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba – [adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně], objekt bydlení a pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] m², zahrada, to vše vymezeno na [list vlastnictví], v k. ú. [obec], u [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště]. Každému z nich náleží ideální 1/4 na společných věcech. Současný právní stav mezi spoluvlastníky byl založen usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8. 8. 2018, č. j. 21 D 161/2014-209, který nabyl právní mocí ke dni 5. 9. 2018, a byl rozhodnutím o pozůstalosti po zesnulé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], zemřelé dne [datum], manželce žalobce a matce žalobkyně b) a c), a žalovaného. Předmětné nemovitosti byly až do smrti zesnulé v jejím výlučném vlastnictví. Předmětné nemovitosti získala zesnulá darem od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Krátce poté, co získala vlastnické právo k předmětným nemovitostem, pustil se její druh, žalobce a), do opravy předmětných nemovitostí. Svépomocí je postupně upravoval a zveleboval až do roku 2005, kdy se mohla celá rodina [příjmení], a to i s žalovaným, nastěhovat do těchto nemovitostí, přičemž rekonstrukce předmětných nemovitostí ze strany žalobce a) nadále pokračovala až do smrti zůstavitelky. Po náhlém úmrtí zůstavitelky se situace v širším okruhu rodiny účastníků sporu značně vyostřila. Žalovaný nesl ztrátu své matky velmi těžce, přičemž situaci řešil nadměrnou konzumací alkoholu a marihuany. Komunikace s ním se následně stala velmi obtížnou, přičemž nastalé situaci nepřidalo ani to, že se často vracel domů ve velmi podroušeném stavu, přičemž jednou se dokonce snažil vyvolat incident s panem [celé jméno žalobce], spočívající ve výzvě k souboji, který žalobce a) striktně odmítl. Postupné zhoršování atmosféry a množící se incidenty donutily žalobce a) ke konci měsíce června roku 2014 k rozhodnutí opustit spolu s dcerami předmětné nemovitosti a odstěhovat se do nájemního bydlení, a to zejména v zájmu ochrany jeho v té době nezletilých dcer. Od dané chvíle tak byly předmětné nemovitosti ve výlučném užívání žalovaného a sloužily k uspokojování bytových potřeb pouze jemu, přičemž ten následně vyměnil klíče umožňující přístup do předmětných nemovitostí. Žalobci, jako vlastníci celkového souhrnného spoluvlastnického podílu o velikosti 3/4 na předmětných nemovitostech, neměli od této chvíle z vlastnictví svých spoluvlastnických podílů žádný prospěch. Z důvodů vlekoucího se dědického řízení, které bylo přerušováno paralelními spory, nemohl být nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalobců uplatněn dříve než touto žalobou. Žalovaný je pro žalobce de facto nekontaktní. Jelikož žalovaný, jako vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/4 na předmětných nemovitostech, dlouhodobě užívá předmětné nemovitosti jako celek, a to bez zpřístupnění jejich užívání zbylým spoluvlastníkům, dopouští se bezdůvodného obohacení a vzniká mu zákonná povinnost takové bezdůvodné obohacení vydat žalobcům. Žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobců o celkovou částku ve výši 450 000 Kč. Tato částka představuje 3/4 běžného nájemného, jenž bylo možné získat pronájmem předmětných nemovitostí v období od července 2014 do ledna 2020, kdy se žalovaný bezdůvodně obohacoval na úkor žalobců extenzivním užívání předmětných nemovitostí. Výše běžného nájemného pro potřeby výpočtu byla stanovena v souladu s odborným vyjádřením z oboru realit, jako nájemné, které je požadováno za pronájem typově podobných nemovitostí, které se nacházejí ve stejný čas v okolí předmětných nemovitostí. Výše běžného nájemného byla dle tohoto odborného vyjádření stanovena za měsíce červenec 2014 až prosinec 2017 v rozmezí 10 - 11 000 Kč měsíčně za užívání předmětných nemovitostí, jako celku. Poměrná část nájemného ve výši 3/4 připadající na žalovaného, tedy na dolní hranici tohoto rozmezí činí měsíčně částku 7 500 Kč, za celkem 30 měsíců se jedná o celkovou částku 225 000 Kč. S ohledem na nárůst cen nemovitostí následně narostla výše běžného nájemného za roky 2018 a následující, na 12 000 Kč měsíčně za užívání předmětných nemovitostí jako celku. Poměrná část nájemného ve výši 3/4 připadající na žalovaného tedy za toto období činí měsíčně částku; 7 500 Kč a za celkem 25 měsíců od (měsíce ledna 2018 do měsíce ledna 2020, včetně), se jedná o celkovou částku 225 000 Kč. V součtu tedy nárokovaných 450 000 Kč. Na ústním jednání soudu dne 20. 4. 2021 žalobci rozšířili žalobu o 85 500 Kč, neboť požadovali po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za období od 15. 2. 2020 do 20. 4. 2021. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. 5. 22021, č. j. 11C 33/2020-148, které nabylo právní moci dne 30. 6. 2021, byla tato změna žaloby, tedy její rozšíření, připuštěna. V žalobě žalobci zdůraznili, že se rozhodli nárokovat výši nájemného v nižší cenové sféře stanovené odborným vyjádřením, jelikož jejich cílem nebylo získat majetkový prospěch na úkor žalovaného, ale pouhé napravení majetkových křivd, které jim byly a v současnosti stále jsou působeny. Zdůraznili rovněž, že před podáním žaloby se pokusili o smírné řešení, naposledy předžalobní výzvou ze dne 5. 11. 2019, na kterou, ačkoliv ji žalovaný převzal, nikdy nereagoval. 2. Žalovaný, ve svém písemném vyjádření ze dne 7. 2. 2021, žalobu neuznal, a to ani z části či do základu. Připustil, že je spoluvlastníkem ideální 1/4 předmětných nemovitých věcí tak, jak byly uvedeny v žalobě. Tuto ideální 1/4 nabyl jako dědic po své matce, zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalobkyně], které tyto nemovitosti darovali v roce 2000 její rodiče. Zdůraznil, že u Okresního soudu Brno-venkov je vedeno soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem, a to pod sp. zn. 14 C 32/2020. Žalovaný měl zájem vypořádat spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem již v rámci dědického řízení. Zájem projevil poté, co se žalobci v červenci 2014 odstěhovali do [obec], a následně se vyjádřili, že o bydlení v domě už nemají zájem, (jak vyšlo později najevo, žalobce si po smrti své manželky koupil nemovitost ve [obec]). Na rozdíl od žalobců, žalovaný vždy měl a má k domu po své matce vztah a po smrti své matky je jediný, kdo se o dům staral a stará. Proto také byl v dědickém řízení, které trvalo téměř 5 let, notářem určen jako správce nemovitostí, protože byl jediný, kdo v domě bydlel, o dům se staral, po žalobcích musel čerpat septik, čistil okapy, zajišťoval a financoval topení v domě, řešil stavebně technické závady domu tak, aby dům nezchátral. Žalovaný žalobce nikdy v užívání jejich podílů na předmětných nemovitostech neomezoval, ani jim v jejich užívání nebránil. Předmětné nemovitosti užíval už za života své matky, jako její syn a stejným způsobem ji užíval a užívá poté, co jeho matka tragicky zemřela. Užívá 1 pokoj v domě, kde má své vlastní zařízení a v obvyklém rozsahu nezbytné příslušenství. Stejně tak žalobci užívali předmětné nemovitosti již za života zůstavitelky jako její rodinní příslušníci, jak je užívali za jejího života, tak je užívali i po smrti zůstavitelky. Vždycky měli a nadále mají možnost užívat předmětné nemovitosti ve stejném rozsahu. Žalobci však o to z vlastního rozhodnutí zájem nemají. To, že se žalobce a) rozhodl po smrti zůstavitelky, po skončení školního roku 2013 2014, přestěhovat spolu se žalobkyněmi do [obec], bylo svobodným a dlouho dopředu promyšleným rozhodnutím žalobce a): za a) již za života zůstavitelky udržoval žalobce milenecký poměr se svou poslední tehdejší milenkou – vdovou paní [jméno] [příjmení] ze [obec], (obec ležící v těsné blízkosti [obec]), a právě kvůli ní chtěl ještě za života zůstavitelky odejít od rodiny a z domu v [obec a číslo], se odstěhovat k ní, respektive do její blízkosti. Za b) – dalším důvodem jeho odstěhování se, byla snaha žalobce zabránit kontaktům nezletilé žalobkyně [celé jméno žalobkyně] s rodinou zůstavitelky, na které malá [jméno] velmi lpěla a kterou po smrti své matky velmi postrádala. Od roku 2014 probíhalo u Okresního soudu Brno-venkov a následně u Krajského soudu v Brně soudní řízení o úpravu styku nezletilé žalobkyně [celé jméno žalobkyně] s její babičku [jméno] [příjmení], když nakonec Krajský soud v Brně v odvolacím řízení styk povolil. Třetím důvodem bylo, že osudová tragická smrt zůstavitelky už zůstane v [obec] obecně známou skutečností, trvale spojenou s domem [adresa] a rodinou žalovaného a žalobců. Celá vesnice vnímala, co se stalo a z hojného počtu [místopisné označení] občanů, kteří se zúčastnili pohřbu zůstavitelky v místním kostele, žalobci [celé jméno žalobce] při obvyklých kondolencích pozůstalým nikdo ani ruku nepodal. Za d) dle názoru žalovaného, dům taky nepříjemně připomíná žalobci a) i žalobkyni b) události, kte