11 C 78/2022-85 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 12 381,91 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle odst. 4.1 smlouvy zavázala platit úrok ve výši 19,9 % ročně a dále poplatky dle odst. 4.2 smlouvy dle platného ceníku. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované. Identita žalované byla ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalované prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Tento kód nahrazuje písemný podpis žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 950 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o úvěru má žalobce právo, v případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru, využil žalobce svého práva a prohlásil dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaná byla k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Dle předmětné smlouvy o úvěru je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaná dluží žalobci částku 12 381,91 Kč na jistině dluhu, částku 365,80 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % ročně počítaného z jistiny úvěru od [datum] do [datum], částku ve výši 366,01 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení, do [datum], a dále smluvní úrok 8,25 % ročně z částky 12 381,91 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení, z téže částky od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána, avšak bezúspěšně. 2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 20. 12. 2021, pod č. j. EPR 289767/2021-5 elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání. 3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústním jednáním nedostavila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi žalobcem [právnická osoba], jako bankou a žalovanou, jako úvěrovanou, dne [datum]. V případě zástupce banky i v případě žalované měla být podepsána elektronickým podpisem. Touto smlouvou se [právnická osoba], zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná se měla zavázat tento úvěr splatit nejpozději do [datum], přičemž výše měsíční splátky dosahovala 950 Kč. Měla být dohodnuta úroková sazba ve výši 19,9 % ročně. [příjmení] 15 000 Kč měla být nejpozději do [datum] převedena bankou na účet žalované číslo [bankovní účet]. Z žádosti o úvěrový produkt, která měla být opět učiněná elektronicky, bylo zjištěno, že žalovaná měla zájem o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, přičemž mělo jít o půjčku online. Tato žádost měla být [obec] spořitelně odeslána [datum] v 13 hodin 22 minut. Soudu byly předloženy detaily zadané operace, včetně detailů o podepsání dokumentů. Z výpisu z úvěrového účtu číslo [bankovní účet], který byl nazván [celé jméno žalované], bylo zjištěno, že [datum] mělo dojít k čerpání úvěru ve výši 15 000 Kč s tím, že tato částka měla být převedena na účet [bankovní účet]. Soudu byla předložena transakční historie úvěru. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky bylo zjištěno, že žalovaná touto výzvou ze dne [datum] byla vyzývána k úhradě dluhu ve výši 2 642 Kč, a to v dodatečné lhůtě do [datum] s tím, že byla upozorněna na možnost okamžitého splacení celého úvěru, pokud dluh na splátkách neuhradí. K této výzvě byl předložen i doklad o doručování výzvy žalované (podací arch). 5. K posouzení úvěruschopnosti žalované bylo žalobcem předloženo doplnění skutkových tvrzení s tím, že žádost byla poskytnuta přes [anonymizováno]. Žalovaná měla uvést příjem ve výši 23 000 Kč, což banka zkontrolovala na základě doložených transakcí z účtu klientky. Dále měla banka ověřovat pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Na žádosti o úvěru uvedla výdaje ve výši 1 000 Kč a nájemné ve výši 4 000 Kč. Banka pak stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu na 11 148 Kč. Zároveň při výpočtu disponibilního příjmu klientky stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěru. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 11 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná v žádosti uvedla splátky mimo žalobce ve výši 1 500 Kč. Banka dotazem do [anonymizováno] a vlastních systémů zjistila, že klientka měla v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: kontokorentní úvěr mimo žalobce s limitem 5 000 Kč a s orientační splátkou 150 Kč, kreditní kartu splátkovou mimo [anonymizována dvě slova] s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 900 Kč, kreditní kartu splátkovou mimo [anonymizována dvě slova] s limitem 20 990 Kč a s orientační splátkou 630 Kč. Splátka nového úvěru činila 950 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 2 630 Kč a dle žalobce příjem klientky byl dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientce zbylo 20 370 Kč k pokrytí životních nákladů klientky. K tomuto soudu byla předložena transakční historie účtu třetí strany, která neměla žádnou vypovídací hodnotu a podklady pro soudní jednání, které měly dokladovat čerpání úvěru a způsob splácení úvěrů, včetně zůstatku úvěru. 6. Dle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba není důvodnou. Smlouva o úvěru měla být mezi účastníky tohoto řízení uzavřena elektronicky. I přes poučení soudu se žalobci nepodařilo prokázat, že tato smlouva byla mezi účastníky skutečně uzavřena. Žalobce soudu předložil k důkazu úvěrovou smlouvu s údajným datem uzavření bez jakéhokoliv podpisu či ověření. Soud je toho názoru, že tato listina neprokazuje uzavření smlouvy s žalovanou, případně zda byla žalovaná s touto listinou vůbec seznámena. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Soud je toho názoru, že skutečnost, že si žalobce sám ve vyhotovené listině uvedl údaje žalované, neprokazuje skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou bylo skutečně prostředky, například elektronických komunikací, uzavřena smlouva uvedeného znění. Nevyplývá z toho, že žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním souhlas. Nevyplývá z toho, že došlo k jakémukoliv kontraktačnímu procesu. Za dané situace by žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy, jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Uvedená listina nemá žádnou důkazní hodnotu, není z ní patrné, kdy a za jakým účelem byla vytvořena, zda se vůbec vztahuje k osobě žalované a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Za dané situace by žalobce mohl předkládat jím vyhotovené tabulky a výpisy z informačních systémů prakticky s jakýmikoliv daty a částkami. V řízení nebyl žalobcem předložený jakýkoli důkaz, který by mohl spolehlivě prokázat tvrzení žalobce o uzavření smlouvy s žalovanou. Soud tudíž hodnotil, že se jedná případně o bezdůvodné obohacení žalované. Ze soudu předložených důkazů však nebylo prokázáno ani toto čerpání úvěru. Nebylo prokázáno, že účet, který byl označen jako účet žalované ve výše konstatované úvěrové sm