14 C 21/2022-36 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 20. 4. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 097,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 097,86 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 %. Žalobu odůvodnil tím, že pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaná částka představuje neuhrazený úvěr. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem souhlasil, přičemž žalovaný se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 11. 2019 soud zjistil a má za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 300 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 17. 12. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 300 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 797,80 Kč, který byl splatný dne 17. 12. 2019. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části Obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci vedeného rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 7 300 Kč a splatností dne 17. 12. 2019. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 18. 11. 2019 na bankovní účet [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že celková výše úvěru činila 7 300 Kč, datum poskytnutí úvěru bylo 18. 11. 2019 a splatnost úvěru byla již za 1 měsíc, a to 17. 12. 2019. Při takto krátké splatnosti úvěru činila roční zápůjční úroková sazba 40 % p. a. a výše RPSN 9742,60 %. Celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí 7 797,86 Kč, přičemž v případě řádného splácení by poplatek činil 2 979,86 Kč. Žalobce tvrdí, že z půjčené částky žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný, který se soudem nekomunikuje, tvrzení žalobce o nezaplacení dlužné částky žádným způsobem nezpochybnil a neprokázal, že by dlužnou částku byť částečně zaplatil. <i>Podle § 1796 občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá se dle nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.</i> <i>Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do jistiny ve výši 7 300 Kč. Soud v žádném případě nemůže přisvědčit smluvnímu ujednání, dle kterého poplatek za poskytnutí úvěru je stejný jako samotná výše úvěru, a to při splatnosti pouhý jeden měsíc. Roční zápůjční úroková sazba 40 % p. a. výrazně přesahuje úrokovou sazbu běžných spotřebitelských úvěrů, která činí okolo 10 % p. a. Výše RPSN uvedená ve smlouvě 9742,60 % je zcela přemrštěná a odporuje dobrým mravům. Soud proto žalobu zamítl v té části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 797,86 Kč. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch obou účastníků byl zhruba obdobný.