24 C 205/2019-278 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobci se žalobou došlou soudu [datum] domáhali vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném z důvodu užívání pozemku žalovaným ve vlastnictví žalobců bez právního důvodu. Žalobci sdělili, že jsou vlastníky pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], žalovaný započal se zhotovováním stavby betonového plotu v roce [rok] u hranice pozemku ve vlastnictví žalobců a pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Žalobci před nabytím jejich vlastnického práva k pozemku žádali po předchozí vlastnici, paní [jméno] [příjmení], nechť nechá pozemek geodeticky zaměřit. Paní [jméno] [příjmení] tak požádala žalovaného a vlastníky pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (rodiče žalovaného) k poskytnutí součinnosti s vypracováním geometrického plánu. Paní [jméno] [příjmení] se posléze s vlastníky sousedních pozemků domluvila na zpracování protokolu o vytyčení hranice pozemku, který dne [datum] zpracovala [právnická osoba], a. s., [IČO]. Mělo být vypracováno vytyčení a provedena kontrola zaměření vlastnických hranic pozemku parcela [číslo] ve vztahu k pozemkům parcela [číslo] [číslo]. Měření a vytyčování hranice bylo prováděno ve dnech [datum] a [datum] na podkladě platné mapy katastrální digitalizované mapy s využitím dostupných záznamů podrobného měření změn a náčrtů v zájmovém území a z vlastního zaměření stávajícího oplocení pozemku parcela [číslo] [číslo]. Bylo tak zjištěno zasahující nové zděné oplocení do pozemku parcela [číslo] o 0,40 m v bodě [číslo] a [číslo] z důvodu natažení směru plotu z bodu [číslo] přímo na bod [číslo], což dokazují i oměrky mezi body [číslo], [číslo], [číslo] dle původních náčrtů zpmz. Paní [jméno] [příjmení], manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovaný se shodli a domluvili, že [právnická osoba], a. s., vypracuje geometrický plán pro oddělení mimo jiné části pozemku parcela [číslo] kterou stavbou uvedeného betonového plotu začal užívat žalovaný. Geometrický plán byl zpracován dne [datum] pod [číslo] [rok]. Žalobci, paní [jméno] [příjmení], žalovaný a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] se domluvili, že části pozemku hraničící s pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vytyčené v geometrickém plánu ze dne [datum], vyznačené červenou linií, budou úplatně převedeny do vlastnictví žalovaného a manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný napadl správnost geodetického zaměření a odmítl uzavřít předsjednanou kupní smlouvu. Žalobci se posléze s paní [jméno] [příjmení] domluvili, že pozemek i přesto odkoupí a spor budou nadále řešit sami. Po převodu vlastnického práva žalobci prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne [datum] vyzvali žalovaného k odstranění plotu, případně jednání o jiném řešení. Žalovaný se vyjádřil dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že rozhodnutí o odstranění betonového oplocení nepovažuje za rozumné s cílem vyřešení celé záležitosti a nesouhlasí s navrženou cenou ohledně odprodeje části pozemku parcela [číslo] ve výši 700 Kč za m². Žalovaný dále dopisem ze dne [datum] sdělil, že betonové oplocení kopíruje vlastnickou hranici sousedních pozemků a stavba je zhotovena na pozemku žalovaného. Závěry v protokolu o vytyčení hranice pozemků a geometrického plánu označil jako pochybné. Žalobci věc odložili v naději, že se celá situace zklidní a s odstupem času bude jednáno. Na podzim [rok] pan [jméno] [příjmení] žalobcům sdělil, že plot na hranici pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je v havarijním stavu s nutností opravy. Pan [anonymizováno] [příjmení] navrhl žalobcům nechat zhotovit nový plot, poté zpracovat geodetické zaměření hranic a část pozemku, do které bude stavbou plotu zasaženo, od žalobců odkoupí. Žalobci nemohli s ohledem na předešlá jednání s navrženým postupem souhlasit. Žalobci proto na vlastní náklady začali s výstavbou plotu na hranice pozemku vyznačeném v katastru nemovitostí, s čímž manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] souhlasili, posléze však bránili umísťováním překážek, což musela řešit i Policie ČR. Žalobci vyzvali žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku, která je v geometrickém plánu vymezena jako parcela [číslo] o výměře 24 m². Žalobci vycházeli z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 11. 2007 sp. zn. 28 Cdo 3767/2007. Žalobce reagoval návrhem na odkoupení této části pozemku za kupní cenu 750 Kč za m². Žalobci považovali tuto cenu za neadekvátně nízkou, ve snaze ukončení dlouhotrvajícího sporu s navrženou cenou souhlasili a odeslali prostřednictvím právního zástupce žalovanému návrh kupní smlouvy a návrh dohody o narovnání ve vztahu k bezdůvodnému obohacení. Žalobce tak měl za pozemek parcela [číslo] o výměře 24 m² uhradit částku 18 000 Kč a vydat bezdůvodné obohacení v symbolické výši 600 Kč. Žalovaný nakonec nebyl ochoten smlouvy uzavřít. Dožadoval se odstranění plotu žalobci na hranici pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s dovětkem, že pak možná bude ochoten o koupi pozemku opětovně jednat. Žalobcům tedy nezbylo, než se obrátit na soud se žalobou o vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 600 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění před zahájením soudního řízení. 2. Proti platebnímu rozkazu Okresního soudu Brno-venkov ze dne 30. 9. 2019 č. j. 24 C 205/2019-30 podal žalovaný včas odpor, ve kterém poukázal na ignorování argumentů žalovaného ze strany žalobců. Žalovaný se závěry vytyčení hranice pozemku a s geometrickým plánem nesouhlasil a nesouhlasí. Polohy některých lomových bodů hranic pozemků byly nesprávně určeny a vyznačeny. Namítá nestandardní postup zpracovatele. Žalovaný pouze podepsal, že se účastnil měření na místě samém; za tímto účelem pouze podepsal prezenční listinu. Nelze akceptovat kód charakteristiky kvality souřadnic podrobného bodu 8 bez dalšího, čili například vycházet pouze z těchto podkladů (podání odporu č. l. 35). 3. U jednání dne [datum] žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně sdělil, že spor mezi účastníky je zejména ohledně průběhu vlastnické hranice. Sporné oplocení bylo postaveno v místě, které respektovalo historicky danou hranici mezi pozemky účastníků, a to podle tzv. sádků. Plot byl stavěný v letech [rok] až [rok] a původní vlastnice pozemku paní [jméno] [příjmení] žádné námitky nevznášela. Poslední souhlasné prohlášení vlastníků o průběhu hranice mezi pozemky je z roku 1972. Žalovaný namítá nepřesnost měření v kvalitě 8. Žalovaný byl soudem poučen podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném (o. s. ř.) k vyvrácení geometrického plánu označeného žalobci. U jednání dne [datum] žalovaný sdělil, že geometrický plán byl vyvrácen znaleckým posudkem ve znění dodatku znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem pro obor geodézie a kartografie. Poté byli žalobci soudem poučeni podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nechť sdělí skutečnosti a označí důkazy o užívání předmětného pozemku žalovaným bez spravedlivého důvodu, protiprávním užíváním cizí hodnoty na úkor žalobců v rozhodném období. U jednání dne [datum] soud dále v návaznosti na podání žalobců po poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v zájmu předvídatelnosti rozhodnutí upřesnil, že poučení k unesení důkazního břemene směřovala k interpretaci § 2991 odst. 1, 2 ve spojení s úvodními ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), vymezujícími demonstrativně zásady soukromého práva, principy práva, interpretaci ustanovení občanského zákoníku v souladu s ústavním pořádkem. Žalobci setrvali na skutečnostech jimi sdělovaných a důkazech jimi označených. V závěrečném návrhu žalobci odkázali na průběh hranice mezi pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jak vyplývá ze záznamů o předchozích měřeních a předchozích geometrických, popřípadě polohových, určení pozemků, jak bylo jednoznačně prokázáno ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným soudním znalcem z oboru geodézie a kartografie. Plot postavený žalovaným se nachází na pozemku žalobců. Dle mapy katastru z roku [číslo] se oplocení žalovaného nachází na pozemku žalobců v bodě označeném znalcem jako [číslo] ve vzdálenosti 0,23 m a v bodech označených [číslo] ve vzdálenosti 1 až 1,75 m. Dle vytyčovacího návrhu [anonymizována dvě slova] z roku 1972 činí rozsah zásahu žalovaného do pozemku žalobců 0,15 až 0,40 m. Soudní znalec označil tento vytyčovací návrh jako„ zmetek“. Měření z roku 1964 lze zrekonstruovat pouze v bodu označeném znalcem [číslo]. Znalec pokusně rekonstruoval hranici podle tohoto měření, zjistil zásah ze strany žalovaného v bodě [anonymizováno] ve vzdálenosti v rozmezí 1,01 až 1,24 m a v případě zídky mezi body [číslo] zásah do pozemku žalobců ve vzdálenosti 0,97 až 1,2 m. Žalovaný dobře věděl o zásahu do pozemku žalobců. Byl seznámen s výsledky podrobného měření provedeného dne [datum] pod číslem záznamu [číslo]. Žalovaný bez připomínek odsouhlasil protokol o vytyčení hranice pozemku dne [datum] pod číslem zakázky [číslo] [rok], kde odsouhlasil i skutečnost